26. 5. 2014

Výměna turbosoustrojí je u konce, nyní se na Želině připravují k opravě přivaděče vody

Želina – Do běžného režimu se v polovině května vrátila malá vodní elektrárna Želina u Kadaně. Skončila tak její částečná rekonstrukce, která obnášela výměnu obou převodovek a generátorů a následný zkušební provoz. I když teď mají obě původní Francisovy turbíny nová srdce, v provozu je jen jedna. Hlavní příčinou je pokles hladiny v řece Ohři, a tak je veškerá voda sváděna jen na jedny lopatky.

 

Stanislav Švancar, strojník neblokových zařízení a zároveň hrázný a jezný malé vodní elektrárny Želina, ukazuje na jedno z míst v betonovém korytu Lomazického přivaděče, která je zapotřebí sanovat.

„Důvodů, proč jsme po dvaceti letech provozu přistoupili k výměně, bylo hned několik. Hlavně stáří převodovek a generátorů a jejich opotřebovanost. Nevyplatilo se již je pro častou poruchovost neustále opravovat, takže byly nahrazeny novými,“ říká za Skupinu ČEZ Antonín Volák, vedoucí zabezpečení vedoucí oddělení zabezpečení ETU I a provozu malé vodní elektrárny Želina, která byla v opravě včetně zkušebního provozu od poloviny loňského října do poloviny května letošního roku.

Nově namontované zařízení má nižší otáčky, a tím i nižší hlučnost, značně poklesly také vibrace objektu elektrárny. „To byly další důvody celkové výměny. Otáčky generátorů poklesly z 1 300 na 741 za minutu. Ve strojovně teď můžete s někým mluvit, aniž byste zvyšovali hlas. Myslím, že to ocení hlavně návštěvníci během exkurzí. Celkový výklad tak už nemusí probíhat jen před budovou a při dotazech a odpovědích se nebude muset nikdo s nikým ve strojovně překřikovat. Prakticky zmizelo i chvění podlahy a stěn,“ konstatoval Antonín Volák. S úsměvem dodal, že když teď volá na Želinu, vždy se jako první ujišťuje, zda je vůbec v provozu. „Dřív byl hluk soustrojí slyšet i v telefonu. Podle toho jak silně, jsem dokázal někdy i odhadnout, na jaký výkon asi elektrárna jede. Teď je ve sluchátku neobvyklé ticho a slyším jen hlas strojníka.“

Pracovní ruch ovšem neutichl u malé vodní elektrárny na dlouho. Již v polovině června zde začne dodavatelská firma z Prahy se sanačními pracemi v lomazickém přivaděči, který zásobuje surovou vodou Elektrárnu Tušimice. Půjde o opravu betonového koryta mezi výpustí z bazénu a mostkem na konci vodní elektrárny. „Během celozávodní odstávky nebudou Tušimice potřebovat vodu. Toho využijeme k vypuštění štoly vedoucí skálou vodu od Želinského jezu, přičemž hradícími hranoly se uzavře její konec u bazénu a Lomazický kanál pod mostkem. Ze štoly pak povede speciální potrubní systém, kterým se dostane voda do původního koryta až za druhým hrazením. Dělníci tak budou mít během oprav sucho pod nohami. Kromě stěn se speciální betonovou směsí opraví i dno přivaděče, bazénu a nátok na turbíny,“ popsal zjednodušeně Antonín Volák chystané práce.

I když Elektrárna Tušimice se po čtrnácti dnech opět dočká díky speciálnímu překlenutí přivaděče své vody, sanace v korytě Lomazického kanálu budou probíhat i po 27. červnu. Celková doba prací od zahájení až po jejich konec je totiž odhadnuta na více než dva měsíce. Malá vodní elektrárna Želina v té době bude v provozu omezeně, a to pouze pro napájení tepelné Elektrárny Tušimice surovou vodou potřebnou pro výrobu elektrické energie.