Zajímavá a efektivní forma výuky západočeských studentů probíhá na severu Čech nepřetržitě již od roku 1981. Oproti předchozím rokům se ovšem poprvé přesunula jejich praxe z Tušimic do Elektrárny Prunéřov II. „Důvod je jednoduchý, komplexní obnova Elektrárny Tušimice II je v takové fázi, že na probíhající stavbě či ve zmodernizovaných a testovaných provozech by si nemohli studenti pořádně ověřit své teoretické znalosti v praxi. Kvůli vytíženosti by se jim nemohli ani naši provozní pracovníci řádně věnovat a samozřejmě je to i z bezpečnostních důvodů,“  vysvětlil Otakar Tuček, ředitel Elektráren Tušimice a Prunéřov, proč tentokrát nabídli Západočeské univerzitě jiné místo pro výkon blokové výuky.

Výuka nových energetických odborníků je podle ředitele elektráren nepřetržitý proces, který má smysl jen tehdy, pokud není přerušen. Proto se Skupina ČEZ nebrání tomu, aby studenti ze Západočeské univerzity v Plzni každoročně dojížděli do elektráren na praxi. „Jestli to bude záležet jen na nás, dlouholetou tradici nepřerušíme. Vždyť si tím vychováváme další generace specialistů v nejrůznějších oborech důležitých pro výrobu elektřiny,“dodal Otakar Tuček. Jeho slova pak potvrdil i Emil Dvorský, vedoucí výuky, jenž jezdil do Tušimic od samého začátku. „Vždy jsem překvapen tím, kolik bývalých studentů během praxe potkám. Například letos v Prunéřově dva. Pochopitelně podle svého bydliště pracují i v jiných elektrárnách, včetně jaderných.“

Emil Dvorský a jeho kolegyně Pavla Hejtmánková rovněž kvitovali jako vždy kladný přístup energetiků. „Jsme rádi, že můžeme být v Prunéřově. Lidé jsou zde stejně vstřícní jako v Tušimicích. Navíc se jedná o nejmladší elektrárnu Skupiny ČEZ s trochu jinými technologickými parametry, což je pro studenty také přínosné,“ poznamenala Pavla Hejtmánková.  „Něco jiného je teorie a něco jiného je být u toho. Je dobré, když si mohou v praxi vše osahat, i když jen očima,“dodává Emil Dvorský.  Tím vlastně zjednodušeně vysvětlil, co to je bloková výuka. „Jedná se o ucelenou formu teorie a praxe zároveň. Výuka je tudíž koncentrovaná, intenzivní. Není jen o přednáškách, neboť teorie navazuje na praxi. Studenti mají šanci vidět vše v reálné podobě a tím i lépe pochopí a zapamatují si, z čeho je budeme například v budoucnu zkoušet.“

A jak vlastně takový praktický elektrárenský týden vypadá? Jakmile studenti projdou úvodním ceremoniálem, který obnáší nezbytné školení o bezpečnosti práce, jak se mají pohybovat v provoze a podobně, následuje praktická výuka. Začíná klasicky přednáškou o výrobě elektrické energie a zadáním semestrální práce. Další dny už se postupně seznamují s celým elektrárenským provozem, určitý čas stráví například v blokové dozorně, v chemické úpravně vody či na odsíření.  Nechybí ani prohlídka malé vodní elektrárny Želina a návštěva společnosti VSE v Chomutově, která se zabývá přípravou a výběrem operátorů uhelných elektráren se simulátorovým výcvikem.

„Je to tady bezvadné a určitě pro mne bude tato praxe pro další studium přínosem. Sice už máme za sebou celkovou exkurzi po elektrárně, ale dnešní den na blokové dozorně s možností další a hlavně podrobnější prohlídky výrobních zařízení bude zřejmě ze všeho nejzajímavější," konstatoval ve čtvrtek 9. prosince vysokoškolák Jan Srbený z Netolic v jižních Čechách.  „Určitě bych rád jednou skončil na Temelíně, když ho mám doma,“ odpověděl pak na otázku, kde by chtěl po ukončení studia pracovat.

Jeho kolega, Marek Vyhnal ze Staňkova na Domažlicku, o svém budoucím působení ještě jasno nemá. I on si ovšem pochvaloval praxi v Elektrárně Prunéřov II: „Je to příjemné zpestření studia, které mi dá hodně. Je výborné, když je teoretická výuka podpořena praxí, zvláště když se nám zde všichni maximálně věnují a snaží se vše vysvětlit.“