„Po své instalaci musel nejdříve kotel projít tlakovou zkouškou, která je důležitou podmínkou jeho celkového zprovoznění. Ta proběhla již v loňském roce. Dalším důležitým krokem jsou takzvané čistící operace. První byla nedávná vyvářka kotle. Následovat budou profuky, které mají nové zařízení zbavit všech nežádoucích nečistot před najetím bloku 23 do zkušebního provozu. Protože profuk probíhá vlastní parou kotle, je tato operace zahájena prvním zapálením kotle na plynové hořáky,“ říká Otakar Tuček,ředitel Elektráren Tušimice a Prunéřov. Jak dále uvedl, první zapálení kotle probíhá plně v režii dodavatele tohoto technologického zařízení, jímž je akciová společnost Vítkovice Power Engineering.

Během provozu hořáků dochází k postupnému vysušování vyzdívek dle vysoušecí křivky až k najetí mlýnských okruhů na palivo, jímž je hnědé uhlí. Najetím kotle na hnědé uhlí se pak přechází do horkých zkoušek, při kterých jsou na kotli prováděna seřízení spalovacího procesu směřujícího k přípravě na závěrečné garanční testy.

Elektrárna Tušimice II je první z uhelných elektráren Skupiny ČEZ, v níž probíhá komplexní obnova. Pro Vítkovice, které dodaly nejen do Tušimic i původní kotel, to byla pochopitelně veliká výzva. Odborníci proto pro komplexní obnovu Elektrárny Tušimice II a následně i Elektrárny Prunéřov II, vyvinuli energetické kotle zcela nové generace. Vycházeli přitom z dlouhodobé znalosti parametrů českého hnědého uhlí, jeho vlastností ve spalovacím procesu, a dlouhodobých zkušeností s provozovanými kotli, které Vítkovice pro ČEZ v minulosti již postavily.

„Spalovací proces musí odpovídat ekologickým limitům dle platných požadavků Evropské unie. Proto jsme vše konzultovali jak s tuzemskými, tak i zahraničními odborníky. Například z kateder energetiky Vysoké školy báňské v Ostravě či ČVUT v Praze, test spalování hnědouhelného prášku pak proběhl na zkušebním zařízení společností Doosan-Babcock ve Skotsku,“ poznamenal k tomu Miroslav Paul, projektový manažer zakázky, ze společnosti Vítkovice Power Engineering.

Jak Miroslav Paul ujistil, vítkovické kotle nové generace budou v klasických tepelných elektrárnách produkovat větší množství energie s daleko nižšími náklady a s minimální zátěží na životní prostředí. Již v současné době se přitom veškeré emise z tušimické elektrárny pohybují v rámci povolených limitů. Jakmile do provozu najedou bloky 23 a 24 a zároveň budou odstaveny bloky 21 a 22, poklesnou emise o třetinu.

Komplexní obnova elektrárny Tušimice, je první akcí z programu obnovy zdrojů ČEZ. Začalav roce 2007 a ve finále zlepší parametry všech hlavních technologických celků elektrárny od hlavního výrobního zařízení kotelny přes strojovnu až po odsíření. Proběhne při ní i obměna či modernizace systému kontroly a řízení, elektročásti, zauhlování, vnitřního spojovacího potrubí a venkovních provozů. První etapa, která obnáší modernizaci bloků 23 a 24 již finišuje. Stejný scénář pak bude mít druhá etapa, během níž dojde k obnově výrobních bloků 21 a 22. Zcela zmodernizovaná elektrárna by pak měla „naplno“ vyrábět elektrickou energii od roku 2011.

„Před několika lety jsme začali s obnovou výrobních zdrojů Skupiny ČEZ. Jedná se o jedinečný projekt, který v rámci Evropské unie nemá obdoby. Nikde se totiž nepustili do kombinace výměny zastaralé technologie za moderní a výstavby nových tepelných hnědouhelných elektráren zároveň. To je v prvním případě příklad Tušimic a ve druhém výstavba nového zdroje v Ledvicích. Pochopitelně nastane i řízené definitivní ukončení některých technicky a morálně zastaralých bloků. Nikde v zemích Evropské unie nebyl dosud zaznamenán projekt přispívající ke snížení emisí škodlivých látek z výroby elektrické energie v takovém rozsahu, navíc realizovaný během relativně krátké doby,“ dodává k tomu Václav Matys, manažer Útvaru příprava investic v tuzemsku Skupiny ČEZ.

„Při tak zásadní modernizaci a instalaci nových technologií v rámci všech čtyř bloků lze počítat s dobou provozu elektrárny na dalších 25 let.Obnova přitom zvýší účinnost bloků na 38 % a umožní spalovat méně kvalitní energetické uhlí, které bude k dispozici v lokalitě Libouš právě po roce 2010,“ uzavírá Otakar Tuček, ředitel Elektráren tušimice a Prunéřov.

Celá komplexní obnova Elektrárny Tušimice II byla vyčíslena na zhruba 27 miliard korun.

Elektrárna Tušimice II  se čtyřmi 200 MW bloky byla uvedena do provozu v letech 1974–1975. Postavena byla, shodně jako dnes již neexistující ETU I, přímo u Dolů Nástup TušimiceSeveročeských dolů, odkud uhlí přichází pásovou dopravou až do kotelny. Elektrárna je uspořádána blokově s vyvedením výkonu do přenosové soustavy 400 kV. Odsířena byla v letech 1994 až 1997. Vyrobeným teplem zásobuje město Kadaň.

I přes probíhající komplexní obnovu vyrobila ETU II v loňském roce 2 611 717 MWh elektrické energie. Její podíl na výrobě v rámci uhelných elektráren Skupiny ČEZ činil 7,9%., v případě všech zdrojů, tedy včetně jaderných a vodních elektráren to bylo 4,3%.