Tiskové zprávy str. 30

Uhelná energetika se v českých zemích rozvíjela v několika vlnách. Nejmasivnější nárůst nových parních (uhelných) elektráren nastal hned po vzniku samostatného Československa. Umožnila to i vysoká úroveň prvorepublikového strojírenství a ocelářství. Poválečné roky charakterizoval přechod na blokové uspořádání uhelných elektráren, 60. až 80. léta pak skokový nárůst výkonů. V současnosti je výroba elektřiny z uhlí v České republice na ústupu: za posledních 15 let klesl podíl uhelných elektráren na výrobě o více než 16 procentních bodů, další elektrárny byly významně modernizovány a ekologizovány. Další snižování uhelného výkonu přijde v následujících desetiletích s tím, jak evropská energetika přechází na bezemisní zdroje.

Více než 1500 košů ze speciálního drátu, na jejich výplň 4200 m3 lomového kamene a 1220 samozávrtných injekčních tyčí dlouhých 3 a 5 metrů s průměrem přes 3 centimetry zajistí na dalších 40 let vyztužení skalního svahu nad dolní nádrží Dlouhých strání.

Provozní výnosy Skupiny ČEZ v prvním pololetí 2018 dosáhly 86,3 mld. Kč, provozní zisk před odpisy (EBITDA) 26,9 mld. Kč a čistý zisk 7,7 mld. Kč. Meziroční srovnání zisku je významně ovlivněno jednorázovými výnosy roku 2017 ve výši téměř 7 mld. Kč, zejména prodejem akcií MOL. Významný růst tržních cen komodit navíc negativně ovlivnil zisk za první pololetí 2018 z titulu dočasného přecenění zajišťovacích kontraktů na dodávky elektřiny z plánované výroby pro druhé pololetí 2018. Reálný výsledek prvního pololetí je tudíž v souladu s očekáváním a Skupina ČEZ potvrzuje očekávanou výši čistého zisku očištěného za celý rok 2018 na úrovni 12 až 14 mld. Kč a také očekávanou výši provozního zisku před odpisy (EBITDA) na úrovni 51 až 53 mld. Kč.

Více než 628 milionů kWh elektřiny vyrobily v letošním prvním pololetí přečerpávací vodní elektrárny Skupiny ČEZ v ČR. Jde o 4% meziroční nárůst.