Současnou energetickou krizi způsobil zejména pokles a následně přerušení dodávek zemního plynu z Ruska. To dramaticky zvýšilo nejistotu na trhu a také cenu plynu. Situaci zhoršil ruský státní dodavatel plynu Gazprom, který nechal své plynové zásobníky v Evropě od loňského jara takřka prázdné, ačkoliv se loni v Rusku vytěžilo nejvíce plynu za posledních pět let. Na pokles nabídky zareagoval trh logicky – zvýšil cenu nedostatkového zboží, v tomto případě plynu.

Výpadek ruských dodávek plynu Evropa nahrazuje dodávkami zkapalněného plynu LNG a rozsáhlými úsporami.

Česká republika si zajistila dostatek plynu na nadcházející období i díky Skupině ČEZ, která pro Česko zajistila kapacitu v LNG terminálu v Holandsku. Plynu máme tedy na nadcházející topnou sezonu dostatek.

Žijeme v globálním propojeném světě, proto je třeba hledat řešení jak na evropské úrovni, tak i na úrovni České republiky.

Česká vláda již rozhodla o cílené podpoře pro ohrožené spotřebitele, ale také o zastropování ceny silové elektřiny pro maloodběratele, tedy pro domácnosti, živnostníky i pro podnikatele.

Jednání o celoevropském řešení, které by mělo zmírnit dopady vysokých cen energií intenzivně probíhají.

V delším období je třeba ještě více posílit energetickou soběstačnost České republiky a investovat do domácích zdrojů energie, konkrétně do obnovitelných zdrojů a jaderných elektráren, a zaměřit se i na úspory energií.

Cenu elektřiny určují provozní náklady poslední elektrárny nutné pro pokrytí poptávky, tzv. závěrné elektrárny. Ve střední Evropě jsou tyto závěrné elektrárny zejména plynové. Cena elektřiny tedy reaguje především na vývoj cen plynu. Od ledna proto cena elektřiny vzrostla mnohonásobně, v jednom okamžiku až o 620 procent.

Přímé důsledky ruské geopolitiky jsou odpovědné za více než 90 % letošního nárůstu ceny elektřiny. Vliv ostatních faktorů je mnohem menší. Vyšší cena černého uhlí způsobila nárůst cen elektřiny o 13EUR/MWh, což je zhruba 1,5 %. Vliv mají i mimořádné odstávky francouzských jaderných reaktorů. Cenu v naší oblasti zvyšují asi o 3 % celkového cenového nárůstu. Cena emisních povolenek spíše zlevnila, na nárůstu se tak nepodílí.

Velkoobchodní ceny jsou značně podobné v celé střední Evropě. Nejvyšší ceny jsou ve Francii, kde se plynové elektrárny používají jako zdroj stanovující cenu v takřka všech hodinách. Nejnižší ceny elektřiny jsou ve Skandinávii, a to díky velkému podílu hydroelektráren a obnovitelných zdrojů.

Po zklidnění situace na Ukrajině či po zajištění dostatečného objemu plynu z neruských zdrojů se aktuální vysoké rizikové přirážky u ceny elektřiny omezí nebo dokonce úplně zmizí. Očekává se, že cena plynu v horizontu pěti let poklesne na dlouhodobou úroveň kolem 30-40 EUR/MWh.

• Vzhledem k tržnímu postavení musí ČEZ, a.s. prodávat elektřinu společnosti ČEZ Prodej, a.s. a ČEZ ESCO, a.s. za stejnou cenu jako ostatním obchodníkům (§11 zákona č.143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže).
• Prodej elektřiny za netržní ceny by mohl být vyhodnocen jako zneužití dominantního postavení, a tedy jako porušení zákona (viz zákon č.143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže).
• Současně by se minoritní akcionáři mohli domáhat náhrady ušlého zisku.

• Burza si ceny elektřiny nevymýšlí. Burza je pouze nástrojem, který umožňuje spojit nabídku s poptávkou a vytvořit tak tržní cenu. Do zdražení ceny elektřiny se promítá zejména nárůst ceny plynu v Evropě. Cenu plynu opět určuje rovnováha mezi poptávkou a nabídkou na evropském, resp. globálním trhu.
• Jinou variantou tohoto omylu je, že „vyrábíme elektřinu za 25 / 45 haléřů KWh, odvezeme ji na burzu v Lipsku a pak ji prodáváme lidem za 10 Kč/kWh“. Je v tom hned několik chyb:
  1. Výrobní náklady elektřiny jsou podstatně vyšší. Je to interní záležitost jednotlivých firem, nicméně jen platba za povolenku CO₂ u hnědouhelných elektráren činí kolem 2 Kč/MWh.
  2. Elektřina se nevyváží do Lipska, všechny elektrárny v ČR dodávají elektřinu primárně do ČR (přes 95 %).
  3. Cena jakéhokoli zboží se odvíjí především od nabídky a poptávky, nikoli od výrobních nákladů – viz třeba ropa nebo zemní plyn. I když se cena ve speciálních případech může odvíjet od nákladů (dlouhodobé kontrakty, nové OZE, nové jádro), musí pokrýt nejen okamžité náklady, ale rovněž potřebné investice, údržbu a náklady na zaměstnance. U nejlevnějších zdrojů jako dnešní nová fotovoltaika dosahuje úrovně kolem 1,30 Kč/kWh.
  4. ČEZ pro zajištění stabilní dividendy zajišťuje ceny elektřiny až na tři roky v Německu, to je však pouze finanční operace, nikoli dodávka.

• ČR dlouhodobě vyváží elektřinu zejména na Slovensko, v dobách vysoké výroby z obnovitelných zdrojů naopak dováží levnější elektřinu z Německa. Záměrné omezení vývozu elektřiny z ČR by odpovídalo spíše praktikám Ruska ohledně dodávek zemního plynu. Rozhodnutí by neobstálo ani u Evropské komise, protože omezováním exportu by ČR porušila pravidla volného trhu.
• Ve výrobě elektřiny jsme sice soběstační, ale zároveň se při zajišťování plynu a ropy musíme spolehnout na dovoz. Zákaz vývozu elektřiny by proto nebyl strategicky promyšleným řešením. Pro srovnání: řádově se z ČR vyváží 10 TWh elektřiny a dováží se 80 TWh plynu a 100 TWh ropy a ropných výrobků.

• Německo má dlouhodobě exportní bilanci ve výrobě elektřiny, obnovitelné zdroje díky nízkým (prakticky nulovým) variabilním nákladům nabízejí na trhu elektřinu velmi levně. Výsledkem je, že po část roku levná německá elektřina teče z Německa do ČR a snižuje ceny na českém trhu. V roce 2021 byla průměrná cena elektřiny v Německu o 4 EUR/MWh nižší než v ČR.

• Nárůst ceny energií je daný zejména globálním nárůstem cen komodit, především plynu, uhlí a ropy. Hlavní příčinou růstu cen elektřiny je proto závislost na fosilních palivech, naopak výroba z nízkoemisních zdrojů (OZE a jádra) pomáhá ceny snižovat. Cena emisních povolenek má pak na cenu dopad cca 50 EUR/MWh a s rostoucím podílem bezemisních zdrojů ve střední Evropě se bude dopad dále snižovat.

• Evropská unie z Ruska importuje 60 % uhlí, 45 % plynu a 25 % ropy. Cílem snižování emisí skleníkových plynů je také snížení spotřeby fosilních paliv vč. plynu. Zásadní roli ve snižování spotřeby fosilních paliv bude mít výstavba obnovitelných zdrojů a elektrifikace dopravy a vytápění.

• Na trhu dodavatelů energií působí více než 100 firem a tento počet dále roste.
• Dodavatelé nakupují pro zákazníky plyn a elektřinu a soutěží mezi sebou o co nejnižší ceny.
• Hospodářská soutěž a konkurenční prostředí zajišťuje tlak na marže.