Miniencyklopedie

Radiografie

"Nejvyšším soudcem každé fyzikální teorie je pokus"Lev Landau

Zdroj ionizujícího záření může být snadno zjištěn pomocí fotografického filmu. Je to metoda, která se používá v osobní dozimetrii. Osobní filmové dozimetry, malé červené visačky, nosí na pláštích např. lékaři - rentgenologové, nebo jiní pracovníci, zacházející se zářením. Podle stupně zčernání filmové emulze se dá velmi přesně vyhodnotit, jaké dávce byl pracovník s ionizujícím zářením vystaven. K experimentu potřebujete velmi citlivý fotografický film (nebo papír) a punčošku na plynovou lampu (koupíte v železářství).

V naprosté tmě rozbalte film, položte na něj punčošku a pečlivě zabalte do neprůsvitného černého papíru a uzavřete, aby k filmu nemohlo světlo. Ponechte takto alespoň 1 měsíc. Pak film dejte vyvolat - a najdete na něm obraz síťky punčošky. Právě jste udělali svůj první experimentální radiogram.

Jak to, že se nám punčoška sama "vyfotografovala"? Je to proto, že je nasycena speciální sloučeninou, která zesiluje jas plynové lampy. Sloučenina obsahuje prvek thorium, který je radioaktivní. Podobný radiogram byste mohli udělat i z ciferníku hodinek, který má čísla namalována tzv. luminiscenční barvou, aby čísla ve tmě světélkovala, protože také ta obsahuje radioaktivní přísadu.

-----