Úvodní stránka
DROBNOSTI A ZAJÍMAVOSTI
Autoportrét (1936)
 Co je významného na vlastní existenci, je si člověk sám sotva vědom, a někomu jinému byto jistě starost dělat nemělo. Co ví ryba o vodě, v níž plave po celý svůj život? To hořké i sladké přichází zvenčí, těžkosti zevnitř, z vlastního usilování. Většinou dělám věci, které mě nutí dělat vlastní přirozenost. Uvádí mě do rozpaků, že se za to člověku dostává tolik úcty a lásky. Šípy nenávisti byly na mne vystřelovány také: ale nikdy mě nezasáhly, protože jaksi patřily do jiného světa, se kterým nemám vůbec žádný kontakt. Žiji v oné samotě, jež je bolestná v mládí, ale lahodná v letech zralosti.
Einsteinova maturita
 Po odchodu z Mnichova si musel Einstein doplnit znalosti a složit maturitní zkoušku. Na kopii maturitního vysvědčení je jedna zvláštnost. V té době se ve švýcarských školách používala šestistupňová škála, nejlepší známkou byla šestka, nejhorší jednička. Z kopie vysvědčení je vidět, že si Einstein (až na francouzštinu) vedl u maturity velmi dobře, nejlépe pochopitelně v matematice a fyzice.
Rychlost světla
 V moderní fyzice hraje rychlost světla zásadní roli. Například jedním ze základních postulátů speciální teorie relativity je postulát o stálé rychlosti světla ve vákuu. Ve starověku a středověku se předpokládalo, že světlo se šíří "okamžitě", že jeho rychlost je nekonečně velká. Teprve Galileo Galiei předpokládal, že rychlost světla je konečná (i když velká) a pokoušel se ji změřit, ovšem velmi naivně. Pozorovatelé na dvou vzdálených kopcích měli změřit dobu, za kterou se záblesk svítilny dostane z jednoho kopce na druhý.
První přibližnou hodnotu získal teprve koncem 17. století dánský astronom Olav Römer při astronomických měřeních, hlavní pokrok nastal až v 19. století, kdy všechna provedená měření vedla k hodnotě přibližně 300 000 km/s:
| změřil
|
rok
|
rychlost (km/s)
|
Römer
Bradley
Fizeau
Foucault
Michelson
Michelson
Anderson
mezinár. standard |
1675
1729
1849
1862
1880
1926
1941
dnes |
214 000
301 000
315 000
298 000
299 910
299 796
299 776
299 792,458 |
Na 17. zasedání Generální konference měr a vah byla dohodnuta standardní hodnota rychlosti světla ve vákuu: c =299 792,458 km/s. Světlo se šíří obrovskou rychlostí a přesto mu trvá přes 8 minut, než se dostane ze Slunce k Zemi (150 000 000 km).
O kolik se změní hmotnost?
Slavný vztah mezi energií a hmotností říká, že při každé změně energie tělesa se změní také jeho hmotnost. O hodně, nebo o málo? Udělejme si jednoduchý výpočet:
Abychom zahřáli 100 litrů vody (tj. 100 kg) z teploty 15 °C na 100 °C, musíme dodat poměrně velké množství energie. Jednoduchým výpočtem zjistíme, že je to asi 35 600 000 J. Podle vztahu E = mc2 by se měla úměrně zvětšit také hmotnost zahřívané vody. Ze vzorce vyplývá, že přírůstek hmotnosti je m = E/c2 a po dosazení dostáváme nepatrnou hodnotu m = 3,96.10-10 kg = 0,000000000396 kg!
Ověření odchylky světelných paprsků
Efekt zakřivení světelných paprsků v gravitačním poli Slunce je tak malý (1,75 úhlové vteřiny), že je jeho potvrzení velmi obtížné. Pro představu -  je to úhel, pod kterým bychom viděli metrovou tyč postavenou ve vzdálenosti 120 kilometrů!. Aby bylo možno pozorovat paprsky v blízkosti Slunce, je třeba odstínit záření samotného Slunce. To je možné jen při úplném zatmění a proto se hned po zveřejnění obecné teorie relativity pokoušeli astronomové využít zatmění k měření odchylky paprsků.
Prvního úspěchu dosáhly 29. května 1919 anglické expedice vedená Arthurem Eddingtonem, jedna na ostrově Principe v Guinejském zálivu a druhá v Sobralu v severní Brazílii. Porovnávaly se fotografie získané během zatmění s fotografiemi stejné části oblohy, získanými v noci. Vzájemné polohy hvězd na snímcích se měly lišit jen o několik setin milimetru - a skutečně se lišily. Tato měření byla opakována a zpřesňována i při dalších úplných zatměních. Výsledky astronomických měření způsobily přelom v přístupu k obecné teorii relativity a většina fyziků se k jejím myšlenkám přiklonila.
Teorie relativity pro laiky
 Jednu z prvních českých popularizačních knížek o teorii relativity napsal profesor Karlovy univerzity F. Záviška (vydala Jednota československých matematiků a fyziků v r. 1925). V úvodu autor mj. píše:
Sotva která teorie fysikální vzbudila takový rozruch a byla přijata s posudky tak rozdílnými jako Einsteinova teorie relativnosti. Zatímco jedni srovnávali jejího zakladatele s Newtonem a Koperníkem, neváhali druzí prohlašovati celé jeho dílo přímo za podvod. Tato knížka byla psána s přesvědčením, že Einstein ukázal fysice správnou cestu a že jeho myšlenky nezmizí z teorií fysikálních nikdy. Na něm nezměnily všechny námitky proti Einsteinově teorii činěné, pokud je známo, nic ...
Slavný rodák - nežádoucí
Které město by se nepochlubilo svým slavným rodákem? Také radní v Ulmu se v době největší Einsteinovy popularity usnesli pojmenovat jeho jménem jednu z ulic svého města. Napsali o tom 26. března 1929 Einsteinovi nadšený dopis s přáním k 50. narozeninám. Přesně po čtyřech letech, hned s nástupem Hitlera k moci, se na stejné radnici urychleně rozhodli zapřít svého židovského rodáka a v tichosti ulici přejmenovali na "Smrkovou" ...
Einstein - vynálezce
 Zatímco v dobách svého působení na patentovém úřadu v Bernu se mladý Einstein teoretickým problémům, jako člen Pruské akademie věd si našel čas i na vynalézání. Spolu s maďarským fyzikem L. Szilardem podal koncem roku 1928 ve Švýcarsku patentovou přihlášku na vynález absorpční chladničky. Chladnička se (na rozdíl od rozšířenější chladničky kompresorové) vyznačuje jednoduchou konstrukcí bez pohyblivých součástí a nízkou cenou, nevýhodou je větší spotřeba energie. S tímto typem chladničky se dodnes můžeme setkat v řadě našich domácností.
|