---

Ji� ve starov�ku bylo zn�mo, �e n�kter� rudy p�itahuj� �elezo. Velk� lo�iska jedn� z t�chto rud byla u m�sta Magnesie v Mal� Asii. Tato ruda byla nazv�na magnetovec. Dnes se od magnet� z tvrd� oceli se p�e�lo k magnet�m slitinov�m, z nich� nejzn�m�j��m je slitina Al, Ni a Co, pou��van� pod n�zvem ALNICO.

Magnety m�vaj� nej�ast�ji tvar ty�e, podkovy nebo magnetick� st�elky. M�sta, kde se nejv�ce projevuj� magnetick� ��inky, naz�v�me seven� (N) a ji�n� (S) p�l magnetu. P�i rozd�len� ty�ov�ho magnetu na dv� ��sti zjist�me, �e ka�d� polovina m� na sv�ch konc�ch op�t severn� a ji�n� p�l. V d�len� m��eme pokra�ovat a i ten sebemen�� d�lek p�edstavuje magnet se dv�ma opa�n�mi p�ly. Jin�mi slovy - severn� a ji�n� p�l nemohou existovat odd�len� od sebe. Element�rn�mi magnety jsou atomy nebo molekuly l�tek.

Souhlasn� p�ly magnet� (nap�. severn� a severn�) se navz�jem odpuzuj�, nesouhlasn� p�ly (severn� a ji�n�) se navz�jem p�itahuj�. Kolem magnetu existuje magnetick� pole a to se projevuje silov�mi ��inky. Magnetick� pole m��eme zn�zornit pomoc� magnetick�ch induk�n�ch �ar. Hustota induk�n�ch �ar vyjad�uje �s�lu� magnetick�ho pole v ur�it�m m�st�, pr�b�h induk�n�ch �ar zjist�me bu� malou magnetkou, ve sm�ru induk�n�ch �ar se uspo��daj� i jemn� �elezn� piliny rozpt�len� v bl�zkosti magnetu. Induk�n� ��ry jsou v�dy uzav�en� a jsou orientovan� od severn�ho k ji�n�mu p�lu. Magnetick� pole proch�z� i p�es nemagnetick� l�tky jako je sklo nebo m�d�n� plech. Magnetismus m��eme z materi�lu odstranit ot�esy, n�razy, zah��t�m, demagnetizac� apod.

---

Na�e Zem� je obrovsk�m magnetem: severn� magnetick� p�l dnes le�� v severn�ch oblastech Kanady, ji�n� magnetick� p�l se nach�z� v Antarktid�. Poloha zem�pisn�ch a magnetick�ch p�l� se li��. St�elka kompasu m��� k magnetick�mu p�lu, neukazuje tedy p�esn� na sever. �hel mezi sm�rem na sever (poledn�k) a osou magnetky se naz�v� magnetick� deklinace. Tento �hel je na r�zn�ch m�stech Zem� r�zn� a krom� toho se zvolna m�n� i b�hem doby.

���an� pou��vali magnet ji� p�ed 4000 lety k ur�ov�n� spr�vn�ho sm�ru p�i dlouh�ch cest�ch, do Evropy se dostal asi ve 12. stolet�. Dne�n� kompas je tvo�en magnetickou st�elkou z tvrd� oceli, ot��ej�c� se nad v�trnou r��ic�. Turist� a voj�ci pou��vaj� kompas dopln�n� ot��ivou �hlom�rnou stupnic� k p�esn�mu ur�en� sm�ru pochodu - azimutu. Takov� kompas se naz�v� buzola.

---

Magnetick� pole kolem vodi�e s proudem
Prot�k�-li vodi�em elektrick� proud, vytvo�� se kolem n�ho magnetick� pole. Toto pole je t�m siln�j��, ��m v�t�� proud vodi�em prot�k�. T�to vlastnosti se v praxi vyu��v� ke konstrukci elektromagnet�. Elektromagnet se skl�d� z c�vky, do kter� je vlo�eno j�dro z m�kk� oceli, nap��klad ve tvaru v�lcov� ty�ky. Zapojen�m proudu do c�vky v jej�m okol� vznikne magnetick� pole, j�dro toto pole mnohon�sobn� zes�l� a p�itom se zmagnetuje. Na jednom konci j�dra vznikne severn� p�l, na opa�n�m konci ji�n� p�l. Zm�n�me-li sm�r proudu, vym�n� si p�ly svou polohu. Silov� p�soben� elektromagnetu m��eme m�nit velikost� proch�zej�c�ho proudu a z�vis� i na pr��ezu a materi�lu j�dra. P�eru��me-li proud v c�vce, j�dro se odmagnetuje a elektromagnet op�t p�estane p�itahovat �elezn� p�edm�ty.


Elektromagnety maj� v technice �irok� pou�it�, najdeme je v n�jak� podob� prakticky v ka�d�m elektrick�m p��stroji. Jsou hlavn� sou��st� elektromotor� na�ich pra�ek, vysava�� i holic�ch strojk�, bez nich by nepracovaly magnetofony, videa ani pevn� disky po��ta��, chr�n� elektrick� veden� v bytech, magnetick� pole "pracuje" v domovn�m zvonku, reproduktoru i sluch�tku.


- ELEKTROMAGNET -
animace (uka� my��)

---