Elektrick� spot�ebi�e |
Elektrick� spot�ebi�e najdeme v�ude kolem sebe - v dom�cnosti, �kole, kancel��i, d�ln� i v doprav�. Elektrick� energie se v nich p�em��uje na jin� druhy energi�. Nej�ast�ji z�sk�v�me z elektrick� energie teplo pro vyt�p�n�, oh�ev vody a va�en�, pohybovou energii pro pohon r�zn�ch stroj� a p��stroj�, sv�tlo k osv�tlov�n� dom�cnost� i ve�ejn�ch prostor. V n�sleduj�c�m p�ehledu uv�d�me n�kolik nejtypi�t�j��ch dom�c�ch spot�ebi��:
POHYBOV� ENERGIE
Elektromotory
Nezbytnou sou��st� mnoha spot�ebi�� v dom�cnosti jsou r�zn� typy elektromotor�. Elektromotor najdeme ve vysava�i, pra�ce, vysou�e�i vlas�, magnetofonu i v d�tsk�ch hra�k�ch. Elektrick� energie se v nich m�n� na energii ot��iv�ho pohybu. Z�kladn�mi ��stmi je nehybn� stator a ot��ej�c� se rotor. Jejich z�kladem jsou c�vky, u mal�ch motork� tak� feritov� magnety.
Vysava�
Tento b�n� dom�c� �klidov� p��stroj je v podstat� ventil�tor poh�n�n� elektromotorem. Vzduch nas�van� ventil�torem ssebou strh�v� prach a ne�istoty, kter� z�st�vaj� v s��ku vysava�e, zat�mco vzduch pronik� st�nami s��ku a zbaven� prachu se vrac� zp�t do m�stnosti. �klid vysava�em je mnohem ��inn�j�� ne� pouh� opra�ov�n� nebo zamet�n�, proto�e nedoch�z� k v��en� prachu a jeho op�tn�mu usazov�n� na p�edm�ty v m�stnosti.
Automatick� pra�ka
Ve v�t�in� dom�cnost� najdeme tohoto v�znamn�ho pomocn�ka hospodyn�. Pln� t�i z�kladn� funkce - oh��v� vodu na pot�ebnou teplotu, pomal�m ot��en�m prac�ho bubnu se pr�dlo pere a p�i rychl�ch ot��k�ch bubnu se p�ebyte�n� voda z pr�dla odst�e�uje. V�echny tyto �innosti ��d� podle nastaven�ch hodnot mechanick� nebo elektronick� program�tor. Z�kladn�mi elektrick�mi sou��stmi je topn� t�leso a pohonn� elektromotor.
TEPLO
Elektrick� topidla
Elektrick� topidla d�l�me na p��motopn� a akumula�n�. P��motopy vyd�vaj� s�lav� teplo, vznikaj�c� v jejich topn�m t�lese p�em�nou elektrick� energie. Tyto zdroje tepla se pou��vaj� jak k celkov�mu vyt�p�n�, tak k m�stn�mu p�ih��v�n� (nap�. v koupeln�ch). K p��motop�m pat�� nap��klad r�zn� teplomety a infraz��i�e. K oh��v�n� v�t��ch prostor� se pou��vaj� olejov� radi�torov� topidla nebo akumula�n� kamna s p��konem n�kolik kilowatt�.
Oh��va�e vody
Pr�tokov� elektrick� oh��va� m� pom�rn� velk� p��kon a slou�� k rychl�mu oh��t� men��ho mno�stv� vody, nap��klad k myt�. Chladn� voda z vodovodn�ho potrub� prot�k� kolem topn�ho t�lesa a zah��v� se na nastavenou teplotu. Elektrick� z�sobn�k tepl� vody (bojler) m� vyh��vac� t�leso a termostat, kter� automaticky zap�n� a vyp�n� p��vod proudu a t�m udr�uje teplotu vody v z�sobn�ku na zvolen� hodnot�. Hork� voda se p�iv�d� do m�s�c� baterie a na n� si nastav�me v�slednou teplotu podle pot�eby.
Elektrick� spor�k a va�i�
Teplo vznik� z elektrick� energie p�i pr�chodu proudu odporovou topnou spir�lou, kter� je zalita v keramick� hmot� a zakryta kovovou plot�nkou. V�cepolohov�m p�ep�na�em m��eme regulovat p��kon a t�m i teplotu plot�nky. Sou��st� spor�ku je i elektrick� trouba. Jej� d�le�itou sou��st� je termostat, kter� udr�uje teplotu na p�edem nastaven� hodnot�. Mikrovlnn� trouba pracuje na zcela jin�m principu - na teplo se v n� p��mo v potravin�ch m�n� energie elektromagnetick�ho vln�n�.
Chladni�ka
Za��zen� chladni�ky m� za �kol odeb�rat teplo z uzav�en�ho vnit�n�ho prostoru a p�ev�d�t je do okol�. Princip jej� �innosti je zalo�en na skute�nosti, �e kapalina p�i vypa�ov�n� odeb�r� pot�ebn� teplo ze sv�ho okol�. V chladic�m syst�mu cirkuluje chladic� l�tka, kter� se ve v�parn�ku vypa�uje a teplo k tomu pot�ebn� odeb�r� z vnit�n�ho prostoru. V trubic�ch na zadn� st�n� chladni�ky op�t kapaln� a uvoln�n� teplo odevzd�v� okoln�mu vzduchu.
SV�TLO
Elektrick� energie se m��e m�nit na viditeln� sv�tlo n�kolika zp�soby. N�jb�n�j�� je zah��v�n� vl�kna na teplotu kolem 2500�C (��rovky), mnohem ��inn�j�� je vyu�it� elektrick�ho v�boje v plynech (z��ivky, v�bojky). Krom� t�chto zdroj� se pro zvl�tn� ��ely pou��vaj� tak� polovodi�ov� sv�tiv� diody LED, doutnavky nebo laser.
��rovky
Klasick� ��rovka byl prvn� elektrick� zdroj sv�tla, vyu�iteln� k osv�tlov�n� v dom�cnostech. Funguje na principu roz�haven�ho wolframov�ho vl�kna (odtud tedy ��Rovka). ��rovky jsou vyr�b�ny pro r�zn� nap�t�, r�zn� p��kony a r�zn� ��ely. Maj� pom�rn� malou ��innost, jen asi 8%, proto�e v�t�ina elektrick� energie se p�em�n� na teplo.
Z��ivky
V z��ivce doch�z� k elektrick�mu v�boji v par�ch rtuti. Energie uvoln�n� p�i v�boji se na luminoforu (b�l� hmota nanesen� na vnit�n� stran� trubice) p�em�n� na viditeln� sv�tlo. Klasick� z��ivky maj� tvar dlouh�ch trubic a krom� samotn� trubice je ve sv�tidle tak� tlumivka a tzv. start�r. Modern� kompaktn� �sporn� z��ivky maj� v�echny sou��stky zabudovan� do sv� obj�mky a pou��vaj� se bez �prav do b�n�ch ��rovkov�ch obj�mek. ��innost kompaktn�ch z��ivek je asi 5x vy��� ne� u ��rovek a maj� tak� n�kolikan�sobn� del�� �ivotnost.
