Ve starov�ku byl krom� jantaru zn�m je�t� jeden zdroj elekt�iny - elektrick� ryby. Elektrick� rejnok je schopen vytvo�it na povrchu sv�ho t�la nap�t� n�kolik stovek volt�, kter�m m��e ochromit i velk�ho �ivo�icha. V povod� jihoamerick� �eky Orinoko �ije �ho� elektrick� (electrophorus electricus) dlouh� kolem 2,5 m, ohro�uj�c� sv� okol� nap�t�m a� 600 V! Antick� sv�t znal pravd�podobn� tak� africk�ho sumce elektrick�ho, kter� �ije i v Nilu a produkuje nap�t� a� 200 V. Elektrick�ch �ok�, zp�soben�ch touto rybou, �dajn� pou��vali tehdej�� l�ka�i k l��b� nervov�ch onemocn�n�.
Pokusy se statickou elekt�inou, t�ec�mi elektrikami a leydensk�mi lahvemi se staly v 17. a 18. stolet� velmi popul�rn� i mezi p��slu�n�ky nejvy��� �lechty ve �fyzik�ln�ch salonech�. Ve Francii proslul t�mito pokusy abb� Nollet. Kr�lovsk� dv�r bavil nap��klad t�m, �e p�enesl elektrick� n�boj z leydensk� lahve na celou setninu vz�jemn� spojen�ch kr�lovsk�ch gardist�, p�i ka�d�m proudov�m n�razu n�sledoval skok v�ech 180 voj�k�. Obdobn� pokus provedl dokonce se t�emi stovkami kartezi�nsk�ch mnich�.
Aby dok�zal elektrickou povahu blesku, rozhodl se Franklin roku 1752 vypustit pap�rov�ho draka s kovov�m hrotem p��mo do bou�kov�ho mraku: "Na konec �n�ry bl�zko ruky je t�eba p�ipevnit hedv�bnou stu�ku a tam, kde se spojuje hedv�b� se �n�rou, se m��e upevnit kl��".
P�ipravil si draka na dlouh�m prov�zku, kl�� upevn�n� na jeho spodn�m konci, leydenskou l�hev (vynalezenou teprve n�kolik let p�edt�m) a elektroskop. Jedinou izolac� mezi mokr�m prov�zkem a rukou experiment�tora byl kousek hedv�bn� stu�ky!.
Kdy� se objevily na obloze bou�kov� mraky, sed�l Franklin pr�v� na verand� sv�ho bostonsk�ho domku a �etl. Rychle vyb�hl se synem Williamem k chatce za m�stem. Prov�zek od draka byl mokr� a proto elektricky vodiv�. Hroty na konstrukci draka "s�ly" elekt�inu z bou�kov�ho mraku, n�boj se prov�zkem dostal a� ke kl��i a mezi kl��em a leydenskou lahv� p�esko�ila jiskra. P�isunul ke kl��i druhou l�hev a jev se opakoval. Rychle draka st�hl na zem a s nabit�mi leydensk�mi lahvemi posp�chal do chaty. Tam se elektroskopem p�esv�d�il, �e �ohe� z nebes� m� skute�n� elektrickou povahu. V dopise p��teli Collinsovi pak napsal:
"Blesk nemus� ode dne�ka zapalovat lod� a domy, nemus� b�t p���inou smrti lid�. V bl�zkosti domu se mus� zabudovat �elezn� ty�e zakon�en� hroty a uzemn�n�. Pokud do nich ude�� blesk, svedou elektrick� n�boj do zem� a blesk nenad�l� ��dnou �kodu". Prvn� bleskosvod podle Franklinova n�vrhu byl postaven roku 1764 v Bostonu.
Ka�d� pokus s bou�kov�mi mraky v�ak nedopadl tak �sp�n� jako Franklin�v. V Petrohrad� se nechal Franklinov�mi pokusy inspirovat i slavn� rusk� chemik Michail Lomonosov (1711 - 1765). Jeho spolupracovn�k G.V.Richmann se roku 1753 pokou�el za bou�ky zm��it n�boj zelektrovan�ho sto��ru "bou�kov�ho stroje". Podle soudob� zpr�vy "... byl usmrcen bleskem, kter� mu do sv�tnice vjel po kovov� ty�i se st�echy k tomu ��elu tam sveden�, aby jev�c� se na n� ��inky elektri�nosti vzduchov� pozorovati mohl". Dnes u� by jist� nikoho nenapadlo prov�d�t tak nebezpe�n� pokusy a hazardovat se sv�m �ivotem.
O Prokopu Divi�ovi se v souvislosti s jeho vyn�lezem bleskosvodu traduje tato historka: sv�mu u�en�mu kolegovi znemo�nil elektrostatick� pokusy t�m, �e mu do paruky nastrkal h�eb�ky. Kdy� se experiment�tor naklonil nad p��stroje, h�eb�ky �vys�ly� elekt�inu a pokusy se mu neda�ily.
Pravd�podobn� ve stejn�m obdob� jako bleskosvod zkonstruoval Divi� strunn� hudebn� n�stroj s klaviaturou a ped�lem, jeho� zvuk m�l dok�zat zastoupit cel� orchestr. M�l celkem 790 kovov�ch strun a 14 zdvojen�ch rejst��k�. N�stroj pojmenoval "Denis d�or" - Zlat� Denis" a u� sama volba n�zvu m�la nazna�ovat, �e jde skute�n� o n�co velkolep�ho. N�kter� ze strun nap�jel z bateri� Leidensk�ch lahv� a s ur�itou nads�zkou m��eme ��ci, �e vytvo�il prap�edka sou�asn�ch elektronick�ch hudebn�ch n�stroj�.
Divi� pat�il k prvn�m experiment�tor�m s terapeutick�m vyu�it�m ��ink� statick� elekt�iny.
O tom, jak Luigi Galvani objevil "�ivo�i�nou elekt�inu" koluje �ada m�rn� odli�n�ch historek, podstatn� je u v�ech jedin�: spojil dva r�zn� kovy �ab�m steh�nkem. Podle jedn� historky asistent upozornil Galvaniho na trhav� pohyby a stahov�n� sval� v no�k�ch �erstv� zabit� ��by, kter� le�ela na stole, kdy� nedaleko p�esko�ila jiskra mezi konduktory elektriky. Galvani d�kladn� zkoumal tento d�j a poda�ilo se mu pokusy zopakovat tak, �e polo�il mrtvou ��bu na �eleznou desti�ku a dotkl se jej�ch bedern�ch nerv� jedn�m koncem m�d�n�ho dr�tu, jeho� druh� konec se dot�kal �elezn� desti�ky. Do�el k myln�mu z�v�ru, �e p���inou je �ivo�i�n� elekt�ina v nervech a svalech ��by.