P�vod blesk� byl z�hadou a� do druh� poloviny 18. stolet�. Dnes v�me, �e jsou zp�sobeny nevyv�enost� elektrick�ho n�boje mezi dv�ma mraky nebo mezi mrakem a povrchem zem�. Spodn� ��st mraku m��e m�t p�ebytek elektron�, kter� ionizuj� vzduch i povrch zem� pod mrakem. Doch�z� k hromad�n� kladn�ho n�boje na povrchu zem� a nap�t� mezi mrakem a zem� roste, dokud n�hl� proud nabit�ch ��stic - blesk - nevyrovn� n�boje mraku a zem�. Hrom je zvukov� efekt, prov�zej�c� bleskov� v�boj. Vznik� prudk�m zah��t�m a rozp�n�n�m vzduchu na dr�ze blesku.
Blesk je obrovsk� jiskrov� v�boj, d�lka dr�hy blesku je v pr�m�ru 2-3 km, trv�n� 0,001 s a teplota 20.000�C i v�c. Nap�t� mezi mrakem a zem� je des�tky a� stovky milion� V, pr�m�rn� proud kolem 20.000 A. Energie, uvoln�n� p�i �deru blesku, je obrovsk� a dosahuje i n�kolika stovek kWh, soust�ed�n�ch do velmi kr�tk�ho �asov�ho okam�iku. Proto mohou m�t blesky tak ni�iv� ��inky a proto je tak d�le�it� d�kladn� ochrana proti nim.
Budovy se chr�n� p�ed ��inky blesk� bleskosvody. Jsou to kovov� ty�e s hrotem, postaven� na nejvy���ch m�stech budovy a vodiv� spojen� s uzem�n�m (kovovou deskou zakopanou v zemi). Vyn�lezcem bleskosvodu je sice Prokop Divi� (1754), ale dne�n� bleskosvody vych�zej� z podstatn� jednodu���ho n�vrhu Benjamina Franklina (1762). Elektrick� veden� se p�ed blesky chr�n� r��kov�mi bleskojistkami.
A je�t� jedna pozn�mka - b�n� pou��van� n�zev hromosvod je vlastn� nesmysln�, proto�e hrom je pouze ne�kodn� zvukov� efekt, prov�zej�c� s ur�it�m zpo�d�n�m �der blesku.
Ochrana p�ed bleskem:
- nejlep�� ochranou osob jsou budovy opat�en� ��dn�m bleskosvodem
- v bou�i se nezdr�ujeme na otev�en�m prostranstv�, zejm�na na nechr�n�n�ch v��in�ch
- v bou�i je nebezpe�n� ch�ze, j�zda na kole nebo na motocyklu hlavn� na cest�ch, kter� nejsou vroubeny stromo�ad�m nebo elektrick�m veden�m
- mus�me-li b�t za bou�e pod stromem, nestoj�me t�sn� u kmene a chodidla m�me t�sn� u sebe (aby mezi nimi p�i p��padn�m �deru blesku nemohlo vzniknout tzv. krokov� nap�t�)
- stejn� z�sada plat� i kdy� stoj�me u zd� budov, nedot�k�me se okap�, svod� bleskosvodu a jin�ch kovov�ch sou��st�
- za bou�ky se nikdy nekoupeme a nejezd�me v lo�ce
- kovov� karoserie automobilu nebo letadla p�edstavuje Faradayovu klec, kter� chr�n� cestuj�c� uvnit� p�ed ��inky p��padn�ho z�sahu bleskem
Jak daleko je bou�e? Zjist�me to snadno, proto�e blesk vyvol�v� dva jevy, sv�teln� z�blesk a zvukov� zah�m�n�. Sv�tlo blesku se ���� rychlost� 300.000 km/s, zvuk hromu rychlost� jen 340 m/s. Blesk uvid�me prakticky okam�it�, zvuk hromu a� mnohem pozd�ji. Je-li bou�e ve vzd�lenosti 1 km, usly��me hrom a� p�ibli�n� za 3 sekundy po spat�en� blesku. Vzd�lenost bou�ky tedy zjist�me tak, �e zm���me v sekund�ch dobu, kter� uplyne mezi bleskem a zah�m�n�m, a tento �daj d�l�me t�emi. V�sledek p�ibli�n� ud�v� vzd�lenost bou�ky v kilometrech.
Kulov� blesk z�st�v� dodnes m�lo objasn�n�m p��rodn�m jevem, kter� nem� s klasick�m bleskem mnoho spole�n�ho. Podle nejroz���en�j�� teorie se jedn� o plazmov� �tvar ve tvaru koule, vznikaj�c� v�jime�n� ��inkem vysok�ho tlaku, teploty a elektromagnetick�ho pole. Pohybuje se v�t�inou proud�n�m vzduchu a trv� i n�kolik des�tek sekund. Zanik� v�t�inou ti�e, n�kdy tak� p�i jeho z�niku dojde k explozi. Pro p�ipomenut� - plazma je �tvrt� skupenstv� hmoty a jedn� se o siln� ionizovan� plyny p�i vysok�ch teplot�ch. P��kladem plazmy je tak� ionizovan� vzduch v elektrick�m oblouku, v plazmatick�m stavu je na�e Slunce i ostatn� hv�zdy.
Laboratorn� pokusy s plazmatem mohou b�t kl��em k ��zen� termonukle�n� reakci. V�da takov� kl�� bez�sp�n� hled� u� des�tky let, a p�itom pochopen� kulov�ho blesku a jeho �sp�n� napodoben� v laborato�i mo�n� povede k c�li - pokud se ov�em uk�e, �e plazmov� teorie je spr�vn�.