Mal� i velk� elektromotory |
| Obsah >>> |
Gener�tory p�em��uj� mechanickou energii na elektrickou. Elektromotory maj� v podstat� stejnou konstrukci jako gener�tory, ale opa�nou �lohu: elektrickou energii p�em��uj� na mechanickou. Jejich �innost spo��v� ve vyu�it� dvou fyzik�ln�ch jev�: elektromagnetick� indukce a silov�ho p�soben� magnetick�ho pole na vodi� s proudem. Elektromotory najdeme v�ude kolem n�s - v miniaturn�m magnetofonu, vysava�i, po��ta�i, ru�n� vrta�ce, elektromotory poh�n�j� zahradn� seka�ky, v�konn� stroje v pr�myslu i elektrick� lokomotivy.
Elektromotory na stejnosm�rn� proud
Stejnosm�rn� motory se d�l� na dv� hlavn� skupiny:
Mal� elektromotorky pou��van� nap��klad k pohonu d�tsk�ch hra�ek maj� m�sto statorov�ho vinut� mal� permanentn� magnet a proto je jejich konstrukce velmi jednoduch�.
- s�riov� - vinut� rotoru a statoru jsou zapojena s�riov�, frekvence ot��en� se d� snadno regulovat, p�i rozb�hu m��e s�riov� motor vyvinout velkou s�lu. To je v�hodn� pro pou�it� v tramvaj�ch nebo elektrick�ch lokomotiv�ch aj.
- deriva�n� - vinut� rotoru a statoru jsou zapojena paraleln�, frekvence ot��en� je prakticky st�l�. Tyto motory slou�� k pohonu obr�b�c�ch stroj�, �erpadel, kompresor� aj.
Tyto motory najdeme v na�� dom�cnosti nej�ast�ji. D�l� se na dv� skupiny:
- synchronn� - maj� podobnou konstrukci jako gener�tory st��dav�ho proudu. Maj� st�lou frekvenci ot��ek ur�enou frekvenc� st��dav�ho nap�t� ze s�t� (50 Hz), zjednodu�en� verze se u��v� k pohonu mal�ch spot�ebi��, nap�. magnetofon� aj.
- kolektorov� (komut�torov�) - konstruk�n� jsou podobn� stejnosm�rn�m s�riov�m motor�m. Tyto motory se konstruuj� pro pro men�� v�kony a u��vaj� se k pohonu drobn�j��ch spot�ebi��, nap�. ru�n�ch vrta�ek, �ic�ch stroj�, vysava��, �leha�� aj.
�ez vrta�kou
Asynchronn� elektromotorStator tohoto motoru tvo�� t�i c�vky, p�ipojen� k trojf�zov�mu zdroji nap�t�. V prostoru mezi c�vkami vznik� to�iv� magnetick� pole a v n�m je um�st�na klecov� kotva, tzv. kotva nakr�tko. Kotva je v podstat� v�lec z k�em�kov�ch plech� s dr�kamu na obvodu. V dr�k�ch jsou zalisov�ny siln� m�d�n� vodi�e, spojuj�c� ob� �ela kotvy. Induk�n� ��ry to�iv�ho pole prot�naj� masivn� vodi�e kotvy, indukuj� v nich nap�t� a vodi�i za�ne proch�zet siln� indukovan� proud. Podle Lenzova z�kona se indukovan� proud sna��, aby kotva �dohnala� to�iv� pole a kotva se proto za�ne ot��et. Frekvence ot��en� je men�� ne� frekvence to�iv�ho magnetick�ho pole, nen� s n�m synchronn�.
Trojf�zov� motor s kotvou nakr�tko je v praxi nejv�ce roz���en v�ude tam, kde nepot�ebujeme m�nit ot��ky (obr�b�c� stroje, stavebn� stroje, �erpadla apod.). Vzhledem ke sv� jednoduch� konstrukci tento motor vy�aduje jen minim�ln� �dr�bu.
V obdob� prvn� �eskoslovensk� republiky pat�il k v�znamn�m vyn�lezc�m v oboru elektrotechniky Josef Soused�k (1894 - 1944), kter� tak� naz�v�n "moravsk� Edison".Hned po prvn� sv�tov� v�lce zalo�il ve Vset�n� elektrotechnickou tov�rnu, ve kter� vyr�b�l modern� elektromotory a gener�tory. Sv�j prvn� patent p�ihl�sil ji� v roce 1920 a v pr�b�hu n�sleduj�c�ch 20 let dos�hl p�ehled patent� a patentov�ch p�ihl�ek �ctyhodn�ho po�tu 58. Hlavn�mi oblastmi vyn�lezeck� �innosti J.Soused�ka byly elektrick� p��stroje, elektrick� pohony, elektrick� trakce a automatick� regulace. Roku 1927 z�skal patent na elektromobil, origin�ln� �e�en� kombinace pohonu v�bu�n�m motorem a elektromotorem uplatnil u nejrychlej��ho vozidla �eskoslovensk�ch st�tn�ch drah, Slovensk� strely (na fotografii). Tento vlak dos�hl na trati Praha - Bratislava pr�m�rn� rychlosti p�es 150 km/h, co� v t� dob� (1936) p�edstavovalo sv�tov� parametry.
Hned na po��tku nacistick� okupace se J.Soused�k zapojil do odbojov� �innosti. Byl v�ak zat�en gestapem a 15.12.1944 p�i v�slechu zast�elen. Po osvobozen� byla odbojov� �innost J.Soused�ka ocen�na ud�len�m �s. v�le�n�ho k��e a Brig�dn� medaile 1. �s. partyz�nsk� brig�dy Jana �i�ky "in memoriam".
