Tajemný CP-1
První řízená řetězová štěpná reakce se uskutečnila v jaderném reaktoru CP-1, který postavil italský fyzik Enrico Fermi se svým týmem v podzemí stadionu Chicagské univerzity. Základem reaktoru byl 6 metrů vysoký blok, sestavený z 45 000 grafitových briket s vyvrtanými otvory pro uranové tyče. Celkem bylo použito 6 tun kovového uranu a 50 tun oxidu uraničitého. Náklady na postavení reaktoru dosáhly částky 2,7 miliónu dolarů.
Od rána 2. prosince 1942 probíhaly intenzivní přípravné práce a testování. V 15.42 odpoledne dal Fermi svým spolupracovníkům pokyn k vytažení posledních kadmiových regulačních tyčí. Průběh experimentu, kterého se zúčastnilo 14 vědců, byl v nejvyšší možné míře utajen, reaktor byl označován pojmem "milíř" (pile). Z celé akce nebyly dokonce ani pořízeny fotografie. Proto je atmosféra významného okamžiku zachycena jen na kresbě Pearla Bucka: pracovník dole uprostřed manipuluje s regulační tyčí, nad grafitovým blokem reaktoru je pogumovaná plachta, která měla v případě nehody zabránit úniku radioaktivních látek. První reakce byla zastavena po 28 minutách. Reaktor CP-1 sloužil k výzkumům ještě 2 měsíce. Pak byl rozmontován, převezen do laboratoří Argonne poblíž Chicaga a po doplnění ochranným radiačním štítem pracoval dále pod označením CP-2.
Na fotografii vlevo je pohled z r. 1950 na západní část univerzitního stadionu. Tato budova byla zbořena roku 1960 a na jejím místě dnes stojí 4 metry vysoká bronzová skulptura od Henryho Moora "Jaderná energie".
Stadion v Chicagu |
Pearl Buck: Spuštění reaktoru CP-1 |
Skulptura |
Hrdinové z Telemarku
V roce 1940 okupovalo nacistické Německou řadu evropských zemí, mezi nimi i Norsko. V podniku firmy Norsk Hydro poblíž města Rjukan se vyráběla těžká voda (D20), která mohla být použita jako moderátor při štěpení uranu. Aby Spojenci zabránili Německu vyvíjet vlastní atomovou pumu, snažili se znemožnit jim výrobu těžké vody v Norsk Hydro. V listopadu 1942 se v Norsku vylodilo britské komando, které spolu s norskými odbojáři podniklo v únoru 1943 sabotážní útok. Neustálé narušování výroby a další těžké nálety amerických bombardérů na podzim 1943 donutily okupanty zastavit v Norsk Hydro výrobu těžké vody a její zbytek převézt do Německa.
Odvážná akce sabotážního komanda se v roce 1965 stala námětem filmu "Hrdinové z Telemarku", ve kterém hráli mj. Kirk Douglas a Richard Harris.
Hirošima a Nagasaki
Zatímco v Evropě skončila druhá světová válka už 8. května 1945, v Pacifiku probíhaly i začátkem srpna tvrdé boje mezi Japonci a spojeneckými vojsky. 6. srpna 1945 americký bombardér B-29 svrhl na japonské město Hirošima atomovou pumu s poetickým názvem Little Boy. V okamžiku výbuchu zahynulo téměř 80 000 lidí, dalších 200 000 zemřelo na následky ozáření během následujících pěti let. V epicentru výbuchu se zachovala jediná budova, která je dodnes připomíná oběti prvního atomového bombardování. Tento "A-Bomb Dome" postavil v roce 1916 český architekt Jan Letzel, rodák z Náchoda. Za tři dny dopadla druhá atomová bomba - Fat Man - na další japonské město Nagasaki, kde zahynulo asi 40 000 lidí. Krátce nato Japonsko kapitulovalo a 2. světová válka skončila i na pacifickém bojišti.
Hirošima, A-Bomb Dome |
Nagasaki 9.8.1945 |
Bomba Little Boy o hmotnosti 4 400 kg měla průměr 0,74 m, délku 3,2 m a ničivou sílu odpovídající výbuchu 15 000 tun trinitrotoluenu (TNT). K výbuchu došlo řetězovou reakcí uranu.
Bomba Fat Man měla hmotnost 4 535 kg, průměr 1,52 m a délku 3,25 m. Ničivá síla odpovídající 21 000 tun TNT se uvolnila štěpením plutonia.
Little Boy |
Fat Man |