---

Obninsk byl první
V prosinci 1953 dodal americký pokusný reaktor EBR-1 energii na výrobu elektrické energie, dostačující k rozsvícení čtyř žárovek. Byl to jen úvodní nesmělý krok k využití jaderné energie. Když na pokusné jaderné střelnici explodovala v srpnu 1953 první sovětská vodíková (termonukleární) bomba, prohlásil její tvůrce akademik Kurčatov: "Držíme v ruce atomový meč. Přišel čas uvažovat i o mírovém využití jaderné energie". V té době na Stalinův příkaz už naplno probíhala v Obninsku jižně od Moskvy výstavba jaderného reaktoru určeného k výrobě elektrické energie. Reaktor byl vodou chlazený s grafitovým moderátorem. Elektrárna zahájila provoz 27. července 1954 a dodala do veřejné elektrické sítě první elektřinu. I když byl její výkon na dnešní poměry velmi malý - jen 5 MW - šlo o první "civilní" využití jaderné energie v historii.

Budova elektrárny

Reaktor

Pamětní deska

V USA byla v té době spuštěna na vodu první jaderná ponorka Nautilus a zakrátko následovaly další lodi s jaderným pohonem: americká obchodní loď Savannah, ledoborec Lenin aj. Moderní jaderný ledoborec Jamal dnes vozí turisty i na severní pól. V dnešní době je v Obninsku řada vzdělávacích a výzkumných ústavů se zaměřením na jadernou fyziku.

Chladicí věže
Tepelné a jaderné elektrárny už z velké dálky poznáme podle podle mohutných betonových chladicích věží, nad kterými se neustále vznášejí bílá oblaka. Jejich úkolem zajistit dostatek chladné vody, která je potřebná ke zkapalnění páry po jejím průchodu parní turbínou. Když pára v turbíně odevzdá svou energii, přichází do tzv. kondenzátoru. V něm zkapalní, vrací se zpět do kotle a celý cyklus se opakuje. Kondenzátor prochází pára kolem trubek, kterými proudí chladná voda vnějšího chladicího okruhu. Pára dotykem s chladnými trubkami zkapalní, uvolní se tzv. kondenzační teplo a voda v trubkách se ohřívá. Ohřátá voda z kondenzátoru odchází do chladicí věže. Zde se sprchovými hlavicemi rozstřikuje z výšky 10 m až 20 m, v kapkách padá dolů a ochlazuje se proudícím vzduchem. Část padající vody se přitom odpaří do vzduchu. Vlhký teplý vzduch stoupá vzhůru, ochladí se venkovním vzduchem a vodní pára v něm obsažená zkondenzuje - nad věží vznikají bílá oblaka mlhy. Ochlazená voda se shromažďuje v bazénu pod věží. Čerpadla ji vrací zpět do kondenzátoru, kde je připravena opět odebírat teplo páře.

Parametry každé ze čtyř chladicích věží temelínské jaderné elektrárny jsou impozantní:

výška věže průměr u země průměr nahoře průtok ochlazované vody množství odpařené vody

155 m 131 m 83 m 17,2 m3/s 0,4 m3/s

---