Černobylská tragédie |
| Obsah >>> |
Poruchy a havárie
Bezpečnost jaderných elektráren a jiných jaderných zařízení je pod neustálou a velmi přísnou mezinárodní kontrolou. I když v jaderných elektrárnách dochází k nepatrnému počtu poruch a nehod, jsou mnohem sledovanější než daleko častější a závažnější poruchy a neštěstí v jiných oblastech (průmysl, doprava). Jaderné události se hodnotí sedmibodovou stupnicí Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni:1. Odchylka od normálního provozu - poruchy nepředstavující žádné bezpečnostní riziko
2. Porucha - neovlivňuje bezpečnost elektrárny, ale vede ke zdokonalení bezpečnostních opatření
3. Vážná porucha - ozáření personálu nad normu, nepatrný únik radioaktivity do okolí
4. Havárie s účinky v jaderném zařízení - částečné poškození aktivní zóny, ozáření personálu, ozáření obyvatel na hranici limitu
5. Havárie s účinky na okolí - vážnější poškození aktivní zóny, únik radioizotopů, nutnost částečné evakuace okolí
6. Závažná havárie - velký únik radioaktivních látek mimo objekt, nutnost využití havarijních plánů k ochraně okolí
7. Velká havárie - značný únik radioaktivních látek na velké území, okamžité zdravotní následky, dlouhodobé poškození životního prostředí
V noci 26. dubna 1986 došlo v Černobylské jaderné elektrárně na Ukrajině k závažné havárii nejvyššího stupně. Vinou nesmírně riskantního a neodborně provedeného experimentu s vyřazeným bezpečnostním systémem reaktoru došlo k prudkému zvýšení tepelného výkonu, přehřátí a explozi páry v reaktoru. Do vzduchu se při následném požáru dostalo 5 tun radioaktivních látek, které větry rozšířily až nad Skandinávii, střední Evropu a Balkán. Katastrofa si vyžádala 31 obětí, přes 200 lidí onemocnělo nemocí z ozáření a vysoké dávky zasáhly další tisíce lidí. Kromě neospravedlnitelné nedbalosti obsluhy se na havárii podílela i konstrukce samotného reaktoru RBMK. Jeho řídící systém neodpovídal požadavkům Mezinárodní agentury pro artomovou energii, aktivní zóna byla fyzikálně nestabilní a reaktor s hořlavým grafitem nebyl umístěn v ochranné obálce. Reaktory tohoto typu se používaly jen v zemích bývalého Sovětského svazu.
4. blok po havárii
(Kliknutím zvětši)
Záchranáři
(Kliknutím zvětši)
4. blok zalitý do betonu
(Kliknutím zvětši)
K jediné havárii, klasifikované stupněm 4, došlo u nás v roce 1977 v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice (dnes Slovensko). Při výměně palivového článku byl radioaktivitou zamořen primární okruh, ale nikdo z personálu nebyl zraněn, ani nadměrně ozářen.
