Historici umění a restaurátoři našli v rentgenovém záření velmi užitečného pomocníka. Mohou odhalovat padělky uměleckých předmětů, bez poškození obrazů zjišťovat použité malířské techniky a pátrat po historických souvislostech jejich tvorby. Tyto informace potřebují pro svou práci např. restaurátoři obrazů.
Jako konkrétní příklad můžeme uvést historii obrazu Hostina bohů, který namaloval italský malíř Giovanni Bellini roku 1514. Na barevném obrázku (kliknutím se dá zvětšit) je jeho současná podoba. Ozařováním rentgenovými paprsky se však zjistily zajímavé osudy tohoto obrazu:
- na původním obrazu z roku 1514 stály všechny postavy před řadou stromů
- některé ženské postavy byly původně namalovány v jiném oblečení
- po Belliniho smrti (1516) částečně změnil kompozici obrazu jiný italský malíř, Dosso Dossi
- roku 1529 přemaloval slavný malíř Tizian většinu pozadí (hory, modrá obloha) a v této podobě známe obraz dnes
Tyto a další skutečnosti se podařilo vědcům objevit ozařováním obrazu rentgenovýmu paprsky a zkoumáním takto získaného rentgenového snímku. Sami se o tom můžete přesvědčit jeho prohlídkou (kliknutím se dá zvětšit).
Zkušení restaurátoři a historici umění mohou pomocí rentgenového záření nejen odhalovat padělky uměleckých děl, ale studovat i metody a pracovní postupy významných malířů. Rentgenový snímek portrétu od italského malíře Tintoretta (1518 - 1594) je pro laika naprosto nesrozumitelný, odborník z něho vyčte mnoho důležitých informací.
Restaurátoři získají pomocí rentgenového záření potřebné informace o nitru opravované dřevěné sošky (obrázky vlevo). Rentgenové záření slouží také archeologům. Na pravé dvojici obrázků jsou fotografie mumie šlechtice z hrobky v Peru. Rentgenový snímek ukazuje skutečnou polohu kostry pohřbeného.
Ke zkoumání uměleckých děl se používá také rentgenové záření, které nevzniká v rentgence, ale dopadem urychlených protonů na materiál. Aplikace této metody však vyžaduje náročné technické vybavení (urychlovač aj.).
