Přeměny energie | |||||||||||||
Z energie uvolněné při termonukleárních reakcích v nitru Slunce dopadá na osvětlenou část zeměkoule každou sekundu 1,74.1014 J zářivé energie. Její část se odrazí, část se rozptýlí a pohltí v atmosféře. I přesto dopadne v našich zeměpisných šířkách za slunečného dne na čtvereční metr zemského povrchu každou sekundu i více než 1000 J energie. A to rozhodně není málo. Energie může mít různé podoby: pohybovou, tepelnou, elektrickou aj. Jedním ze základních přírodních zákonů je zákon zachování energie: Platí to samozřejmě i pro energii slunečního záření. Země vznikla přibližně před 4,5 miliardami let a po celou tuto dobu záření dopadá na její povrch. Kam se však jeho energie uložila? Velká část se spotřebovala na udržení koloběhu vody v přírodě, část se přeměnila na teplo nezbytné k udržení života na Zemi. Po miliony let se však sluneční energie také ukládala do těl pradávných rostlin ve formě chemické energie. Na začátku této přeměny je fotosyntéza - nejdůležitější fotochemický proces na Zemi. Při něm už v pravěku vznikaly v rostlinách pomocí světelného záření organické látky, bohaté na energii. Bez nadsázky můžeme říci, že téměř všechna energie, kterou dnes máme k dispozici a využíváme, pochází ze Slunce. Ve formě chemické energie je uložena ve fosilních palivech. Fosilní paliva, především uhlí, ropa a zemní plyn, vlastně představují sluneční energetickou „konzervu“. Ze všech fosilních paliv se v přírodě v největším množství vyskytuje uhlí. Vzniklo hlavně z pravěkých plavuní a přesliček, rostoucích v bažinách. Z jejich mrtvých těl se rozkladem vytvářel energeticky bohatý uhlík. Stlačením nejprve vznikla rašelina, překrytím vrstvami písku a jílu se vytvořilo hnědé uhlí a v další fázi uhlí černé. Na původu ropy a zemního plynu se pravděpodobně podílely pravěké nánosy mrtvé biomasy z řas, bakterií a planktonu. Zásoby fosilních paliv však bude mít lidstvo k dispozici jen několik desítek let a bude třeba hledat nové zdroje energie. Kromě jaderné energie hrají stále významnější roli obnovitelné zdroje energie. Patří k nim zejména energie vody, větru a biomasy. Také zde jde v podstatě o využití sluneční energie, protože koloběh vody, vznik větru i růst rostlin má příčinu ve slunečním záření.
Nepřímé využití
Přímé využití
Podrobnosti o využití sluneční energie přímou přeměnou na teplo jsou uvedeny v kapitole Solární kolektory. Přímé přeměně sluneční energie na elektrickou energii je věnována kapitola Fotovoltaika. |
|||||||||||||
|