Plynovody se dopravuje zemní plyn do
místa jeho těžby do místa jeho spotřeby. Plynovody se vedou jak po povrchu, tak i pod
hladinou moře. Průtok zemního plynu rychlostí až 80 km/h, potrubím o vnitřním
průměru až 122 cm zajišťují kompresory soustředěné
ve stanicích podél tras plynovodů. Po přivedení zemního plynu do místa spotřeby se
plyn čistí a poté uskladňuje v podzemních zásobnících a ve speciálních
nádržích.Doprava zemního plynu v Evropě a do Evropy je zajišťována plynovody
jejichž celková délka překročila již 430 000 km. Celosvětově je v provozu již
více než 1 250 000 km vysokotlakých plynovodů (údaje nezapočítávají regionální
a městské středotlaké a nízkotlaké sítě). Největší část evropských
vysokotlakých plynovodů vlastní Rusko v délce asi 215 000 km. Nejdelší ruský, a
také evropský plynovod - tranzitní plynovod - přivádí plyn do střední a západní
Evropy, mimo jiné přes ČR, kterou tím strategicky zvýznamňuje. Narůstající
těžba v norském a britském sektoru Severního moře si vynucuje stavbu stále nových
podmořských plynovodů, vedoucích už nyní do Norska, Velké Británie, Dánska,
německého Emdenu a belgického Zeebrugge. Jiný podmořský plynovod přivádí
saharský zemní plyn přes Sicílii do Říma a Janova. Další plynovod pak dodává
týž plyn přes Maroko a Gibraltar do Španělska.
![Přepravní systém Transgasu](https://www.cez.cz/edee/content/file/static/encyklopedie/images//02/cr_plynovod.jpg)
© Copyright Simopt, s.r.o. 1999