Bezpečné uložení odpadů

Cíl: Zneškodnit jak vysokoaktivní, tak středněaktivní či nízkoaktivní radioaktivní odpady prostřednictvím jejich izolace od životního prostředí. Ta je zabezpečena pomocí aplikace multibariérových systémů, kde se uplatňují jak přírodní, tak inženýrské (uměle vytvořené) bariéry proti únikům uložených RaO a šíření kontaminace radionuklidy.

Zneškodňování radioaktivních odpadů (RaO) vychází z mezinárodně uznávaných principů nakládání s tímto druhem odpadů. Tyto principy směřují k ochraně zdraví a životního prostředí před negativními důsledky ionizujícího záření, zohlednění požadavku na minimalizaci produkce RaO, k ochraně budoucích generací před nežádoucí zátěží a ke snaze, aby případné působení na člověka nevyvolalo újmu na zdraví.

Při nakládání s RaO se ČEZ, a. s., řídí zákonem č. 18/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů (tzv. atomový zákon). RaO podléhá regulaci a dozoru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Správa úložišť RaO (SÚRAO), zřízená jako státní organizace na základě atomového zákona, odpovídá za bezpečné ukládání všech RaO. Zřízením SÚRAO jsou prakticky realizovány státní garance za bezpečné ukládání RaO. Do odpovědnosti původce patří zejména krytí veškerých finančních nákladů spojených s nakládáním s RaO a jejich předání k uložení pouze ve formě, která odpovídá schváleným podmínkám přijatelnosti pro dané úložiště RaO. Finanční prostředky, určené ke krytí veškerých nákladů spojených se zneškodněním všech radioaktivních odpadů i použitého jaderného paliva, odvádějí v souladu s atomovým zákonem provozovatelé jaderných zařízení na jaderný účet, jehož největším přispěvatelem je ČEZ, a. s. Z jaderného účtu je financována činnost SÚRAO, který v souladu se svým posláním zabezpečuje ukládání radioaktivních odpadů a přípravu výstavby budoucího konečného úložiště použitého jaderného paliva.

Bezpečnost úložiště je prověřována soustavou kontrolních mechanizmů. Rozhodnutím SÚJB o schválení Limitů a podmínek bezpečného provozu je omezena maximální aktivita, kterou lze do úložiště uložit. Toto omezení má praktický význam pro bezpečnost zejména v daleké budoucnosti, kdy ani náhodné vniknutí do prostor úložiště nezpůsobí vážnější zdravotní újmu. Dnešní bezpečnost je potvrzována výsledky monitorování úložiště, důsledným dodržováním limitů a podmínek provozu, dodržováním podmínek přijatelnosti ze strany původce a jejich důslednou kontrolou při předávání odpadů k uložení Správou úložišť.

O použité jaderné palivo se podle tzv. atomového zákona přijatého Parlamentem ČR v roce 1997 musí postarat provozovatel jaderného zařízení, který toto palivo používá, v ČR energetická společnost ČEZ. Ta nese veškeré náklady spojené s manipulací s radioaktivními odpady od vzniku přes jejich uložení až po zabezpečení úložišť. Záruky za bezpečné uložení včetně použitého jaderného paliva nese stát, který proto založil Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Každý radioaktivní odpad v ČR navíc podléhá regulaci a dozoru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Činnosti, které zajišťuje SÚRAO, jsou financovány z tzv. jaderného účtu, který je zřízen u České národní banky a je spravován Ministerstvem financí ČR.Pro zajištění ukládání všech vzniklých i budoucích radioaktivních odpadů na něj provozovatel pravidelně odvádí finanční prostředky. Konkrétně jde o cca 55 Kč z každé MWh elektřiny vyrobené v jaderné elektrárně. Samostatnou účetní rezervu tvoří ČEZ na krytí nákladů spojených s vyřazováním jaderných elektráren z provozu.