Elektrárny Prunéřov
Elektrárna Prunéřov leží na západním okraji severočeské hnědouhelné pánve mezi Chomutovem a Kláštercem nad Ohří. Původně byla organizačně spojeny s Elektrárnou Tušimice I a Tušimice II v Elektrárnách SSM, později v Podkrušnohorských elektrárnách. Samostatnou organizační jednotkou ČEZ, a. s., se staly v roce 1993. V současné době opět tvoří společnou organizační jednotku s Elektrárnou Tušimice.
Elektrárna Prunéřov II je nejmladší uhelnou elektrárnou ČEZ, a. s. Původně měla pět 210 MW bloků, které byly postupně uvedeny do provozu v letech 1981 až 1982. Po komplexní obnově (2012 – 2016) má instalovaný výkon 3 x 250 MW. Starší Elektrárna Prunéřov I s výkonem 440 MW byla v červnu 2020 po více než 50 letech odstavena z provozu. ČEZ tak pokračuje v naplňování své strategie postupného přechodu k nízkoemisní až bezemisní výrobě elektřiny postavené na obnovitelných zdrojích a jaderné energetice.
Elektrárny Prunéřov patří k největším dodavatelům elektřiny. Zároveň prostřednictvím společnosti ČEZ Teplárenská, a.s., dodávají teplo do Chomutova, Jirkova a Klášterce nad Ohří. Instalovaný výkon pro dodávku tepla dosahuje 500 MW. Roční dodávka tepla pro všechna tři města činí 920 TJ.
Zdrojem technologické vody je řeka Ohře. Palivo, energetické hnědé uhlí, se těží v lomech Dolů Nástup Tušimice, Severočeských dolů, a. s., odkud se dopravuje po železniční vlečce.
Elektrárna Prunéřov II má po komplexní obnově kotle o výkonu 660 t/h, s parametry páry 18,2 MPa/575/580 °C. Kotle jsou dvoutahové, s granulačním topeništěm, průtlačné, s přihříváním páry. Jejich dodavatelem byly Vítkovice Power Engineering. Turbíny 250 MW typ Škoda KT – 250 – 17,66 jsou dvoutělesové, rovnotlaké kondenzační s přihříváním páry za VT dílem, s jedním kombinovaným VT-ST dílem a jedním dvouproudovým NT dílem. Každá turbína je vybavena 8 neregulovanými odběry páry pro regeneraci, topení napájecí nádrže a ohřívání topné vody v OTV a jedním regulovaným odběrem páry pro regulaci teploty v OTV3 a dodávku páry do NTO5. Vývody jednotlivých bloků jsou přes vývodové transformátory 300 MVA, 15,75/420 kV připojeny do přenosové soustavy 400 kV linkami V465 a V466, do rozvodny Hradec u Kadaně.
Zatímco Elektrárna Prunéřov II prošla komplexní obnovou a její zmodernizovaný a ekologický provoz jí zajišťuje dalších 25 let existence, v případě Elektrárny Prunéřov I je tomu naopak. S jejím dalším provozem se již v delším výhledu nepočítá.
Obnova Elektrárny Prunéřov II přispěla k:
- dodržení parametrů stanovených legislativou - přísné emisní limity
- zajištění stabilní dodávky tepla pro 50.000 obyvatel regionu po celý rok
- při respektování kvality paliva zajištění minimalizace produkce CO2 instalací nejlepší dostupné technologie schopné spalovat uhlí z lomu Libouš
- minimalizaci spotřeby emisních povolenek
- pozitivní dopad na energetickou bezpečnost státu - minimalizace závislosti na dovozu primárních zdrojů z jiných oblastí
- protikrizový dopad investic (investice v celkové hodnotě 25 mld. Kč budou z 90 % rozděleny mezi české firmy, modernizace bude znamenat práci pro 800 zaměstnanců, zachována budou pracovní místa na elektrárně i struktura dodavatelů a subdodovatelů po modernizaci elektrárny)
| Výrobní jednotka - Prunéřov I | |
|---|---|
| Instalovaný výkon | 4 x 110 MW |
| Rok uvedení do provozu | 1967 - 1968 |
| Odsířeno od roku | 1995 |
| Výrobní jednotka - Prunéřov II | |
|---|---|
| Instalovaný výkon | 3x 250 MW |
| Rok uvedení do provozu | 1981 - 1982, komplexní obnova 2012 - 2016 |
| Odsířeno od roku | 1996 |
V 90. letech 20 století byly elektrárny Prunéřov I a Prunéřov II odsířeny. U obou byla použita metoda mokré vápencové vypírky.
Dodavatelem zařízení pro Elektrárnu Prunéřov I byla německá firma Bischoff, GmbH a zařízení bylo dokončeno a uvedeno do plného provozu koncem roku 1995. V druhém případě realizovalo dodávku "na klíč" konsorcium japonských firem Mitsubishi Heavy Industries, Mitsubishi Corporation ve spolupráci se ZVU Hradec Králové, a. s. Odsiřovací zařízení bylo uvedeno do provozu v létě roku 1996.
V souvislosti s technologickými změnami a úpravami se také mění způsob nakládání s odpady. Hydraulické odpopelňování je postupně nahrazováno ukládáním tzv. deponátu (směsi popela, produktu odsíření a odpadní vody) do upravené výsypky lomu Merkur Dolů Nástup Tušimice. Energosádrovec, produkt odsíření, kterého Elektrárna Prunéřov I vyprodukuje ročně asi 200 tisíc tun a Elektrárna Prunéřov II více než 550 tisíc tun, se bude ukládat pouze zčásti. Významný díl této hmoty (celá produkce Elektrárny Prunéřov I) by měl najít uplatnění při výrobě stavebního materiálu, tzv. alfa pojiv.
Program odchovu sokolů v Elektrárně Prunéřov
Elektrárenské lokality Skupiny ČEZ lze považovat za největší hnízdiště sokola stěhovavého, který patří mezi vysoce ohrožené druhy. V celé České republice je sledováno cca 90 pravidelně hnízdících párů těchto dravců. Zatím sedm jich trvale vyvádí na svět své potomky na ochozech komínů či chladicích věží ČEZ. Sokoli mají všude nainstalovány hliněné budky vyplněné keramzitem. V Elektrárnách Prunéřov jsou hned tři. Tu na komínu EPR 1 a jedné z chladicích věží EPR2 osídlili poštolky. Sokolí pár pak pravidelně hnízdí na ochozu komína EPR2. Budky v EPR2 byly osazeny v březnu 2012, ale osídlily je rovněž poštolky. Poprvé zde sokolí pár zahnízdil v roce 2013 po přemístění komínové budky na vyšší ochoz. Celkem zatím vyvedl sedm mláďat, neboť dvakrát mu v úspěšném zahnízdění zabránila samice raroha velkého (ještě vzácnější dravec než sokol a tak na daleko na severu byl pozorován vůbec poprvé), která budku obsadila, ale po příletu partnera oba vždy zmizeli neznámo kam.