Ampére André Maria
Francouzský matematik a fyzik (20.1. 1775 - 10.6. 1836).
Neprožil příliš šťastný život. Jeho otec skončil za časů francouzské revoluce pod gilotinou a mladý André se po celý čas musel potýkat s existenčními potížemi. Snad i proto se cele zasvětil vědě. Již ve čtrnácti letech prý přečetl všech 20 svazků francouzské Encyklopedie. Později vyučoval na světově proslulé polytechnické škole v Paříži.
Byl spíše matematik, ale skutečnou slávu mu přinesla fyzika, především jeho výzkumy v elektřině a magnetizmu. Zavedl jasný pojem elektrického proudu, jehož základní jednotka je po něm pojmenována. Dokázal, že solenoid se chová jako magnet, navrhl mnoho měřících přístrojů. Zabýval se též chemií, psychologií a botanikou.
Archimedes
Archimédés ze Syrakus (asi 287-212 př.n.l.) byl starověký matematik a fyzik, mechanik a vynálezce. Zabýval se rovnováhou na páce, kladkostrojem, určováním těžiště, nekonečným šroubem, nadlehčováním těles v kapalině (Archimédův zákon). Se značnou přesností určil číslo p.
Po něm je pojmenována Archimédova spirála, jíž se využívá při konstrukci moderních čerpacích a extrakčních zařízení.
Bánki Donát
Maďarský technik (6.6. 1859 - 1.8. 1922) a profesor techniky v Budapešti.
V roce 1883 zkonstruoval karburátor, v roce 1884 zážehový spalovací motor a v 1917 vodní turbínu, která nese jeho jméno.
Becquerel Henri Antoine
Francouzský vědec Antoine Henri Becquerel (15.12. 1852 - 25.8. 1908) je objevitelem radioaktivity.
Je nositelem Nobelovy ceny spolu s manžely Curieovými (1905; viz hesla Currie Pierre a Curie-Sklodowská Marie).
Zajímavé je, že jeho objev je vlastně následkem jeho chybné hypotézy a náhody. Becquerel se totiž dozvěděl o objevu paprsků X profesorem Röntgenem a formuloval hypotézu, že vlastnost vysílat pronikavé záření úzce souvisí s fosforescencí. Tuto hypotézu se rozhodl prokázat experimentem tak, že ozařoval různé látky slunečním světlem a pak je nechal působit na fotografickou desku, aby zjistil jestli opět vyzařují - fosforeskují. Kontrolní vzorky neozařoval, takže by neměly fosforeskovat. Jako jednu z experimentálních látek si Becquerel (náhodně?) vybírá uranovou sůl, u které se ukáže, že září oba vzorky, bez ohledu na to, jestli byly předem osvíceny. Teorie o fosforescenci se hroutí, ale radioaktivita je objevena.
Na počest profesora Becquerela nese základní jednotka aktivity jeho jméno.
Bečvář Josef
Profesor Josef Bečvář (1900 - 1969) byl významným odborníkem v oboru tepelných turbín a zakladatelem dnešní katedry teorie a konstrukce energetických zařízení na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni (adresa stránky - www.zcu.cz). Celých 27 let působil ve Škodových závodech v Plzni, kde se podílel na vývoji všech typů plynových a parních turbín od výkonu řádově kilowattů až do turbín řady 110, 200 a 500 MW. Velké jsou také jeho zásluhy v rozvoji jaderných oborů na vysokých školách. Za zmínku stojí několikeré vydání celostátních vysokoškolských učebnic Tepelné turbíny a Jaderné elektrárny, které byly vypracovány pod jeho vedením.
Běhounek František
Profesor František Běhounek (27.10. 1898 - 1.1. 1973) po absolvování University Karlovy, studoval u Marie Curie na pařížském Institut de Radium (1920 - 1922).
V Praze řídil mj. Státní radiologický ústav a patřil k zakladatelům Fakulty technické a jaderné fysiky (dnes FJFI ČVUT - www.fjfi.cvut.cz).
Věnoval se zejména metodám měření radioaktivity, přirozenému záření a využití záření v lékařských aplikacích. Znám je též jako účastník Nobileho výpravy k severními pólu a jako spisovatel dobrodružných a populárně-vědeckých knih.
Bohr Niels
Dánský vědec Niels Henrik David Bohr (7.10. 1885 - 18.11. 1962) podal první kvantovou teorii atomu a vytvořil tak názorný model atomu. Hmota atomu je podle něj soustředěna v kladně nabitém jádru, okolo něhož obíhají záporně nabité elektrony.
Je nositelem Nobelovy ceny z roku 1922.
Carnot Sadi
Nicolas Léonard Sadi Carnot byl francouzský inženýr (1.6. 1796 - 24.8. 1832) s ojedinělým přírodovědným nadáním, jehož krátký život byl do značné míry ovlivněn bouřlivým napoleonským obdobím.
Ve své rozsahem nevelkém díle “O hybné síle ohně“, formuloval, mimo jiné, své poznatky o pracovním tepelném cyklu složeném ze dvou izoterm a dvou adiabat a dokázal, že takový cyklus poskytuje největší práci (viz Carnotův cyklus). Úvahy obsažené v jeho další práci můžeme považovat za první pokus o formulaci druhé hlavní věty termodynamiky.
Celsius Anders
Švédský fyzik a astronom (27.11. 1701 - 25.4. 1744).
Je pokládán za zakladatele švédské astronomie. Navrhl teploměrnou stupnici a ověřil Newtonovu hypotézu zploštění Země.
Clausius Rudolf Julius Emanuel
Německý fyzik a matematik (2.1. 1822 - 24.89. 1888), který formuloval princip entropie.
Je považován za zakladatele kinetické teorie plynů a zabýval se též elektrolýzou.
Coulomb Charles Augustin De
Francouzský vojenský inženýr (14.6. 1736 - 23.8. 1806).
Byl specialistou na vojenské stavby, ale vlastním založením především vědec. Skvělé výsledky v oboru navigačních zařízení ho dovedly až na místo člena francouzské Akademie. Objevil některé základní zákony nové vědy o elektřině. Dokázal, že elektrický náboj se ukládá na povrchu vodiče. Zavedl pojmy magnetický moment a polarizace elektrického náboje. Na jeho počest je jeho jménem pojmenována základní jednotka elektrického náboje.
Curie Pierre
Francouzský fyzik a chemik Pierre Curie (15.5. 1859 - 19.4. 1906), se spolu se svojí manželkou Marií Curií-Sklodowskou a Henri Becquerelom podílel na objasnění podstaty přirozené radioaktivity.
Nositel Nobelovy ceny (1903).
Curie-Sklodowská Marie
Francouzská fyzička a chemička polského původu (7.11. 1867 - 4.7. 1934), která se spolu se svým manželem Pierrem Curie a profesorem Henri Becquerelem významně podílela na objasnění podstaty přirozené radioaktivity.
Je spoluobjevitelkou nového prvku radia a dvojnásobnou nositelkou Nobelovy ceny (1903, 1911).
Čerenkov Pavel Alexandrovič
Čerenkov Pavel Alexandrovič (*1904) je ruský fyzik.
V roce 1958 mu za objev a interpretaci Čerenkovova záření byla udělena Nobelova cena.
Démokritos
Démokritos z Abdér (asi 460-370 př.n.l.) byl řecký přírodní filozof.
Tvůrce filozofie atomismu, podle které se svět skládá z dále nedělitelných malých tělísek - atomů. Atomy se podle Démokrita neustále pohybují všemi směry, srážejí se, spojují a rozpojují. Spojením atomů vznikají všechny věci.
Diesel Rudolf
Německý inženýr (18.3. 1858 - 29.9. 1913) a vynálezce vznětového motoru.
Patent na tento nový typ motoru získal roku 1892, ale první prakticky využitelný “ dieselův “ motor začal fungovat až za pět let. Dnes je rozšířen nejen v energetice, ale zejména v dopravních prostředcích (lokomotivy, nákladní automobily, osobní automobily a podobně).
Diviš Prokop
Mimořádně vzdělaný katolický kněz (1.8. 1696 - 21.12. 1765, vlastním jménem Václav Divíšek) a jeden z prvních průkopníků v poznání elektrické energie u nás.
Nejvýznamnější je jeho objev a sestrojení bleskosvodu, ale Diviš používal elektřinu i k léčení lidí, studoval její vliv na rostliny a dokonce vynalezl elektrický strunný nástroj se čtrnácti klaviaturami.
Domalíp Karel
Karel Domalíp (24.6. 1846 - 19.11. 1909) patří k nestorům české elektrotechniky. Zasloužil se o zavedení její pravidelné vysokoškolské výuky na české pražské technice ve druhé polovině 80. let 19. století a o její rozvoj jako samostatné vědecké a technické disciplíny. Už školního roku 1884/85 se zasloužil o zavedení nepovinného předmětu Elektrotechnika na pražské české technice a v roce 1893 byl jmenován řádným profesorem nové katedry Elektrotechniky. Věnoval se také elektrotechnické teorii (problematika rezonance a teoretické práce o vedení elektřiny v kovovém prstenci) a byl členem národních i mezinárodních vědeckých společností.
Edison Thomas Alva
Thomas Alva Edison (11.2. 1847 - 18.10. 1931) je zcela nepochybně nejúspěšnější vynálezce všech dob.
Za svůj plodný život získal se svými četnými spolupracovníky asi 1300 patentů na nejrůznější vynálezy. Významné jsou například: sčítač hlasů (1848), tiskací telegraf (1869), psací stroj (1871), duplexní a automatický telegraf (1875), uhlíkový reostat (1876), rozmnožovací stroj a fonograf (1877), mikrofon (1878), regulátor elektrických strojů, elektrická lokomotiva, elektroměr, magnetický třídič rud (1880), první elektrické dynamo (1881), první elektrická centrála (1882), pojistka (1885), kinematograf (1891), elektrický akumulátor (1900), elektromobil (1902), rotační cementářská pec (1903) a vrtulník (1908). Určitě největší popularitu mu přinesl patent žárovky (1879), kterou však ve skutečnosti nevynalezl, ale komplexně vyřešil celý problém elektrického osvětlení, tj. zkonstruoval a zdokonaloval elektrické vedení, zásuvky, vypínače, pojistky, elektroměry a podobně.
V roce 1882 uvedl v New Yorku do provozu první elektrárnu na světě, která zásobovala elektřinou obyvatelstvo na ryze ekonomickém základě.
Zajímavé je, že Edison vždy pracoval se stejnosměrným elektrickým proudem a využití střídavého elektrického proudu značně podceňoval.
Einstein Albert
Vědec a fyzik (14.3. 1879 - 18.4. 1955), nositel Nobelovy ceny (1921), který původně pracoval jako patentový úředník v Bernu. Jedna z nejvýznamnějších postav v dějinách vědy.
Po nástupu nacizmu se zřekl německého státního občanství a usadil se natrvalo v USA. Proslavil se zejména vypracováním speciální (1905) a obecné teorie relativity (1916).
Pro energetiku má nesmírný význam slavný vzorec E=m.c2 (E - energie, m - hmotnost, c - rychlost světla ve vakuu), který je mimo jiné částí jeho speciální teorie relativity. Tento vztah charakterizuje určitou souvislost mezi energií a hmotností látky. Hmotnost potom můžeme chápat jako určitou zvláštní formu energie.
V 1 kg jakékoliv látky je ukryta energie
E = m.c2 = 1 kg . (3.108 m/s)2 = 9.1016 J = 25 TWh = 25.106 MWh
Pro porovnání - jaderná elektrárna Dukovany vyrobí tuto energii (ve formě elektrické energie) asi za 2 roky provozu.
Faraday Michael
Britský fyzik a chemik (22.9. 1791 - 25.8. 1867).
Ze skromných poměrů se vypracoval na významného vědce. Objevil elektromagnetickou indukci, diamagnetizmus a zákony elektrolýzy, zavedl pojem elektrického a magnetického pole a jejich siločar.
Na jeho počest je po něm nazvána jednotka elektrické kapacity - farad.
Fermi Enrico
Enrico Fermi (29.9. 1901 - 28.11. 1954) byl americký fyzik italského původu.
Nositel Nobelovy ceny (1938).
Vypracoval statistiku částic řídících se Pauliho principem, zabýval se experimentálně a teoreticky fyzikou vysokých energií, experimentálně uskutečnil štěpnou řetězovou reakci a navrhl jaderný reaktor. Tento první uran-grafitový jaderný reaktor byl postaven na bývalém sportovním stadionu chicagské univerzity a první umělá řetězová reakce byla spuštěna 2. prosince 1942.
Ferraris Galileo
Italský vědec a elektrotechnik (31.10. 1847 - 7.2. 1897), jehož jméno je spojeno s objevem principu otáčivého magnetického pole.
Otáčivé magnetické pole tvoří základ indukčních motorů, které dnes představují nejrozšířenější měnič elektrické energie na energii mechanickou a základ dosud nejrozšířenějších měřících přístrojů elektrického výkonu a energie.
Fleming John Ambros
Sir John Fleming (29.11. 1849 - 18.4.1945) byl britský fyzik, který se zabýval elektrickým osvětlením, bezdrátovou telegrafií a telefonií.
Měřil elektrický proud při nízkých teplotách a vyvinul první elektronovou trysku.
Používá se jeho pravidlo levé ruky (viz heslo Flemingovo pravidlo levé ruky).
Francis James Bicheno
Britský technik (18.5. 1815 - 18.9. 1892), žijící od roku 1833 v USA.
V roce 1849 vynalezl a zkonstruoval radiální přetlakovou vodní turbínu, která nese jeho jméno.
Franklin Benjamin
Benjamin Franklin (17.1. 1706 - 17.4. 1790) byl americký politik, diplomat a přírodovědec.
Ve své vědecké práci se zabýval především elektrickými jevy a roku 1750 (před P. Divišem) zkonstruoval bleskosvod. Zavedl označení kladná a záporná elektřina.
Zabýval se však velmi aktivně také politickou činností, bojoval proti otrokářství a patřil k autorům první ústavy USA.
Galvani Luigi
Italský přírodovědec a lékař Luigi Galvani (9.9. 1737 - 4.12. 1798) při pitvání žab zpozoroval, že sebou žabí stehýnka položená na plechu při dotyku operačního nože škubají. V letech 1780 až 1790 provedl Galvani mnoho pokusů s žabími stehýnky. Mylně se domníval, že cukání žabích stehýnek způsobuje “živočišná“ elektřina.
Na pokusy L. Galvaniho navázal jiný italský fyzik Alessandro Volta, který sestrojil první elektrický článek a na Galvaniho počest nazval vyráběný proud proudem galvanickým. Odtud pochází i název galvanický článek.
Gauss Karl Friedrich
Gauss Karl Friedrich (1777-1855) byl německý matematik, fyzik.
Věnoval se mechanice, elektromagnetismu, astronomii a geodézii a jako jeden z prvních též zemskému magnetismu. Zavedl absolutní soustavu jednotek CGS ve fyzice.
Jeho jméno nosí nepřeberná řada matematických a fyzikálních zákonů a věd. Bývá považován za člověka s nejvyšším IQ v dějinách lidstva.
Podle něj je nazvaná absolutní elektromagnetická jednotka magnetické indukce gauss (značka G).
(1G = 10-4 Wb/m2)
Gilbert William
William Gilbert (24.5. 1544 - 30.11. 1603) byl anglický přírodovědec a lékař.
Zabýval se zejména elektřinou a magnetizmem. Předpokládal neoddělitelnost kladného a záporného magnetického pólu. Pokusem dokázal, že Země je velký magnet. Zavedl pojmy elektřina, elektrická síla, elektrická přitažlivost, magnetické pole. Zajímavostí je, že i medicíně to dotáhl velmi vysoko, byl totiž osobním lékařem královny Alžběty a jejího následníka Jakuba I.
Gray Stephen
Stephen Gray (asi 1696 - 25.2. 1736) byl britský fyzik a elektrotechnik.
Objevil základní principy elektrické vodivosti a jako první rozlišoval vodiče a izolanty.
Na jeho počest je po něm pojmenovaná jednotka dávky (viz heslo Gray - jednotka dávky).
Heisenberg Werner Karl
Heinsenberg Werner Karl (5.12.1901 - 1.2.1976), německý teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, autor tvz. matricové mechaniky (1925), principu neurčitosti (1927) a řady prací v oblasti feromagnetismu.
Ostře se postavil proti zneužívání atomové energie pro válečné účely. Nositel Nobelovy ceny (1932) za základní práce v kvantové mechanice.
Henry Joseph
Joseph Henry (17.12. 1797 - 13.5. 1878) byl americký fyzik a objevitel elektromagnetické indukce (1830) a samoindukce (1832). Je také vynálezcem elektromagnetického motoru (1831) a průkopníkem telegrafického předávání povětrnostních zpráv.
Hertz Heinrich
Heinrich Hertz (22.2. 1857 - 1.1. 1894) byl německý fyzik, který experimentálně prokázal existenci elektromagnetických vln (viz heslo elektromagnetické záření) a prostudoval řadu jejich vlastností.
Dokázal, že elektromagnetické vlny se šíří stejnou rychlostí jako vlny světelné a že jejich základní vlastnosti jsou totožné.
Na jeho počest je po něm pojmenována jednotka frekvence (viz heslo Hertz - jednotka frekvence).
Jabločkov Pavel Nikolajevič
Pavel Nikolajevič Jabločkov (14.9. 1847 - 31.3. 1894) byl ruský vynálezce v oboru elektrotechnika.
Vynalezl první elektrický zdroj světla - obloukovou lampu nazývanou též Jabločkovovou nebo ruskou svíčkou (patent udělen 1876). Zabýval se sestavováním elektrických strojů a hledal chemické zdroje elektrického proudu.
Joliot-Curie Fréderic
Francouzský fyzik a chemik (19.3. 1900 - 14.8. 1958).
Zabýval se jadernou fyzikou a se svou manželkou Irene Joliot-Curieovou dokázal, že hmotnost neutronů je přibližně stejná jako hmotnost protonů.
Objevili také umělou radioaktivitu, za což dostali Nobelovu cenu (1935).
Joliot-Curieová Irene
Francouzská fyzička a chemička (12.9. 1897 - 17.3. 1956).
Spolu se svým manželem Frédericem dostala Nobelovu cenu (1935) za objev umělé radioaktivity (1935).
Joule James Prescott
James Prescott Joule (24.12. 1818 - 11.10. 1889) byl britský fyzik a jeden z objevitelů zákona zachování energie.
Stanovil mechanický ekvivalent tepla a zjistil, že při průchodu elektrického proudu vodičem vzniká teplo.
Kapica Pjotr Leonidovič
Kapica Pjotr Leonidovič (1894-1984) byl ruský fyzik.
Experimentoval v oblasti silných magnetických polí a pracoval v oboru fyziky nízkých teplot. V roce 1938 objevil supratekutost, vlastnost kapaliny projevující se nulovou viskozitou. Zúčastnil se vývoje sovětských jaderných zbraní a kosmické techniky. V roce 1978 obdržel Nobelovu cenu za základní objevy ve fyzice nízkých teplot.
Kaplan Viktor
Viktor Kaplan (27.11. 1876 - 23.8. 1934) byl německý technik a profesor na bývalé německé vysoké škole technické v Brně.
Vynálezce vodní rychloběžné turbíny - Kaplanovy turbíny pro velké výkony a malé spády.
Kelvin William
Lord William Kelvin (26.6. 1824 - 17.12. 1907, původně William Thomson) byl britský fyzik, který se zabýval prakticky všemi fyzikálními obory, zejména však elektřinou a magnetizmem.
Vynalezl zrcátkový galvanometr, studoval elektrické kmity pomocí matematické analýzy, navrhl absolutní teploměrnou stupnici.
Na jeho počest je po něm pojmenována jednota termodynamické teploty.
Kirchhoff Gustave Robert
Gustave Robert Kirchhoff (12.3. 1824 - 17.10. 1887) byl německý fyzik, který se zabýval zejména mechanikou a elektřinou.
Je považován za zakladatele spektrální analýzy a objevitele prvků cesia a rubidia. Formuloval základní fyzikální zákony o elektrickém proudu (viz heslo Kirchhoffovy zákony) a tepelném záření.
Kolben Emil
Emil Kolben (1.11. 1862 - 3.7. 1943) byl český vynálezce a podnikatel.
Během svého delšího studijního a pracovního pobytu v USA (1887 - 1892) spolupracoval s Edisonem a Teslou. Pracoval v oboru střídavého elektrického proudu, kde se zabýval konstrukcí třífázových elektromotorů. Podstatně přispěl k rozvoji českého strojního průmyslu.
V roce 1896 založil továrnu Kolben a spol. ve Vysočanech. Tato firma v roce 1921 fúzovala s Českomoravskou strojírnou a když se k nim v roce 1927 přidala továrna Breitfeld-Daněk, a.s. vznikla známá Českomoravská-Kolben-Daněk, a.s. (ČKD), kde se stal vrchním ředitelem a místopředsedou správní rady.
Po nástupu nacistů k moci byl zbaven všech svých pravomocí, byl internován a zemřel ve smutně známém Terezíně.
Křižík František
František Křižík (8.7 1847 - 22.1. 1941) byl významný český elektrotechnik a vynálezce. Zasloužil se o rozvoj českého elektrotechnického průmyslu.
Světového významu nabyl jeho vynález samočinného regulátoru elektrické obloukovky (1878), o který se musel soudit s Wernerem von Siemensem.
Stavěl první elektrickou dráhu v Praze (1891) a meziměstskou elektrickou dráhu Tábor - Bechyně (1902).
Podstatně se přičinil o zdar Jubilejní výstavy v Praze (1891), z které je známá jeho osvětlená fontána. Vystupoval i jako politická osobnost, která v roce 1937 v rozhlasovém projevu adresovanému Albertu Einsteinovi varovala před 2. světovou válkou.
Kurčatov Igor Vasiljevič
Igor Vasiljevič Kurčatov (12.1. 1903 - 7.2. 1960) byl sovětský fyzik.
Zabýval se fyzikou atomových jader a to zejména rezonančním pohlcováním neutronů.
Je spoluobjevitelem jaderné izometrie. Vedl práce na stavbě prvního sovětského cyklotronu a rozhodujícím způsobem se podílel na vytváření sovětské jaderné techniky.
Laval Carl Gustav
Gustav Laval (9.5. 1845 - 2.2. 1913) byl švédský technik a vynálezce.
Vynalezl odstředivku na mléko (1878) a rovnotlakou akční parní turbínu (1893), která nese jeho jméno.
Leibnitz Gottfried Wilhelm
Gottfried Wilhelm Leibnitz (1.7. 1646 - 14.11. 1716) byl německý filozof, vědec a diplomat. Zabýval se matematikou, geologií, biologií, lingvistikou a je autorem mnoha technický vynálezů. Nezávisle na Newtonovi položil základy diferenciálního a integrálního počtu. Leibnitzova symbolika se používá dodnes.
Maxwell James Clark
James Clark Maxwell (13.11. 1831 - 5.11. 1879) byl britský fyzik.
Matematicky zpracoval Faradayovy zákony o elektřině a magnetizmu v soustavnou teorii, na jejímž základě předpověděl existenci elektromagnetických vln (viz heslo elektromagnetické záření) šířících se stejnou rychlostí jako světlo.
Maxwellovy rovnice souhrnně popisují všechny jevy klasické elektrodynamiky, fyzikální optiky a tepelného záření.
Zabýval se též kinetickou teorií plynů a naukou o pružnosti.
Mayer Julius Robert
Německý lékař Julius Robert Mayer (25.11. 1814 - 20.3. 1878) jako jeden z prvních formuloval nejobecnější zákon přírody - zákon o zachování energie.
Při své lékařské praxi si všiml určitých energetických jevů, zobecnil je a formuloval zákon o zachování energie o kterém předpokládal, že platí i při biologických a kosmologických jevech. Dále se zabýval kinetickou teorií plynů.
Newcomen Thomas
Thomas Newcomen (28.2. 1663 - 5.8. 1729) byl britský kovář a vynálezce.
V roce 1705 vynalezl první průmyslově využitelný parní stroj.
Newton Isaac
Sir Isaac Newton (4.1. 1643 - 31.3. 1727) byl všestranný britský fyzik, matematik a astronom.
Je zakladatelem klasické mechaniky.
Newtonovy pohybové zákony představují základy pozemské i nebeské mechaniky. Matematicky zformuloval gravitační zákon a odvodil zákony pohybu planet. Předložil korpuskulární teorii světla. Studiem odporu kladeného prostředím pohybujícímu se tělesu položil základy hydrodynamiky.
Je po něm pojmenována jednotka síly (viz heslo Newton - jednotka síly).
Oersted Hans Christian
Hans Christian Oersted (14.8. 1777 - 9.3. 1851) byl dánský fyzik, který v roce 1820 objevil magnetické účinky elektrického proudu a položil základy systematického studia elektromagnetizmu.
Ohm Georg Simon
George Simon Ohm (16.3.1787 - 7.7.1854) byl německý fyzik.
Zabýval se zejména elektřinou, zavedl pojem elektrický odpor a v roce 1826 experimentálně odvodil základní zákon elektrických obvodů (viz heslo Ohmův zákon).
Věnoval se také akustice (teorie sirén, fyzikální podstata slyšení) a studoval interferenční jevy.
Papin Denis
Denis Papin (22.8. 1647 - 1712) byl francouzský fyzik.
Zabýval se termomechanikou, zdokonalil vzdušnou pumpu, vynalezl tlakový (Papinův) hrnec, atmosférický parní stroj a v roce 1701 první parní člun.
Parsons Charles Algernon
Sir Charles Algernon Parsons (13.6. 1854 - 11.2. 1931) byl britský technik, který v roce 1884 vynalezl parní přetlakovou turbínu, zkonstruovanou jako turbogenerátor. Tato turbína nese jeho jméno.
Pascal Blaise
Blaise Pascale (19.6. 1623 - 19.8. 1662) byl francouzský matematik, fyzik a náboženský filozof. Ve fyzice zkoumal hydrostatický tlak a formuloval Pascalův zákon.
Je po něm pojmenována jednotka tlaku (viz heslo Pa - jednotka tlaku).
Pauli Wolfgang
Pauli Wolfgang (1900 -1958) byl švýcarský teoretický fyzik. Pracoval v oblasti teorie relativity a v kvantové mechanice.
Objevil tzv. Pauliho princip, který se později ukázal zásadně důležitý v kvantové fyzice mnohaelektronových systémů. Vypracoval teorii spinu v rámci nerelativistické kvantové mechaniky a přispěl k formulaci kvantové elektrodynamiky. Zabýval se též elektronovým plynem v kovech a jadernými silami. V roce 1931 předpověděl existenci neutrina. Nobelova cena (1945) za objev vylučovacího principu.
Pelton Lester Allen
Lester Allen Pelton (5.9. 1829 - 14.3. 1908) byl americký technik, který v roce 1880 vynalezl rovnotlakovou vodní turbínu s tečným ostřikem oběžného kola. Tato turbína po něm nese jeho jméno.
Petržílka Václav
Petržílka Václav, 1905-1976. Byl český fyzik, doktor fyzikálně matematických věd a člen korespondent ČSAV.
Po absolvování Univerzity Karlovy pracoval mj. v Cavendish Laboratory v Cambridge u Ernesta Rutherforda. Stal se prvním děkanem Fakulty technické a jaderné fysiky ČVUT a patřil k zakladatelům Ústavu jaderné fyziky v Řeži.
Jeho práce se týkají oboru piezoelektřiny, v němž vytvořil vědeckou školu u nás, zabýval se fyzikou vysokých energií, kosmickým zářením a aplikacemi fyziky v jaderné energetice. Neopomenutelné jsou jeho zásluhy na výběru a výchově další generace jaderných fyziků.
Rankine William John Macquorn
Skotský fyzik a technik (5.7. 1820 - 24.12. 1872).
Zabýval se zejména termodynamikou a jejími aplikace v parních strojích (viz též heslo Clausiův-Rankinův parní cyklus).
Röntgen Wilhelm Conrad
Wilhelm Conrad Röntgen (27.3. 1845 - 10.2. 1923) byl německý fyzik.
Při studiu katodových paprsků objevil v roce 1895 nový druh záření. Toto záření bylo původně nazývané paprsky X a dnes jej nazýváme rentgenové záření.
Röntgen věnoval řadu prací studiu vlastností kapalin, plynů, krystalů a elektromagnetických jevů (v roce 1890 objevil přítomnost magnetického pole v pohybujícím se dielektriku).
Nositel Nobelovy ceny z roku 1901.
Rurtherford Ernest
Sir Ernest Rutherford (30.8. 1871 - 19.10. 1937) byl britský fyzik, který se zabýval hlavně radioaktivitou.
V letech 1902 až 1903 rozpracoval teorii radioaktivního rozpadu prvků, v roce 1911 navrhl planetární model atomu (viz heslo Model atomu) a v roce 1919 uskutečnil první umělou radioaktivní přeměnu jádra atomu bombardováním izotopu dusíku částicemi alfa.
V roce 1908 obdržel Nobelovu cenu za transmutaci prvků a za chemii radioaktivních látek.
Schrödinger Erwin
Schrödinger Erwin (1887-1961) byl rakouský teoretický fyzik a jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky. Vycházeje z de Broglieových hypotéz, podal novou souhrnnou teorii o podstatě hmoty. Zabýval se statistickou termodynamikou, měrnou tepelnou kapacitou látek a spektroskopií. Na základě úvah o korpuskulárně vlnových vlastnostech elektronu sestavil tzv. Schrödingerovu rovnici. Za tyto práce byl vyznamenán r. 1933 Nobelovou cenou.
Schrödingerova rovnice
Vlnová rovnice nerelativistické kvantové mechaniky. Časová Schrödingerova rovnice určuje časový vývoj kvantově mechanických systémů, bezčasová (stacionární) určuje všechny fyzikálně možné energetické stavy systémů. Schrödingerovy rovnice se používají při popisu nerelativistických jevů mikrosvěta.
Siemens Werner Von
Werner von Siemens (13.12. 1816 - 6.12. 1892) byl německý vynálezce v oboru elektrotechnika. Zpočátku se zabýval problematikou galvanického pokovování.
V roce 1847 založil továrnu Siemens & Halske, jejímž původním zaměřením byl obor telegrafie a telefonie.
V roce 1856 zkonstruoval nový typ dynama a v roce 1860 navrhl normál pro jednotku elektrického odporu.
V roce 1880 firma Siemens předvedla první elektrický výtah a v roce 1882 realizovala první důlní elektrickou lokomotivu.
Siemens Wilhelm
Wilhelm Siemens (4.4. 1823 - 19.11. 1883) byl německý velkoprůmyslník, který ve Velké Británii prosazoval vynálezy svého bratra Wernera (viz heslo Siemens Werner von) v oboru galvanoplastiky.
V roce 1847 vynalezl regenerativní parní stroj.
Stodola Aurel
Aurel Stodola (10.5. 1859 - 25.12. 1942) byl slovenský technik a jeden ze zakladatelů teorie parních a plynových turbín.
Položil vědecký základ projektování a stavby parních a plynových turbín.
Šimáně Čestmír
Šimáně Čestmír , *1919. Český fyzik.
Po absolvování ČVUT studoval na College de France u Frederica Joliot-Curie.
Stál u zrodu Ústavu atomové fyziky (1948), který se postupně rozrůstal a vyústil do založení řežského Ústavu jaderné fyziky (1955). Profesor Šimáně se stal jeho prvním ředitelem.
Zabýval se experimentální jadernou fyzikou, zejména konstrukcí a využitím urychlovačů, konstrukcí detektorů jaderného záření a v neposlední řadě i jadernými reaktory.
Škoda Emil
Rytíř Emil Škoda (19.11. 1839 - 8.8. 1900) byl český technik a velkopodnikatel, který se významně zasloužil o rozvoj českého strojírenství. V roce 1866 začal pracovat jako vrchní inženýr ve Valdštejnových strojírnách v Plzni. Zasloužil se o jejich rozvoj a po pouhých třech letech celou strojírnu od hraběte Valdštejna koupil. Škodovy závody dodávaly vybavení cukrovarů a pivovarů, hornické a hutnické výrobky a později i zbraně. Jeho firma byla v roce 1899 akcionována a Škoda tam působil až do své smrti jako předseda společnosti a generální ředitel.
Tesla Nikola
Nikola Tesla (10.7. 1856 - 7.1. 1943) byl americký elektrotechnik chorvatského původu.
Po studiích a působení v různých částech Evropy (mimo jiné i v Praze) odjel do USA, kde začal pracovat v Edisonových laboratořích. Po čase se s Edisonem rozešel a založil vlastní, velmi úspěšnou Teslovu elektrickou společnost.
Tesla studoval vlastnosti dvoufázových a vícefázových proudů a zkonstruoval a patentoval množství elektrických strojů a přístrojů.
V roce 1887 přihlásil k patentování rozvod střídavého elektrického proudu a různé typy elektrických motorů a elektrických generátorů na střídavý proud, v roce 1891 vynalezl transformátor bez železného jádra.
Volta Alessandro
Alessandro Giuseppe Antonio Anastasio Volta (18.2. 1745 - 5.3. 1827) byl italský fyzik.
Je považovaný za zakladatele elektrodynamiky.
Dokázal, že jevy pozorované Galvanim jsou způsobeny elektrickým proudem vznikajícím při ponoření dvou různých kovů do elektrolytu.
V roce 1793 vytvořil tzv. Voltův sloup, což byl elektrochemický článek, který po následujících mnoho desítek let sloužil jako jediný zdroj elektrického proudu.
Watt James
James Watt (19.1. 1736 - 19.8. 1819) byl britský fyzik a vynálezce.
Vynalezl dvojčinný parní stroj s kondenzací a regulátorem rychlosti.
V roce 1781 sestrojil planetové soukolí k parnímu stroji, v roce 1782 podal patent na další zlepšení parního stroje, což vedlo k tomu, že parní stroj se stal univerzálním motorem a způsobil převrat v průmyslu i dopravě.
Weber Eduard Wilhelm
Wilhelm Eduard Weber (24.10. 1804 - 23.6. 1891) byl německý fyzik.
Zabýval se elektrickými a magnetickými jevy.
Určil rychlost světla, vytvořil i dodnes platnou soustavu elektrických měr. Spolu s Gaussem sestrojil první elektromagnetický telegraf.
Je po něm pojmenována základní jednotka magnetického toku.
Westinghouse George
George Westinghouse (6.10. 1846 - 12.3. 1914) byl americký technik, vynálezce a průmyslník v oboru železniční dopravy.
V roce 1876 vynalezl pneumatickou brzdu, v roce 1872 samočinnou rychlobrzdu a v roce 1878 pneumatické železniční návěstidlo. Průkopník parních turbín a elektrizace drah.
Jeho jménem je nazván koncern, který představoval v sedmdesátých a osmdesátých letech světovou špičku nejen ve výrobě jaderných reaktorů a výstavbě jaderných elektráren, ale také ve výrobě elektrotechnických zařízení, vojenských letadel, kosmických lodí.