Podle harmonogramu tendru uchazeči předloží do konce listopadu letošního roku úvodní nabídky. Na zpracování finálních nabídek mají 20 měsíců, přičemž předběžnou poptávkovou dokumentaci již mají déle než půl roku k dispozici. Poté nabídky posoudí ČEZ a následně hodnotící zprávu předloží ke schválení státu. Smlouvy budou finalizovány v roce 2024.
„Hlavním cílem je bezpečný a ekonomický projekt dokončený ve stanoveném rozpočtu a čase. U vlastního výběrového řízení je samozřejmě cílem výběr nejlepšího dodavatele a kvalitní a výhodná smlouva. Po jejím podpisu pak důkladná příprava projektové dokumentace tak, abychom předem minimalizovali problémy, které provází některé zahraniční projekty. Věřím, že termín zahájení zkušebního provozu nového bloku v roce 2036 je dosažitelný,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Souběžně s výběrovým řízením stoprocentní dceřiná společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II) pracuje na dalších přípravách projektu. Poté, co v roce 2019 vydalo Ministerstvo životního prostředí kladné stanovisko k hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA), získala v loňském roce i Povolení k umístění od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a autorizaci výrobny od Ministerstva průmyslu a obchodu. Aktuálně běží územní řízení, o které EDU II požádala stavební úřad 1. 6. 2021.
Dukovanský nový blok bude postaven vedle stávající elektrárny a v budoucnu nahradí část výkonu současné elektrárny, jejíž první blok byl spuštěn v roce 1985.
Elektrárna se za tuto dobu stala pevnou součástí regionu i hybatelem jeho dalšího rozvoje. Podle výsledků pravidelného průzkumu veřejného mínění agentury IBRS z konce loňského roku se pro další rozvoj jaderné energetiky v České republice vyslovilo 65 % respondentů (předloni to bylo 62 % občanů).
K nejdůležitějším výhodám jaderné energetiky patří nízké provozní náklady, tedy v dlouhodobém horizontu stabilní cena, spolehlivost dodávek elektřiny a bezpečnost provozu moderních bloků jaderných elektráren. Zcela zásadní jsou ekologické aspekty, bezemisní elektřina zásadně přispívá v boji s globálním oteplováním. Výroba energie z jádra není doprovázena emisemi CO2, takže provoz jaderných elektráren významně přispívá k celkovému snižování emisí oxidu uhličitého – nejvýznamnějšího skleníkového plynu. To nedávno konstatovala i Evropská komise a zařadila jadernou energetiku mezi přechodně podporované technologie. Význam jaderné energetiky v boji proti klimatickým změnám opakovaně zdůrazňuje ve svých zprávách také Mezinárodní energetická agentura (IEA) či Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC).
