„Prunéřovská budka byla prakticky čistá. Byl v ní jen podkladový keramzit a poměrně čerstvý trus. Rozházené zbytky kostí po ochozech pak nasvědčovaly tomu, že už si zřejmě „někdo“ sám budku vyčistil,“ konstatoval Jan Apolen, hasič strojník z Elektrárny Tušimice, který je zároveň instruktor horolezecké techniky. Jak v Prunéřově, tak i na domácí půdě v Tušimicích ho doprovázel kolega Jan Stϋtz. „Jako dobrovolného člena Horské služby ho baví lezení po výškách. Počítám s tím, že bude jednou můj nástupce. Výstupy na komín a chladicí věž proto absolvujeme v rámci jeho instruktorského výcviku pro hasiče.“

Opeřená sokolí strava je věru pestrá

Z ochozu chladicí věže snesli oba hasiči menší igelitový pytel se zbytky. Stejně jako v dalších lokalitách si je ve finále převezme ornitolog a výzkumný pracovník ALKA Wildlife, o. p. s., Václav Beran, aby mohl nechat prozkoumat složení stravy opeřených predátorů. „Například z loňské analýzy peří, zobáků, kostí a dalších zbytků snesených ze sokolích budek v Elektrárně Tušimice, a jinde to bylo obdobné, vyplynulo, že nejčastější kořistí sokolů byl holub domácí. Nejméně pětkrát pak uvízl v jejich pařátech dlask tlustozobý a špaček obecný dokonce šestkrát. Jejich počet šlo takto určit právě podle nalezených zobáků. Dále to byli rorýs obecný, skřivan polní, vrabec polní, žluna zelená, zvonek zelený, strakapoud velký a strnad luční,“ vypočítává oběti dravců Václav Beran, jinak také zoolog a kurátor sbírky Muzea města Ústí nad Labem. Jako zajímavost uvedl, že vůbec poprvé osídlil sokolí pár severní budku a ta orientovaná západním směrem mu pak sloužila jako přípravna, tedy k trhání (porcování) kořisti pro mladé

Napraví trmický pár neúspěšné hnízdění?

Zatímco tušimický pár vloni vyvedl úspěšně tři mláďata, jinak tomu bylo v případě páru hnízdícího na komíně Teplárny Trmice. I zde zpočátku vypadalo vše nadějně a tokající pár byl poměrně aktivní. Samice i zasedla na vejcích, bohužel koncem dubna byla již budka opuštěna. Koncem minulého týdne pak byly z ochozu sneseny nejen zbytky potravy a trusu, ale i dvě celá vejce. „Nevíme, co se stalo. Proč náhle sokolí pár budku opustil. V květnu a červnu jsme ještě provedli pár namátkových kontrol a občas se pár v budce či u ní zdržoval, ale bez mláďat. Pozorován zde byl i v prosinci,“ krčí rameny Václav Beran. Vejce podle něj buď zastydla nebo nebyla vůbec oplozena. „Nicméně trmický pár je letos zřejmě první, který začal tokat. Samici jsem v budce pozoroval už 13. ledna, díky tehdy silnému větru pak společně se samcem předváděli doslova leteckou akrobacii v okolí komína. Tak uvidíme.“

Predátoři se už vracejí „domů“ i jinde

 Do své budky se pravděpodobně už vrátil i sokolí pár, který nalezl útočiště na ochozu komína Elektrárny Ledvice. Ten přitom vloni patřil mezi nejaktivnější v toku, přičemž Václavu Beranovi se je podařilo vyfotit přímo v akci. „Minulý týden jsem pozoroval samici, jak se ve vchodu budky čistí. Samec kroužil nad komíny. Vypadá to, že už začali nebo začnou tokat. Vloni zde pár vyvedl tři mláďata,“ konstatoval ornitolog s tím,že zatím jeho poslední pozorování se týká středočeské Elektrárny Mělník. „Viděl jsem pár jak sedí na ochozu komína. I jemu se vloni povedlo vyvést tři mláďata.“

Zatím bez přeletu je podle ornitologa Elektrárna Počerady, zde se vloni vylíhli dva sokolíci. Tamní elektrárenští hasiči chtějí přitom budku k letošnímu zahnízdění připravit do konce pracovního týdne. Bude ovšem záležet na počasí. „Možná se už tam sokoli, lidově řečeno, byli  také podívat, ale zatím jsem všechny elektrárny systematicky neobjížděl. Na to je ještě příliš brzy. Očekávám ovšem, že budou všude, kde byli v minulém roce. Tedy nejen v Počeradech, ale třeba i na některém z komínů v Elektrárnách Prunéřov. Tam mají sokoli po svém loňském incidentu s rarohem velkým i budku „na jedničce“. Takže si mohou vybrat, kde zahnízdí.“

Letos nově fotopasti a kroužkování mláďat

Od roku 2011, kdy byla na ochozu chladicí věže Elektrárny Tušimice umístěna vůbec první kovová sokolí budka v České republice, se již na výškových elektrárenských stavbách (komínech či chladicích věžích) Skupiny ČEZ podařilo odchovat 47 sokolích mláďat.„ČEZ patří bezesporu mezi průkopníky ochrany sokola stěhovavého v průmyslových lokalitách. Za vždy kladný a vstřícný přístup patří všem energetikům proto velký dík. Teprve poté následovaly instalace dalších budek na jiných průmyslových stavbách v republice a probíhají dodnes,“kvituje Václav Beran.

Kromě vedení elektráren podporuje ornitology z ALKA Wildlife, o. p. s., i Nadace ČEZ. Na monitoring sokola stěhovavého tak získali již celkem 400 000 korun. „Vloni jsme například koupili za prostředky od Nadace ČEZ dvě fotopasti. V letošním roce bychom je rádi nainstalovali k některým hnízdům kvůli získání pěkných fotek a také odečtům kroužků. Pokud se mi podaří splnit všechny náležitosti, rád bych také mláďata vylíhlá na výškových objektech elektráren ČEZ začal kroužkovat,“ uzavřel Václav Beran.