Jak hlásil dobový tisk, „na počest 40. výročí vzniku Strany“ se 17. března 1961 na Kamýku roztočila první ze čtyř turbín této vodní elektrárny Vltavské kaskády. Bez době poplatných závazků, ale zato v předstihu a stylově před svými 60. narozeninami, se 1. března ve 14 hodin po více než roční modernizaci vrátilo do plného provozu kamýcké soustrojí TG2. Jde o poslední znovuzrozenou část elektrárny, tři ostatní soustrojí postupně prošla modernizací a ekologizací v letech 2008-17.

Modernizace Kamýku je součástí největší komplexní modernizační akce v historii české hydroenergetiky. Při ní byla za posledních 15 let při nákladech přesahujících 3 miliardy korun modernizována soustrojí na více než dvaceti velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách (např. na Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích atd.). Další soustrojí v čele s těmi na Orlíku modernizací ještě projdou, a budou tak připravena na obnovitelnou, bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let i bezpečné dodávky energie pro budoucí generace. Výhodnost a smysl investic do vodních elektráren ještě umocňuje sucho a obecně nejisté klimatické podmínky posledních let. Při modernizaci je využito nejnovějších poznatků vědy a techniky, jež umožní dosáhnout o 4-5 % vyšší účinnosti. Elektrárny tak vyrobí stejný objem elektřiny z nižšího množství stále vzácnější vody.

„Vodní elektrárna Kamýk je pro českou energetickou soustavu důležitá díky své trvalé připravenosti začít okamžitě vyrábět, na plný výkon umí najet za necelé dvě minuty. Pro případný black-out slouží jako zdroj schopný automaticky podat napětí elektrárně Orlík za necelých 10 minut od rozpadu sítě a nastartovat tzv. ze tmy. Po zvýšení účinnosti každého ze soustrojí dnes celý Kamýk vyrobí o zhruba 4 miliony kWh elektřiny ročně více, a pokryje tak spotřebu další více než tisícovky domácností ve středních Čechách. Jedna z nejspolehlivějších českých vodních elektráren je teď připravena na další desítky let provozu,“ říká Petr Maralík, ředitel vodních elektráren ČEZ.

Modernizace soustrojí TG2 začala 2. září 2019 jeho odstavením a zahrazením průtokových cest. Dva mostové jeřáby o nosnosti 50 tun postupně z generátorové a turbínové šachty vytáhly na denní světlo 16metrové soustrojí, což je výška 5patrového domu. Ven musely veškeré technologie v čele se 100tunovým rotorem, 36tunovým statorem generátoru a 19tunovým oběžným kolem o průměru 3,8 metru. V průběhu roku 2020 pak zamířily do šachty zpět buď úplně nové, nebo kompletně zmodernizované části soustrojí. Na oběžné kolo turbíny se tak už dnes znovu valí 90 kubíků vltavské vody za vteřinu, která ho rozpohybuje rychlostí 150 otáček za minutu. Tato mechanická energie se v generátorovém bloku přemění na ekologickou energii.

„Jako ve všech předchozích případech má i TG2 nové oběžné kolo, rozváděcí lopaty, novou hydrauliku rozváděcího a oběžného kola a generátor včetně nosných konstrukcí. Opravě se nevyhnul ani rychlouzávěr a betonové části vodních cest, které nejvíce trpí působením vodních tlaků. To vše v náročných podmínkách striktních protipandemických hygienických opatření posledního roku,“ říká Petr Velas, vedoucí oddělení provozu elektrárny Kamýk. V rámci generální opravy také došlo ke změně hydraulického ovládání soustrojí a rychlouzávěrů z nízkotlaké na vysokotlakou hydrauliku. „Díky tomu je provoz elektrárny ekologičtější, klesl totiž objem provozní olejové náplně v regulaci turbíny z původních cca 8,5 tisíce litrů o 75 procent na dnešních 1,2 tisíce litrů,“ vysvětluje Petr Velas.

Kamýk loni vyrobil přes 52,7 milionů kWh. Za celých 60 let provozu dodal do sítě více než 3,9 miliardy kWh zelené elektřiny, což by stačilo k pokrytí spotřeby celé dnešní České republiky na 22 dní. Počet zaměstnanců od roku 1961 postupně klesl z původních 25 na osm. Roku 1999 přešla elektrárna na bezobslužný provoz, je řízena dálkově z dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích. V roce 2002 se Kamýk společně se svým personálem statečně postavil do cesty tisícileté povodni. V nerovném boji došlo k zatopení elektrárny až po spojky turbín a několik měsíců pak byla elektrárna kvůli opravám mimo provoz. Instalace robustnějších protipovodňových opatření se vyplatila již o jedenáct let později, kdy při zvýšených průtocích v roce 2013 elektrárna obstála bez vážných poškození.

Více informací o elektrárně Kamýk, včetně části filmu „Spoutaná řeka“ najdete na https://www.cez.cz/cs/o-cez/vzdelavani-a-vyzkum/pro-verejnost/popularne-naucne-materialy/podivejte-se/spoutana-reka-47488/index.shtml

Více informací o vodních elektrárnách provozovaných v rámci Skupiny ČEZ najdete na http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/vodni-elektrarny-cez.html

Vizitka elektrárny Kamýk

Víte, že…

• provoz Kamýku je dálkově řízen z centrálního dispečinku vltavské kaskády ve Štěchovicích tak, aby trvale umožňoval operativní najíždění a provoz elektrárny Orlík, která se podílí na regulaci výkonu celostátní elektrizační soustavy?
• elektrárna Kamýk zabezpečuje dvěma kabely o napětí 10,5 kV vlastní spotřebu elektrárny Orlík v případě ztráty napětí v soustavě a společně umějí podat potřebné napětí jaderné elektrárně Temelín?
• vodní nádrž Kamýk má zatopenou plochu 195 ha a objem nádrže 12,9 mil m³?
• vodní dílo Kamýk je vybaveno plavební komorou pro spojení lodní dopravy provozované na slapské a kamýcké nádrži?
• betonová přehrada gravitačního typu je vysoká 24,5 m a dlouhá v koruně 158 m?

Martin Schreier , mluvčí ČEZ