K dobře a rychleji odvedené práci by měly přispět investice do modernizace vybavení montérů i samotné techniky. V průběhu roku dochází k plánovaným obměnám vozového parku, kdy za dosluhující vozidla jsou nasazována terénní vozidla VW Amarok, která se v členitém horském terénu osvědčila. Právě bez těžké techniky se energetici v terénu neobejdou, ale k poruchám často vyrážejí i na skútru nebo sněžnicích.
„Za uplynulé období jsme ve vozovém parku obnovili sněžné skútry a čtyřkolky v horských oblastech oddělení Louny, Liberec a Ústí nad Labem. Dále jsme rozšířili počet montážních plošin s vyšším zdvihem,“ vypočítává Jiří Zapadlo, vedoucí odboru Sítě ČEZ Distribuční služby. „Před začátkem zimního období dochází k pravidelné přípravě vozidel zaměřené zejména na studené starty a sjízdnost v namrzlém a zasněženém terénu. Elektromontéři pohybující se v terénu jsou pravidelně vybavováni zimními oděvy a doplňky,“ vysvětluje dále Zapadlo.
V práci pomáhají motorové pily, elektrocentrály, ale i termokamery
Pracovníci poruchových čet ke své práci používají dále motorové pily, trasovací komplety, které pomáhají přesněji zaměřit kabely, měřicí přístroje zemních a izolačních odporů, také sestavy manipulačních tyčí, které se používají k ořezům stromoví ze země a oklepávání námrazy. Kromě zkratovacích souprav k zajištění pracoviště na venkovním vedení vysokého napětí ze země (bez použití montážní plošiny) jsou součástí vybavení i jednofázové elektrocentrály, které se používají v případech, kdy je trafostanice například vlivem poruchy bez napětí. V každém služebním vozidle jsou dielektrické koberce, které zvyšují bezpečnost při pracích pod napětím, montéři používají nehořlavé montérky i pracovní obuv s membránou Gore-tex.
Denně je na severu Čech v terénu na 140 pracovníků poruchové služby Skupiny ČEZ a v mimopracovní době jich drží pohotovost 36. V případě kalamitního stavu způsobeného nepřízní počasí dochází až ke zdvojnásobení počtu pracovníků v pohotovosti a povolání subdodavatelských firem.
Námrazu energetici sklepávají tyčemi
V zimním období často dochází k teplotním výkyvům. Zpravidla s oteplením po třeskutých mrazech se energetici vydávají na mimořádné preventivní pochůzkové kontroly v námrazových oblastech. Jejich cílem je kontrola venkovního vedení a případné „oklepání“ námrazy, která by mohla způsobit problémy s dodávkou elektřiny. Vysoké mrazy a s tím související nízké teploty problémy nezpůsobí, námraza na vedeních se tvoří zpravidla okolo nuly, kdy je vysoká koncentrace vlhkosti. Svojí vahou pak může prověsit vedení či dokonce přetrhnout vodiče. Energetici námrazu sklepávají speciálními tyčemi, popřípadě dispečink „pustí“ více elektřiny přes vedení, kde se námraza tvoří. Dojde pak k přirozenému odtávání.
Do terénu s těžkou technikou, ale i na skútru či na sněžnicích
V případě kalamitní situace mají poruchové čety Skupiny ČEZ připravenu k okamžitému nasazení veškerou techniku a mechanizaci včetně osobních terénních vozidel, montážních plošin na podvozcích lehkých, těžkých i terénních nákladních vozidel. Vozidla v horských oblastech jsou vybavena řetězy a navijáky. Na území severních Čech posádky disponují 4 sněžnými skútry s vlečnými saněmi, a to v Semilech, Tanvaldu, ve Výškově a Vejprtech. V oblasti Šluknovska a Varnsdorfska je vozový park dovybaven čtyřkolku Polaris. Nezbytné pro pracovníky na pohotovostních místech v horských oblastech jsou také sněžnice, které zlepšují mobilitu pracovníků v hlubokém sněhu a běžky.
V nepřetržitém spojení s techniky jednotlivých pohotovostních míst poruchové služby je dispečink ČEZ Distribuce. Systém GPS, kterými jsou vybavena všechna vozidla posádek, a elektronický systém řízení osádek, do kterého jsou začleněni všichni elektromontéři, umožňuje ihned lokalizovat místa jejich výskytu a k odstranění vzniklé poruchy vyslat nejbližší z nich.
Když padá strom do vedení
V zimních měsících dochází ke zvýšení počtu poruch především v důsledku přívalů sněhu, námrazy, či vichřice, kdy k přerušení dodávky elektrické energie dochází nejčastěji vlivem pádu stromů nebo větví do vedení. ČEZ Distribuce každoročně provádí v ochranném pásmu vedení průklesty v řádech milionů korun. Mnohdy však dochází k pádům i vyšších stromů, které stojí mimo ochranné pásmo.
