Stačila chvilka nepozornosti pracovníka údržby sestupujícího hluboko do temných vlhkých útrob vodní elektrárny Vrané nad Vltavou – a změnila se většina úterního dopoledne pro mnoho lidí. Pracovník dodavatelské firmy utrpěl po nekontrolovaném pádu do jímky odpadních vod hluboké více než 10 metrů zlomeninu nohy a bylo podezření na poranění páteře. „Bylo jasné, že zaměstnanci elektrárny zraněnému sami nemohou pomoci a při jeho vyprošťování z 2. podzemního podlaží bude nutný zásah hasičů,“ komentoval dramatické minuty Ivan Halva, vedoucí provozu vodní elektrárny Vrané nad Vltavou.
Obsluha elektrárny proto vyrozuměla o vzniku mimořádné situace operační středisko Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje. Do havarijního cvičení se zapojily jednotky Hasičského záchranného sboru z požární stanice Jílové u Prahy a lezecká skupina stanice Řevnice. Za čtvrt hodiny už se kaňonem Vltavy nad Vraným rozeznívalo hlasité houkání flotily hasičských vozů. Během necelé hodiny od vyhlášení poplachu byl zraněný specialista po stabilizaci zdravotního stavu vynesen ve fixačních nosítkách na denní světlo. Jen zasvěcení přitom věděli, že se jedná o cvičení věrně simulující skutečnou událost.
„Vodní elektrárna Vrané nad Vltavou vyrábějí ekologickou elektrickou energii a navíc se podílí na řízení výkonové bilance celostátní energetické soustavy. Podobná cvičení významně přispívají k udržování zařízení i personálu elektrárny ve výborné kondici a bdělosti,“ říká ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s., Petr Maralík.
„Při havarijním cvičení byla ověřena reakce a činnost pracovníka obsluhy vodní elektrárny Vrané nad Vltavou, aktivace členů Havarijního štábu provozu a především jejich spolupráce se zasahujícími jednotkami HZS při záchraně zraněného pracovníka. V rámci havarijního cvičení byly též prověřeny komunikační prostředky provozu vodní elektrárny a komunikační prostředky zasahujících jednotek HZS. Toto havarijní cvičení prokázalo, že zaměstnanci vodní elektrárny jsou schopni v součinnosti s jednotkami požární ochrany řešit a úspěšně zvládnout tento typ mimořádné události,“ shrnul havarijní cvičení specialista útvaru Havarijní připravenost ČEZ, a. s., Josef Tisoň, který má na starosti přípravu a realizaci havarijních cvičení na klasických a vodních elektrárnách Skupiny ČEZ.
„Dnešní akce byla pro naše zasahující jednotky důležitá kvůli získání nových zkušeností, zejména díky možnosti zasahovat v členitých a stísněných prostorách s velmi specifickými podmínkami vodního díla,“ zhodnotil cvičení velitel stanic HZS Jílové a HZS Řevnice nadporučík Miroslav Český.
Havarijní cvičení na elektrárně Vrané nad Vltavou patří do pestrého kalendáře akcí podobného druhu. Každoročně mají obsluhy, spolupracující policisté, hasiči a další členy integrovaného záchranného systému na programu zhruba dvacítku cvičení na elektrárnách po celé ČR.
Více informací a fotogalerie z vodní elektrárny Vrané nad Vltavou
http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/vrane.html
Víte, že…
- vodní elektrárna Vrané s celkovým výkonem 13,88 MW vyrábí levnou, ekologicky čistou elektrickou energii a vyrovnává spolu s nádrží ve Štěchovicích špičkový odtok z elektrárny Slapy?
- nádrž vodního díla Vrané nad Vltavou o objemu 11 milionů m3 slouží současně jako spodní nádrž pro přečerpávací vodní elektrárnu Štěchovice II?
- provoz elektrárny je dálkově řízen z centrálního dispečinku vltavské kaskády ve Štěchovicích tak, aby zabezpečoval dlouhodobý vyrovnaný odtok z celé kaskády?
- po modernizaci elektrárny v roce 1994 spočívající ve zbudování řídicího systému zapouzdřené rozvodny 110 kV a vnitřní rozvodny 22 kV bylo možno zahájit její bezobslužný provoz?
- minimální průtok nutný pro fungování elektrárny je 40 m3/s?
