Zraněného muže se podaří objevit v kotelně pod schodištěm, co bylo příčinou jeho pádu z výšky s následným poraněním hlavy, se kvůli jeho bezvědomí neví. Vše je oznámeno na ohlašovnu požáru a na místo vyráží jednotka profesionálních elektrárenských hasičů. Ti zraněnému poskytnou první předlékařskou pomoc a následně ho transportují mimo objekt kotelny. Zde jsou připraveni předat ve speciálním vakuovém lůžku zafixovaného elektrikáře zdravotníkům ze záchranné služby, kteří by v reálu měli přijet z kadaňské nemocnice. Po odpočítání času jejich teoretického příjezdu, havarijní cvičení skončilo. Tedy jeho praktická část. Pro mimořádné události sestavený tým Havarijního štábu Elektrárny Prunéřov 2, totiž zasedal doopravdy, přičemž jeho členové se pustili do vyhodnocení celé záchranné akce, jež ve finále vyznělo pozitivně.

„Elektrárenský provoz jako celek skýtá nepřeberné množství námětů pro nejrůznější havarijní cvičení. V posledních letech jsme tak v uvozovkách hasili požáry, likvidovali ekologické havárie i se potýkali s nastraženými výbušnými či zápalnými systémy. Nyní jsme si tedy vyzkoušeli a ověřili všechny postupy při hledání pohřešované a navíc těžce zraněné osoby, včetně nezbytné souhry provozních zaměstnanců a profesionálních elektrárenských hasičů během jednotlivých úkonů,“ říká Tomáš Janda, vedoucí odboru řízení provozu Elektrárny Prunéřov II a zároveň 1. Místopředseda havarijního štábu. „Jak jsme se shodli, vše probíhalo tak, jak by bylo záhodno postupovat i za reálné situace. Samozřejmě bylo by to i za účasti záchranné zdravotní služby, Policie ČR a případně i krajských hasičů z příslušného územního odboru. Pochopitelně budeme jen rádi, pokud i do budoucna zůstaneme jen u cvičné simulace takovéto mimořádné události.“ 

Havarijní cvičení ve všech uhelných a vodních elektrárnách Skupiny ČEZ se konají každoročně. Jejich zaměření vždy vyplývá z místních podmínek. Simulace nejrůznějších mimořádných událostí přitom dokáže dokonale prověřit jak připravenost elektrárenský hasičů, tak i operativní pohotovost směnového inženýra, postup havarijního štábu a všech dotčených osob v elektrárně, včetně členů preventivní požární hlídky. Rovněž se ověřují stávající kontakty v rámci ohlašovací povinnosti vnějším orgánům a pokaždé proběhne zkouška funkčnosti technických prostředků (megafonu) pro varování. Velká pozornost je pochopitelně věnována také rychlosti, s jakou je daná situace zvládnuta.