Ani v roce osmičkových výročí Češi nic nezůstávají dlužni své pověsti zanícených fandů tzv. industriální turistiky. Podle statistik návštěvnosti Infocenter Skupiny ČEZ jich za prvních devět měsíců letošního roku dorazilo celkem 193 436. Návštěvnicky nejsilnější čtvrtletí zahrnující oba prázdninové měsíce vykázalo 2,26krát vyšší zájem o energetické lokality než celé první pololetí roku. Za celý rok 2017 se počítadlo návštěvnosti Infocenter a provozů Skupiny ČEZ zastavilo na historicky nejvyšší hodnotě 224 357 lidí. S velkou pravděpodobností tak tento rekord letos opět padne.
Davy návštěvníků proudí letos opět na jeden z „divů“ České republiky – přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách, kterou si zatím letos vychutnalo 82 946 turistů. To lokalitu řadí mezi nejnavštěvovanější turistické cíle Olomouckého kraje. Celkově už Dlouhé stráně vidělo více než milion lidí. S ohledem na umístění v chráněné krajinné oblasti je exkurze rozdělena na dvě části – první zahrnuje prohlídku Infocentra, dolní nádrže a samotné elektrárny v nitru skalního masivu, druhá návštěvu horní nádrže s výhledem na Jeseníky, kam turistu pohodlně dopraví 6sedačková lanovka.
Prohlédněte si Dlouhé stráně http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-dlouhe-strane/
Svá absolutní historická maxima letos pokoří i obě jaderné elektrárny. Do jihočeského Temelína se o bezpečné výrobě elektřiny z jádra přijelo dosud přesvědčit 40 641 návštěvníků (z toho 1 423 ze zahraničí). Infocentrum v Dukovanech, kterým od roku 1994 prošlo přes půl milionu lidí, přilákalo letos zatím 29 366 zájemců o energetiku. Obě jaderné elektrárny zajišťují prohlídkyhned v několika cizích jazycích, a mezi účastníky exkurzí proto ani letos nechyběly stovky zájemců z většiny kontinentů světa.
Podívejte se do nitra obou českých jaderných elektráren http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-temelin/ + http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-dukovany/
Velký zájem byl také o provozy v Dalešicích, Hradci Králové a na Lipně. Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice (6 865 lidí) demonstrující výhody a možnosti těchto obrovských energetických baterií pro celou českou elektrizační soustavu, letos navíc slaví 40 let od zahájení provozu. Královéhradecké Infocentrum umístěné v secesní budově malé vodní elektrárny Hučák je zaměřené na obnovitelné zdroje energie (7 070 návštěvníků), interaktivní formou představuje principy a možnosti energetických zdrojů založených na využití síly vody, větru, slunce, biomasy, atd. Vodní elektrárna Lipno (6 272 lidí) poháněná vodami „jihočeského moře“ je první velkou vodní elektrárnou, která jako celek už má za sebou komplexní modernizaci obou soustrojí. Své publikum z řad turistů má i Infocentrum šumavských malých vodních elektráren Vydra a Čeňkova Pila (5 161). Druhá z nich je v nepřetržitém provozu od roku 1912.
Také většinu těchto elektráren lze navštívit na http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-virtualni-prohlidky/
Strmý nárůst zájmu veřejnosti hlásí z Infocentra klasické energetiky umístěného v prostorách Nového zdroje v Ledvicích (5 418 lidí). V hlavní roli je přitom jeden z magnetů celé sezóny Infocenter ČEZ – nová 144 metrů nad zemí umístěná vyhlídku ze střechy nejvyšší industriální budovy v České republice – 144 metrového bloku nové ledvické kotelny.
Nový zdroj v Ledvicích http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-ledvice/
Infocentra Skupiny ČEZ jsou přístupná po objednání průběžně po celý rok. Více o Infocentrech na www.cez.cz/infocentra
Věděli jste, že…
- přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně – jeden z „divů ČR“ – disponuje největší reverzní vodní turbínou v Evropě – o instalovaném výkonu 325 MW?
- chladicí věže temelínské elektrárny jsou vysoké155 metrů, každá o hmotnosti 27,5 tisíce tun?
- v dukovanské jídelně se v běžný pracovní den vydá přibližně 1 400 porcí obědů a každoročně se v místní prádelně vypere zhruba 100 tisíc kg prádla? (během odstávek množství prádla stoupá z běžných 350 kg až na 800 kg za směnu - kvůli opakovaným vstupům velkého počtu lidí do kontrolovaného pásma)
- malá vodní elektrárna Čeňkova Pila nepřetržitě už od roku 1912 využívá vody pocházející z šumavských slatí k výrobě ekologické elektřiny?