„Entomologové, kteří již delší čas sledují výskyt populace okáče metlicového na bývalém odkališti nám poradili, jak nejlépe pro tohoto motýla zajistit prostředí

k jeho rozmnožování. V prvé řadě to bylo zamezení zarůstání lokality monotónním porostem třtiny křovištní se zachováním kostřavy drsnolisté. Blokovat jsme měli i plánovanou výsadbu nových dřevin, která bývá podle typu rekultivace i mnohdy preferována. Namísto toho jsme měli zvolit vhodnou disturbanci terénu, tedy jeho narušení a celé lokalitě spíše ponechat stepní ráz. Dá se říci, že něco na způsob maďarské pusty,“ říká Otakar Tuček, ředitel elektráren Tušimice a Prunéřov.

Jak dále vysvětluje František Dragomir, jeden z ekologů Skupiny ČEZ, disturbance je z biologického hlediska dočasná změna obvyklých podmínek způsobující podstatnou změnu v ekosystému. Může se jednat o změnu náhlou nebo postupnou. Je to přitom událost, která jedny organismy potlačuje a současně vytváří prostor pro opětovnou kolonizaci jedinci stejných nebo jiných druhů.

„Toto narušení prostředí pochopitelně není v našem případě destrukční. Naopak přináší příznivé vlivy, které se mohou projevovat i evolučně. Spontánně se tím obnovují biologická a zoologická společenství, která byla v prostoru v počáteční fázi rekultivace. Kromě vzácného okáče metlicového jsou zde k vidění další druhy denních motýlů, různí brouci a samozřejmě i rozmanitá srstnatá zvěř a ptactvo. Několikrát jsme zde třeba zahlédli po skončení zahnízdění i náš elektrárenský sokolí pár, který vyvádí mladé v budce na chladicí věži. Vypadá to, že mu lokalita slouží jako zimoviště,“dodal František Dragomir.

V případě disturbance terénu dostal elektrárenský ekolog od odborníků na výběr hned několik možností. Buď přiměřené shrnování drnu vláčením zatěžkaných bran či pojezdy těžší technikou, včetně rozježdění čtyřkolkami nebo dokonce i cílené vypalování porostů pod kontrolou. Nejvíce přirozenou a hlavně ekologickou variantou vedoucí k udržení iniciačních stádií stepních trávníků pak byla téměř celoroční pastva ovcí. Tu vedení Elektrárny Tušimice vzalo za svou.

„Jak se zatím ukazuje, je to správná varianta. Podle entomologů populace motýla na odkališti stále prosperuje, dva dospělí jedinci byli dokonce vidění na protilehlých koncích odkaliště. Několik dalších jedinců bylo zjištěno i na přilehlém Běšickém chocholu, což by do budoucna mohlo znamenat silnou stabilní populaci a její expanzi do okolních lokalit. Pastvu ovcí i další zásahy v podobě prořezávek nám chválí a doporučují v této péči pokračovat. Stejně tak považují za důležité ponechat na místech betonové mohyly vytvořené ze zbytků odstraněných technických staveb. Ty slouží okáčovi jako úkryt i místa k rozmnožování,“ poznamenal ještě ekolog ze Skupiny ČEZ.

Podle Otakara Tučka s pastvou ovcí a koz počítají i v letošním roce. „Jakmile nastane příhodná doba, opět je na rekultivovaném odkališti přivítáme. Nasazení dalšího stáda plánujeme i v lokalitě bývalého odkaliště ve Vysočanech nedaleko Hrušovan. Zde se podle nedávného průzkumu entomologů vyskytuje soumračník jahodníkový, což je vcelku běžný druh malého motýla, a také brouk zlatohlávek huňatý. Ten už je ovšem na seznamu silně ohrožených druhů.  Pro zachování jeho populace nám byl doporučen obdobný postup, jako v Tušimicích,“ uzavírá ředitel elektráren.