Na místě pak již vše probíhalo v režii podnikových hasičů a zaměstnanců bezpečnostní agentury, kteří vymezili prostor kolem strojovny, kotelny, chemické úpravny vody, dílny u kotelny a budovy rozvodny. Zároveň byl na pokyn směnového inženýra omezen samotný vjezd do areálu elektrárny a pomocí podnikového rozhlasu byla vyhlášena evakuace osob z výše uvedených ohrožených objektů s tím, že se jedná o havarijní cvičení. Následně byly neprodyšně uzavřeny vstupy do všech objektů, jejich okolí z toho nevyjímaje. O veškerém dění byl pochopitelně průběžně informován generální ředitel společnosti a jím svolaní členové havarijního štábu.
„Průběh havarijního cvičení odpovídal reálné situaci. Do objektu s podezřelým zavazadlem přitom již nesměl po zabezpečení okolního prostoru nikdo vstoupit. Týkalo se to jak provozního personálu, tak i samotných hasičů či zaměstnanců bezpečnostní agentury. Vše ostatní je totiž už jedině záležitostí Policie ČR, která by po vyhodnocení situace s nejvyšší pravděpodobností povolala na místo pyrotechnika. Naštěstí nešlo o reálný případ, ale jen prověření součinnosti směnového inženýra, hasičského záchranného sboru podniku, bezpečnostní agentury, preventivní požární hlídky a havarijního štábu. Dále rychlosti zvládnutí situace a zabezpečení prostoru do případného příjezdu policie. Zároveň se ověřovala i aktuálnost telefonních čísel, na něž je v takovémto případě nutné zavolat,“
Po ukončení cvičení vyhodnotil havarijní štáb jeho průběh s tím, že vše proběhlo přesně tak, jak by mělo v reálné situaci vypadat. Průběh byl akční a rychlý. Každý věděl, co má dělat a byl na svém místě. Vzhledem k tomu, že se jednalo o cvičení prověřující pouze okamžitou reakci místních zaměstnanců a složek, nebyla Policie ČR v reálu přivolána, jak by se jinak po směnovým inženýrem nahlášení takovéto mimořádné události okamžitě stalo.