Investiční záměr stavby jaderné elektrárny byl vydán v roce 1979, následně začátkem 80. let padla volba na jihočeskou lokalitu Temelín, v níž chyběl velký zdroj energie. Úvodní projekt zpracovaný Energoprojektem Praha v roce 1985 počítal se čtyřmi bloky. V listopadu 1986 bylo vydáno stavební povolení a v roce 1987 začala stavba provozních objektů. V roce 1988 byla dokončena první chladicí věž.
Po listopadu 1989 došlo v nových politických a především ekonomických podmínkách k přehodnocení potřeby výkonu 4000 MW v České republice. Hned v lednu 1990 pozastavila tehdejší vláda výstavbu třetího a čtvrtého bloku, o dostavbě prvních dvou hlasovala kladně v březnu. Jedním ze silných argumentů byla možnost nahradit výkonem Temelína alespoň část produkce hnědouhelných elektráren na severu Česka a omezit tak znečištění ovzduší v této oblasti. V devadesátých letech pak skutečně došlo k odstavení bloků v uhelných elektrárnách o celkovém výkonu, který byl roven tehdejšímu výkonu Temelína, tedy 2000 MW.
Od roku 1991 prošla elektrárna desítkami mezinárodních prověrek, jejichž cílem bylo zvýšit spolehlivost a bezpečnost Temelína, respektive zjistit, zda při zapracování doporučení kontrolních skupin bude JE Temelín plně srovnatelná s jadernými elektrárnami provozovanými ve světě. „Na základě provedených auditů bylo mimo jiné rozhodnuto nahradit původní systém řízení moderním digitálním, či vyměnit desítky kilometrů kabelů za nehořlavé. Unikátní kombinací původního robustního designu se západními řídicími a bezpečnostními systémy se podařilo vybudovat jednu z nejbezpečnějších elektráren na světě,“ říká ředitel JE Temelín Bohdan Zronek. O tom, zda elektrárnu opravdu dokončit ale vláda hlasovala ještě dvakrát – v roce 1993 a 1999. I přes velký nátlak Rakouska Temelín svou existenci u politiků pokaždé obhájil.
Původní termíny dokončení jednotlivých bloků vycházely z průběžné doby výstavby unifikovaného bloku 60 měsíců. Politické a následně i hospodářské změny v zemi, výměna dodavatelů, skokový nárůst cen materiálů i práce v 90. letech, přepracování původních projektů zaměřených na bezpečnost, desítky kontrol, to vše se nutně promítalo do posunu termínu dokončení i do výsledné ceny. Ta se nakonec vyšplhala na částku 98,6 miliard korun (pro srovnání, finský jaderný blok Olkiluoto 3 o výkonu 1600 MW by měl stát odhadem 225,5 miliard korun). Start reaktoru prvního bloku Temelína proběhl v říjnu 2000, první elektřinu elektrárna vyrobila v prosinci téhož roku. Po navýšení výkonu na 2160 MW Temelín představuje největší výrobní zdroj České republiky a kryje pětinu spotřeby elektrické energie v zemi.
Elektrárny Temelín a Mochovce
Společně s Temelínem začala v roce 1987 i výstavba 3. a 4. bloku slovenské elektrárny JE Mochovce (1. a 2. blok od roku 1982). Také tu čekaly v době po převratu diskuze o tom, zda ji dostavět. V roce 1991 došlo k přerušení stavebních prací, od 1996 pokračovaly pouze na prvních dvou blocích. Dostavba třetího a čtvrtého bloku se znovu rozběhla až o 12 let později. Letos v březnu valná hromada Slovenských elektrární schválila strategický plán na 2017-2021. Součástí je i rozpočet na dostavbu JE Mochovce ve výši 5,4 mld. EUR – cca 145 mld. Kč. Bloky 3 a 4 by se podle posledních prognóz měly dočkat spuštění v letech 2018 a 2019.
