Před téměř 55 lety – 19. října 1961 – zahájilo provoz soustrojí TG3 vodní elektrárny Orlík. Od té doby se v elektrárně změnilo leccos, jen vnitřní nátěry v tzv. přivaděčích k čtyřem turbínám zůstávaly původní. Až do letošních plánovaných oprav, v jejichž průběhu dostala největší klasická česká vodní elektrárna dárek k půlkulatinám: nový ochranný nátěr přivaděče k turbíně soustrojí TG3. Největší klasická vodní elektrárna v zemi loni dodala do sítě 209,4 milionů kWh elektřiny, a pokryla tak spotřebu téměř 100 tisíc domácností v regionu na pomezí středních a jižních Čech. Od zahájení provozu do letošního pololetí vyrobil Orlík celkem 18,9 miliardy kWh elektřiny, což by znamenalo pokrytí aktuální spotřeby všech českých domácností po dobu dvou let.

Projděte si elektrárnu Orlík jako naživo - ve virtuální prohlídce!

PODÍVEJTE SE NA VIDEO Z PRACÍ NA NOVĚM NÁTĚRU PŘIVADĚČE PO 55 LETECH!

„Vodní elektrárna Orlík je hlavním článkem vltavské kaskády. Významně se podílí na řízení celostátníenergetické soustavy a na výrobě ekologicky čisté, špičkové elektrické energie. Díky celkovému výkonu 364 MW, velmi rychlému a operativnímu najetí na plné zatížení za 128 sekund a dálkovému ovládání z centrálního dispečinku ve Štěchovicích. Aktuální opravou udržujeme elektrárnu ve výborné kondici do dalších desítek let provozu,“ říká ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s., Petr Maralík.

Vedle tradičních oprav se letos specialisté na soustrojí TG3 zaměřili na opravu nátěrů v 60 metrů dlouhém přivaděči k turbíně - prostoru o průměru více než 6 metrů a se sklonem 45 stupňů. „Nejprve bylo nutné prostory vysušit, poté speciální pískovou směsí otryskat historický nátěr a vše důkladně vyčistit od prachu. Teprve nakonec mohla být na povrch nastříkána nová dvousložková barva. Kvůli celé akci muselo být v přivaděči postaveno speciální téměř 25 tun vážící lešení,“ popsal postup prací Pavel Synek, vedoucí oddělení provozu vodní elektrárny Orlík. Ještě letos se dočká nového nátěru i soustrojí TG4, zbylá dvě přijdou na řadu příští rok.

Údržba je unikátní možností, kdy specialisté mohou vstoupit do tzv. vodních cest – míst, kde za normálních okolností vládne výhradně voda. Za provozu letí jedním přivaděčem 150 kubíků vody rychlostí 5 m³ za vteřinu. (Pro představu: Vltavou v Praze dnes teče necelá polovina tohoto množství.) Voda roztáčí 50tunové oběžné kolo turbíny o průměru téměř 5 metrů, odkud její energii přenáší hřídel na rotor generátoru. Když užitečná voda opustí elektrárnu, míří znovu vyrábět elektřinu do níže položeného Kamýku.

Orlík ve službách české energetiky – v časech dobrých i zlých

V elektrárně uvedené do provozu v letech 1960 - 61 jsou instalována 4 plně automatizovaná soustrojí s Kaplanovými turbínami pro spád 70,5 m. Voda je přiváděna na soustrojí čtyřmi ocelovými potrubími (přivaděči) o průměru 6250 mm, zabetonovanými v hrázi. Nejpohnutější chvíle a současně největší následné opravy během 55leté historie zažil Orlík v létě 2002. Elektrárna společně se svým personálem statečně vzdorovala vzduté Vltavě a zaplatila za to zaplavením všech čtyř 91MW turbín i generátorů. Celý následující rok byl Orlík z důvodu oprav odstaven a nejvíce poškozené 4. soustrojí začalo elektřinu do sítě znovu dodávat dokonce až 13. prosince 2004.

Více informací o elektrárně Orlík, včetně filmu „Spoutaná řeka“ najdete na http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/orlik.html

Více informací o vodních elektrárnách provozovaných v rámci Skupiny ČEZ najdete na http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/vodni-elektrarny-cez.html

Víte, že…

• rotující část každého ze soustrojí vodní elektrárny Orlík má délku 27 metrů a hmotnost 650 tun?
• hmotnost nejtěžšího dílu – rotoru generátoru – činí 400 tun?
• desetilopatkové oběžné kolo Kaplanovy turbíny dostalo na výstavě EXPO 58 v Bruselu ocenění a bylo světovým unikátem?
• díky stavbě přehrady musel být přenesen i celý kostel?
• hlavní stavitel přehrady Orlík, Ing. Alois Kraus, prolezl před počátkem betonáže základ celé hráze doslova po kolenou, aby vyloučil jakékoli budoucí nebezpečí?
• lodní doprava po Orlické nádrži jezdí od počátku vzedmutí hladiny?
• přes přehradu Orlík měla jezdit nákladní doprava, která měla vozit písek na stavbu jaderné elektrárny Temelín?
• Orlík je nejvodnatější vodní nádrží v České republice?

Tyto i další informace dostanete při návštěvě Informačního centra Orlík http://www.cez.cz/cs/kontakty/informacni-centra/ic-orlik.html