Téměř 20 metrů pod hlavní strojovnou, v prostorách druhého podzemního podlaží největší české klasické vodní elektrárny Orlík (http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-orlik/) zasahovali včera profesionální hasiči z Příbrami i jejich kolegové ze JSDH Solenice. „Až na dno 8 metrů hluboké nádrže pro odolejování se museli spustit pro zraněného zaměstnance elektrárny po jeho pádu při údržbových pracích,“ připojil podrobnosti vedoucí provozu vodní elektrárny Orlík Pavel Synek. Pouze vedení elektrárny a hasičů přitom dopředu vědělo, že jde jen o cvičení věrně simulující situaci, se kterou si samo osazenstvo Orlíku neporadí.
Službu konající pracovník obsluhy elektrárny okamžitě telefonem alarmuje zdravotníky i hasiče a současně informuje o vzniku mimořádné události vedoucího provozu vodní elektrárny Orlík, pracovníka pohotovosti a Dispečink vodních elektráren ve Štěchovicích. Za 15 minut dorazili na elektrárnu postupně dobrovolní hasiči z blízkých Solenic a jednotka lezců - profesionálů z HZS Příbram. Hasiči rychle přesouvali svoji techniku do suterénu k víku nádrže, aby zakrátko vyprostili zraněného z těžko přístupné hloubky.
Havarijní cvičení na Elektrárně Orlík patří do pestrého kalendáře akcí podobného druhu. Každoročně mají obsluhy, spolupracující policisté, hasiči a další členové integrovaného záchranného systému na programu asi dvacítku cvičení na elektrárnách ČEZ po celé ČR.
„Havarijní cvičení na vodní elektrárně Orlík prověřilo velmi dobrou koordinaci všech zúčastněných subjektů při simulované mimořádné události. Důležité poznatky a zjištění, které z dnešního havarijního cvičení vyplynuly, budou následně promítnuty do příslušné dokumentace,“ shrnul havarijní cvičení specialista útvaru Havarijní připravenost ČEZ, a. s., Josef Tisoň, který má na starosti přípravu a realizaci havarijních cvičení na klasických a vodních elektrárnách Skupiny ČEZ.
„Cvičení na Elektrárně Orlík nám umožnilo nácvik zásahu v netradičním podzemním prostředí energetického provozu s omezenými možnostmi použití dorozumívacích prostředků, kde se musíme rychle rozhodnout o použití specifických postupů při záchraně a transportu zraněného,“ uvedl velitel stanice Příbram mjr. Ing. Jarmil Soukup.
Vodní elektrárna Orlík je stěžejním článkem tzv. Vltavské kaskády. Významně se podílí na řízení celostátní energetické soustavy a na výrobě ekologicky čisté, špičkové elektrické energie. Umožňuje to celkový výkon 364 MW, velmi rychlé a operativní najetí na plné zatížení za 128 sekund a dálkové ovládání z centrálního dispečinku ve Štěchovicích.
Voda procházející všemi čtyřmi soustrojími elektrárny Orlík by za normálního provozu naplnila klasický 50metrový bazén za necelých 5 vteřin. Největší klasická vodní elektrárnav zemi loni dodala do sítě 209,4 milionů kWh elektřiny, a pokryla tak spotřebu téměř 100 tisíc domácností v regionu na pomezí středních a jižních Čech.
Více informací o elektrárně Orlík, včetně filmu „Spoutaná řeka“ najdete na http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/orlik.html
Více informací o vodních elektrárnách provozovaných v rámci Skupiny ČEZ najdete na http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/vodni-elektrarny-cez.html
Martin Schreier
tiskový mluvčí ČEZ, a. s., pro obnovitelné zdroje
Víte, že…
- rotující část každého ze soustrojí vodní elektrárny Orlík má délku 27 metrů a hmotnost 650 tun a hmotnost nejtěžšího dílu – rotoru generátoru – činí 400 tun?
- zatížení závěsného ložiska za provozu je až 1200 tun a díky hydraulickému tahu vody působícímu shora na lopatky turbíny dalších 600 tun?
- hlavní stavitel přehrady Orlík pan Ing. Kraus prolezl před počátkem betonáže základ celé hráze doslova po kolenou, aby vyloučil jakékoli budoucí nebezpečí?
- přes přehradu Orlík měla jezdit nákladní doprava, která měla vozit písek na stavbu jaderné elektrárny Temelín?
Tyto i další informace dostanete při návštěvě Informačního centra Orlík http://www.cez.cz/cs/kontakty/informacni-centra/ic-orlik.html
