„Podle zadání měly být veškeré demolice skončeny do konce loňského roku, což se také stalo. Brzy zmizí i zbytkový šrot, který si odváží dodavatelská firma po železnici. Zbytky stavebního odpadu budou využity jako výplň k terénním úpravám. Průběh všech likvidačních prací od vyklizení areálu přes demontáže veškerého zařízení až po vlastní demolice objektu lze proto hodnotit pozitivně. Dá se říci, že vše probíhalo ve speciálním režimu a za přísných bezpečnostních opatření bez vážnějších problémů. Řešily se jen věci technického charakteru spojené se způsoby likvidace jednotlivých částí elektrárny. Hotova je i přeložka horkovodu, který dříve vedl napříč elektrárnou, takže obyvatelé Klášterce nad Ohří o teplo svého domova nepřišli. Ostatně již od topné sezony 2020/21 dodává teplo do města prunéřovská dvojka,“ říká Jiří Hampl, ředitel elektráren Tušimice a Prunéřov Skupiny ČEZ.
Podle jeho dalších slov zůstaly stát na svém místě jen administrativní budova a objekty se sociální vybaveností. Tyto stavby mohou být případně dál využity v návaznosti na konečné rozhodnutí budoucích investorů či přímo společnosti ČEZ, zda se pro ně najde odpovídající uplatnění. „Jedná se o poměrně nové a moderně vybavené objekty, bylo by proto škoda, srovnat je se zemí. Momentálně je v administrativní budově stále několik obsazených kanceláří. Jsou to detašovaná pracoviště dceřiných společností Skupiny ČEZ a zástupců dodavatelských firem. Rovněž zde působí dva kmenoví zaměstnanci EPR2, kteří mají na starost péči o zařízení,“ doplňuje Jiří Hampl.
Osud Elektrárny Prunéřov I byl zpečetěn 30. června 2020, kdy došlo k jejímu odstavení. Hned 1. července, tedy první den po odstavení, začaly probíhat různé práce spojené se zajištěním odstavené technologie z hlediska požární ochrany, bezpečnosti a zdraví při práci a ochrany životního prostředí. Následně došlo na různé demontážní práce ve všech objektech a poté demolice objektů. Jako první se demoličního výměru dočkaly chladicí věže, s jejichž bouráním se začalo 13. května 2022, pak přišly na řadu strojovna, kotelna, mezistrojovna, sil na vápenec a další objekty. Dvě stě metrů vysoký železobetonový komín byl odstřelen 23. června loňského roku. Z celé elektrárny ve finále zbyly jen hromady šrotu a stavebního odpadu.
„Z vážního systému vyplývá, že na stavbu prunéřovské jedničky a její provozní vybavení bylo použito cca 50 000 tun železa všeho druhu. Samozřejmě, že toto konečné číslo nabíhalo postupně, neboť i tato elektrárna prošla během svého života několika generálkami, modernizacemi a dokonce i první vlnou ekologizace výrobních zdrojů Skupiny ČEZ na konci 90. let minulého století. Na recyklačním centru bylo zpracováno více než 145 000 tun stavební suti. Certifikovaný podrcený recyklát byl použit na zásyp podzemních prostorů demolovaných objektů, podzemních kanálů, jímek a dalších prostor,“ poznamenal Jiří Hampl.
V rámci dekarbonizace a nové strategie Čisté Energie Zítřka deklarované Skupinou ČEZ byl provoz Elektrárny Prunéřov I ukončen po třiapadesáti letech její existence 30. června 2020. Za tu dobu během celkových 1 533 797 provozních hodin vyrobila 139 193 107 MWh elektrické a 41 433 487 GJ tepelné energie a spotřebovala 138 532 416 tun paliva. Během zásadní modernizace a ekologizace ve druhé polovině 90. let minulého století byl její výkon 660 MW snížen po odstavení dvou výrobních bloků na celkový výkon 440 MW (4x 110 MW). Její modernizace, včetně odsíření, přitom spočívala v tom, že byla přizpůsobena teplárenskému režimu, tudíž hlavně vyráběla teplo pro Klášterec nad Ohří a v případě odstávky své mladší sestry elektrárny Prunéřov II i pro Chomutov a Jirkov.
Prunéřovská jednička měla na konci své životnosti 155 kmenových zaměstnanců ČEZ, většina z nich našla další uplatnění v rámci společnosti a to buď v Elektrárně Prunéřov II nebo nedaleké Elektrárně Tušimice, další splňovali kritéria důchodového věku.
Lokalita by dál měla sloužit jako významná základna moderních a hlavně ekologických trendů energetiky na severu Čech ať již přímo v režii Skupiny ČEZ či díky potenciálním investorům. Vše bude nyní odvislé od studií proveditelnosti. „Každopádně něco starého skončilo, aby něco nového mohlo začít,“ uzavírá Jiří Hampl.