Provozní výnosy za I. pololetí dosáhly hodnoty 130,5 mld. Kč, meziročně o 21 % více. Bezprecedentní růst EBITDA segmentu VÝROBA byl částečně snížen poklesem výsledků hospodaření segmentu PRODEJ, na který růst cen komodit dopadá naopak negativně. EBITDA společnosti ČEZ Prodej, která dodává elektřinu a plyn koncovým zákazníkům, meziročně klesla o 2,2 mld. Kč. Důvodem jsou stále vyšší pořizovací ceny elektřiny a plynu a také péče o nové zákazníky, o které se ČEZ Prodej postaral po dodavatelích, kteří selhali v loňském roce.
„Čistý zisk za celý rok 2022 očekáváme na úrovni 60 – 65 mld. Kč, přičemž tato predikce je vystavena riziku vývoje cen komodit, disponibility výrobních zdrojů a riziku potenciálního zavedení sektorové či jiné daně v ČR. Aktuální predikce celoročního zisku indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky, by mezi akcionáře bylo rozděleno 48 až 52 mld. Kč. Pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 34 až 36 mld. Kč,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš a dodal: „Česká republika za 30 let od vzniku akciové společnosti ČEZ získala přes 1 145 mld. Kč. Na daních, dividendách, darech a za emisní povolenky celkem 771 mld. Kč a podíl České republiky na zvýšení hodnoty firmy vzrostl o 374 mld. Kč.“ Za 30 let se současně podařilo snížit emise CO2 na poloviční úroveň, emise dusíku na 11 % a emise SO2 pod 1 % úrovně roku 1992.
Současná bezprecedentní geopolitická situace a její dopady na evropský trh zesilují dlouhodobé směřování Skupiny ČEZ k co největší soběstačnosti, bezpečnosti a k bezemisním zdrojům. V březnu bylo zahájeno výběrové řízení na dodavatele nového jaderného zdroje v Dukovanech. Vybrali jsme nové dodavatele jaderného paliva pro Temelín, kterými budou od roku 2024 Westinghouse a Framatome. Rozšiřujeme zásoby a zdroje plynu. K 30.6. jsme v pronajatých zásobnících v ČR měli 3,6 TWh plynu a pro Správu státních hmotných rezerv ČR jsme do strategické zásoby nakoupili 2,4 TWh plynu. Společně s českým státem jsme pro Českou republiku zajistili podíl na kapacitě v LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu ve výši zhruba 1/3 roční spotřeby plynu ČR a to včetně přepravních tras do ČR. Dočasně prodlužujeme provoz vybraných uhelných zdrojů, např. v Dětmarovicích do roku 2024. Zároveň držíme dekarbonizační cíle, ke kterým jsme se zavázali v rámci VIZE 2030, a zkrátili jsme termín pro dosažení celkové klimatické neutrality Skupiny ČEZ na rok 2040.
Výroba elektřiny ze současných obnovitelných a jaderných zdrojů dosáhla v I. pololetí výše 16,8 TWh a meziročně vzrostla o 1 %. Výroba z emisních uhelných a paroplynových zdrojů dosáhla úrovně 10 TWh a meziročně naopak klesla o 6 % zejména v důsledku nižší výroby elektřiny v paroplynové elektrárně Počerady o 47 %.
„ČEZ - stejně jako velcí evropští výrobci elektřiny - čelí enormním požadavkům na likviditu kvůli zajištění uzavřených komoditních obchodů. Aktuálně má ČEZ z titulu maržových vkladů na energetických burzách a u obchodních protistran vázáno celkem 89 mld. Kč. Hotovost, kterou je ČEZ povinen doplňovat z titulu růstových výkyvů tržních cen komodit, často přesahuje hodnotu 100 mil. EUR denně, kterou je ČEZ povinen uhradit do druhého dne. Na pokrytí dalšího vývoje trhů má ČEZ aktuálně k dispozici celkem 136 mld. Kč likvidních prostředků a úvěrových linek. Více než polovinu – 3 mld. EUR - tvoří prostředky plynoucí z uzavřené úvěrové smlouvy s ČR. Dosud ČEZ v rámci této smlouvy načerpal 2 mld. EUR a zbývající až 1 mld. EUR může čerpat do 5 dnů od požádání. Smyslem půjčky je pokrytí neočekávaného skokového růstu tržních cen elektřiny, a tím požadavků na dodání hotovosti na burzy a obchodním protistranám, kterým se ČEZ zavázal dodat elektřinu v budoucnu,“ uvedl člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák.
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně klesla o 4 %, klimaticky a kalendářně přepočtena pak o 2 %. Spotřeba u velkých podniků klesla o 2 %, spotřeba domácností klesla o 11 % zejména v důsledku nadprůměrných teplot v I. pololetí 2022 a také díky covidu-19, protože v roce 2021 pracovalo více zaměstnanců z domova.
