Jde o součást největší komplexní modernizační akce v historii české hydroenergetiky. Při ní byla za posledních 15 let při nákladech ve výši cca 3 miliard korun modernizována soustrojí na více než 20 velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách (např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích atd.). Díky tomu navýší elektrárny svou průměrnou účinnost až o cca 5 %. Další soustrojí v čele s těmi na Orlíku těmito akcemi ještě projdou, a budou tak připravena na bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let i bezpečné dodávky obnovitelné energie pro budoucí generace. Výhodnost a smysl těchto investic roste i v souvislosti se stále častějšími obdobími sucha a obecně nejistými klimatickými podmínkami posledních let. Díky modernizacím totiž elektrárny vyrobí stejný objem elektřiny z nižšího množství stále vzácnější vody.
Až 100 kubíků vltavské vody za vteřinu už znovu s ohlušujícím hřmotem letí na 28tunové oběžné kolo turbíny o průměru 3,7 metru na soustrojí TG1 vodní elektrárny Slapy. To energii zkroceného vodního živlu předá na 250tunový rotor generátoru a rodí se ekologická energie, která několikrát denně v době odběrových špiček míří ke spotřebitelům. Po bezproblémovém průběhu 72hodinového komplexního vyzkoušení už je to znovu realita. Tato část hydrocentrály prošla vůbec největší modernizací za 65 let provozu.
PODÍVEJTE SE NA VIDEO Z USAZOVÁNÍ 250TUNOVÉHO ROTORU GENERÁTORU V KVĚTNU 2020!
„Investice v celkové hodnotě více než 150 milionů korun prodlouží životnost soustrojí o další desítky let, přispěje ke zvýšení účinnosti až o čtyři procenta, zvýší roční objem výroby o 10 milionů kWh a dodá tak bezemisní elektřinu dalším třem tisícům domácností ve středních Čechách. V rámci série opatření proti suchu je jednoznačným pozitivem, že nyní dokážeme vyrobit stejné množství elektřiny z nižšího objemu vody,“ vypočítává přínosy ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s., Petr Maralík.
Kompletní soustrojí bylo při modernizaci postupně demontováno k opravám a zčásti zcela nahrazeno novými efektivnějšími prvky vyrobenými na základě nejnovějších technických poznatků. Letos byly postupně usazovány na své pozice nejdůležitější části – zejména oběžné kolo a stator i rotor generátoru. Byla také provedena oprava vnitřního ochranného nátěru ve více než 50metrů dlouhém a 5 metrů širokém ocelovém tlakovém přivaděči k turbíně. To vše v náročných podmínkách striktních protipandemických hygienických opatření.
„Komplexní modernizace znamenala výměnu komory oběžného kola, nástavce savky, turbíny a regulace turbíny. Elektročást má za sebou opravu statoru generátoru, pólů rotoru i chladicího okruhu blokového transformátoru. Byl rovněž kompletně vyměněn řídící systém, elektrické ochrany a buzení. Modernizované soustrojí je jednoznačně ekologičtější, protože zvýšení tlaku v ovládací hydraulice snížilo objem olejové náplně o 95 procent a původní tisícovky litrů oleje v systému se tak snížily na stovky litrů,“ vypočítává přínosy modernizace Monika Šišková, specialistka programu obnovy zařízení Vodních elektráren ČEZ.
Milníky modernizace
- říjen 2018 – zahájení odstávky a modernizace soustrojí TG1
- prosinec 2018 / leden 2019 – demontáž strojní a elektrické části
- 2019 – opravy stávajících zařízení na stavbě
- ledna 2020 – instalace turbínového bloku s novým oběžným kolem
- května 2020 – usazení nového rotoru generátoru
- 9.-3.10. 2020 – komplexní vyzkoušení
Soustrojí TG1 vodní elektrárny Slapy bylo poprvé přifázováno na energetickou síť téměř přesně před 65 lety – 26. září 1955. Od té doby vyrobila celá elektrárna úctyhodných 18,7 miliardy kWh elektřiny, tj. množství, které by celou dnešní Českou republiku udrželo v chodu 111 dní nebo všechny současné středočeské domácností po dobu 10 let. Slapská hydrocentrála je však především zdrojem špičkové elektřiny, kterou je schopná začít dodávat během 136 vteřin od povelu, a podílet se tak na řízení výkonové bilance celostátní energetické soustavy. Voda využitá ve slapském soustrojí TG1 člověku poslouží ještě několikrát. Nejdříve ale spěchá vyrábět ekologickou elektřinu do níže položených Štěchovic.
„Elektrárna Slapy loni dodala do sítě 236 milionů kWh, a pokryla tak roční spotřebu 70 tisíc domácností ve středních Čechách. V provozu je podle potřeb energetického dispečinku, zejména v ranní a večerní odběrové špičce,“ shrnuje důležitost zdroje pro českou energetickou soustavu František Fröhlich, vedoucí oddělení provoz vodní elektrárny Slapy, který zde pracuje už více než 25 let.
Víte, že…
- trojice slapských soustrojí byla postupně přifázována do sítě od října 1954 (TG3) do září 1955 (TG1) a do trvalého provozu přecházela od listopadu 1955 (TG1) do listopadu 1956 (TG3)?
- náklady na výstavbu celého vodního díla Slapy činily 614,144 mil. Kčs?
- Slapská elektrárna je v rámci celé Vltavské kaskády unikátní – strojovna elektrárny je umístěna přímo v tělese hráze pod čtyřmi přelivy a to včetně, veškerých pomocných provozů, vnitřní rozvodny 110 kV, rozvodny 22 kV, transformátorů atd.?
- početní stav personálu slapské elektrárny poklesl z cca 80 v době jejího spuštění na dnešních 14 specialistů? Průběžné snižování je ovlivněno zejména automatizací provozu a přechodem na dálkové řízení z dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích.
- trojice soustrojí s Kaplanovými turbínami zaručuje elektrárně celkový instalovaný výkon 144MW, který jí řadí na druhé místo v rámci celé Vltavské kaskády? (VE Orlík má instalovaný výkon 364 MW, VE Lipno I má 120 MW)
- na vyrobení 1 kWh elektřiny spotřebují Slapy 8 m3 vody? Orlíku k tomu stačí 6 m3 a Lipnu necelé 3 m3
- spolu s elektrárnou ve Vraném byly Slapy jedinou elektrárnou tzv. Vltavské kaskády, která nebyla poškozena povodní v roce 2002 a vydržela v kritických dnech v provozu?
