Postavit stan o rozloze padesát metrů čtverečních a zprovoznit jeho vybavení bylo námětem netradičního havarijního cvičení v Jaderné elektrárně Temelín. Dvacítka odborníků to zvládla za padesát minut.
„Činností kolem přípravy mobilního havarijního střediska je poměrně dost. Museli jsme například zprovoznit mobilní dieselgenerátor pro napájení kompresoru, pomocí kterého došlo k nafouknutí stanu,“
Oranžovou stavbu se členům havarijního štábu podařilo nafouknout do dvaceti minut. Dalších několik minut zabralo zprovoznění potřebného technického vybavení.
„Pomocí satelitního internetu a satelitního mobilního telefonu bychom komunikovali s okolím. Radiační a meteorologickou situaci kolem stanu bychom monitorovali pomocí speciální mobilní meteostanice,“
Po hlavním havarijním středisku v Temelíně a záložním v Českých Budějovicích se jedná o další záložní variantu.
„Nafukovací stan by se využil v případě rozsáhlé přírodní katastrofy, která by znepřístupnila hlavní i záložní středisko. Ale i na takové situace, třeba i málo pravděpodobné, musíme být připraveni a mít v záloze další možnosti,“
ČEZ speciální stan pořídil v rámci opatření realizovaných na základě zátěžových testů po havárii ve Fukušimě. Cílem těchto opatření bylo mimo jiné zajistit, aby elektrárna zvládala mimořádné přírodní pohromy po nejméně tři dny úplně sama, bez jakékoliv pomoci zvenčí. Stan je tepelně izolovaný a připravený na teploty od mínus třiceti do plus šedesáti stupňů Celsia, vichřici, nebo zatížení sněhem. Součástí vybavení je elektrocentrála, výkonné topení, osvětlení i klimatizace. O konkrétním umístění stanu v případě události by rozhodl velitel havarijního štábu s ohledem na aktuální situaci na nejbližším bezpečně možném místě.
Pro Temelín to bylo letos deváté z plánovaných deseti cvičení. V úvahu se berou všechna možná rizika. Vedle radiačních a technologických nehod je to například eliminace požárů, ekologických nebo traumatologických událostí. Cvičí se i ochrana proti teroristickému útoku.
