„Nechceme nic přivolávat, ale mimořádná událost v provoze může nastat kdykoliv, tedy za normální doby i v té, kdy máme v republice nouzový stav a různá opatření s ním souvisejícím. Proto jsme se rozhodli, že navzdory koronaviru uspořádáme havarijní cvičení, která se konají každoročně. Vzhledem k tomu, že součástí vybavení hasičů jsou kukly a helmy s ochrannými štíty a někteří budou mít na sobě i protichemické obleky, jsme si mohli vyzkoušet, jak by asi probíhal zásah během úniku kyseliny chlorovodíkové. Už jen proto, že tematicky podobné havarijní cvičení, ovšem i se zraněnou osobou uvnitř chemické úpravny vody, jsme naposledy absolvovali před pěti lety,“ říká David Proft, velitel Pobočné stanice požární ochrany klasické energetiky Skupiny ČEZ v Teplárně Trmice.

Podle Michala Szabó, vedoucího odboru řízení provozu Teplárny Trmice, mělo havarijní cvičení klasický průběh. Provozní zaměstnanec zjistí během pravidelné obchůzky venkovní technologie chemické úpravny vody únik kyseliny chlorovodíkové z nádrže (po zapálení dýmovnice na místě), neprodleně informuje směnového inženýra o mimořádné události. Ten vzápětí volá na ohlašovnu požáru a rovněž vyrozumí členy havarijního štábu. Po příjezdu hasičů na místo je velitel zásahu seznámen se situací, následuje příprava na likvidaci úniku kyseliny, přičemž dva hasiči v protichemických oblecích se vydávají zakrýt netěsnost v nádrži. Další mezitím natahují hadice s rozprašovači, aby mohli mlžnou stěnou neutralizovat uniklou kyselinu. „V reálu bychom ještě přečerpali nádrž a následně by proběhla dekontaminace celého prostoru,“ doplnil Michal Szabó.

Havarijní cvičení se ve všech uhelných a vodních výrobních provozech Skupiny ČEZ konají každoročně. Jejich zaměření vždy vyplývá z místních podmínek. Simulace nejrůznějších mimořádných událostí přitom dokáže dokonale prověřit jak připravenost elektrárenský hasičů, tak i operativní pohotovost směnového inženýra, postup havarijního štábu a všech dotčených osob v provozu, včetně členů preventivní požární hlídky. Rovněž se ověřuje aktuálnost a dostupnost stávajících kontaktů v rámci ohlašovací povinnosti vnějším orgánům a pokaždé proběhne zkouška funkčnosti technických prostředků (rozhlas, megafon) pro varování. Velká pozornost je pochopitelně věnována také rychlosti, s jakou je daná situace zvládnuta.

„Vždy se tudíž postupuje podle směrnic Skupiny ČEZ stanovených v Plánu havarijní připravenosti a Havarijním plánu výrobce elektřiny a tepla k. I když se vždy zdá, že vše proběhne na první pohled k absolutní spokojenosti, najdou se během vyhodnocení cvičení maličkosti, které je možné ještě vylepšit či jim zamezit vůbec. Ostatně od toho právě havarijní cvičení jsou,“ uzavírá Michal Szabó.

Ota Schnepp, mluvčí Skupiny ČEZ pro severozápadní a střední Čechy