Zaměstnanec při kontrole zařízení na dávkování čpavku do napájecí vody ucítil v místnosti, kde se dávkuje čpavek, jeho zvýšenou úroveň ve vzduchu. Při snaze najít zdroj došlo k úniku menšího množství čpavku. Pracovník okamžitě opustil místnost a informoval ohlašovnu požárů a směnového inženýra o vzniklé situaci. Nevěděl však, zda čpavkový roztok dále uniká. Signalizace nade dveřmi byla spuštěna, prostor byl automaticky odvětráván. Do zasaženého prostoru byl pro zaměstnance zakázán přístup. Zaměstnanec se necítil dobře, nadýchal se výparů čpavku. I tato skutečnost byla sdělena směnovému inženýrovi. Zaměstnanec ohlašovny požárů neprodleně volal Integrovaný záchranný systém 112.
Příslušný pracovník čekal na příjezd záchranářů, v tomto případě byla povolána Báňská záchranná služba Odolov. Všichni přesně věděli, co mají dělat a jak se se vzniklou situací vypořádat. Zasaženému zaměstnanci byla poskytnuta první pomoc, nasazena dýchací maska a byl vyveden ven a předán Zdravotnické záchranné službě. Velitel zásahu zajistil další průzkum místa úniku čpavku. Poškozená hadička, která vše způsobila byla zajištěna těsnící svorkou a místnost omyta vodou. Voda znečištěna čpavkem byla přečerpána do havarijní nádoby, ale z důvodu množství této vody se rozhodl velitel zásahu dovézt další kontejner a vodu do něho přečerpat. Tento kontejner pak zasahující jednotka vyvezla ven před k budovu k následné likvidaci. Po dobu dekontaminace bylo spuštěno odvětrávání prostoru.
Pravidelné havarijní cvičení splnilo svůj účel a prověřilo připravenost zaměstnanců v případě mimořádných událostí. Důležitou součástí cvičení byla i komunikace s příslušnými složkami integrovaného záchranného systému a zaměstnanci. Všichni prošli na výbornou.
„Havarijní cvičení probíhají pravidelně. Slouží především k prevenci a kontrole. Natrénujeme součinnost a spolupráci zaměstnanců, a také spolupráci s ostatními složkami integrovaného záchranného systému a s dalšími institucemi, u kterých máme ohlašovací povinnost. Zaměstnanci přesně vědí, co mají dělat a jak se zachovat, kdyby došlo například právě k úniku čpavku,“ vysvětlil Miloš Schejbal, vedoucí oddělení řízení směnového provozu elektrárny.
„Pravidelná cvičení jsou velmi důležitá. Jsme připraveni reagovat na eventuální vznik mimořádné události. Zaměstnanci jsou proškoleni a vědí co mají dělat. V rámci cvičení jsme provedli zkoušku prostředků pro vyrozumění a varování zaměstnanců a osob nacházejících se v prostorech lokality - sirény a megafonu. Prověřili jsme připravenost zaměstnanců elektrárny, i členů havarijního štábu. Ověřili jsme i kontakty v tabulce ohlašovacích povinností,“ pochvaluje si výsledek cvičení Milan Beran, koordinátor PO a HP.
Elektrárna je umístěna v malebné krajině Trutnovska, na úpatí nejvyšších českých hor Krkonoš, na východním okraji města Trutnova. Do provozu byla uvedena v roce 1957. Elektrárna Poříčí zásobuje teplem město Trutnov a značnou část jeho okolí. ČEZ Teplárenská, a. s., provozní jednotka Poříčí zastřešuje ve východních Čechách dodávkami tepla oblast Trutnovska. Tedy Trutnov, Poříčí, Úpici, Radvanice, Mladé Buky, Kalnou vodu, Svobodu nad Úpou, Lhotu, Bohuslavice, Suchovršice, Janské Lázně a Maršov. Z pohledu výroby elektřiny patří Elektrárna Poříčí k tzv. systémovým elektrárnám. Díky svému umístění sehrává důležitou roli při udržování dobrých napěťových poměrů v severovýchodních Čechách.
