O možnosti, aby Dlouhé stráně poskytovaly službu black start, se uvažovalo už dříve. V letech 2001 až 2004 zpracovali experti na toto téma několik studií a provedli také zkoušku, která ale neměla očekávané výsledky. Po druhé přišel black start na řadu při přípravě investičních akcí, které byly realizovány v loňském roce. Vzhledem k již vyměněnému oběžnému kolu na TG1 a plánované výměně oběžného kola TG2 bylo rozšířeno provozní pásmo obou strojů. Úvahy o startu ze tmy z Dlouhých strání byly obnoveny a k výměně oběžného kola byla připojena další investiční akce spočívající v úpravě řídicího systému, elektrických ochran a konfigurace zařízení umožňující automatizaci a certifikaci této služby.
ČEZ následně ve spolupráci s ČEPS a Elektrárnou Chvaletice připravil novou studii. „Studie potvrdila, že na 172 kilometrů dlouhém vedení mezi Dlouhými stráněmi a Chvaleticemi je možný vznik ferorezonance a samobuzení. Výpočty doporučily nabuzovat linku rychlostí 1 kilovolt za 20 sekund na straně 22 kilovoltů, tedy velmi pomalu, aby nedošlo k nežádoucím rezonančním jevům na síti. Vše se následně potvrdilo při úspěšné zkoušce v praxi,“ řekl ředitel Vodních elektráren ČEZ Petr Maralík.
Celý proces „startu ze tmy“ by v případě potřeby začal na Dlouhých stráních v objektu kotelny, kde je dieselagregát o výkonu generátoru 405kVA a napětí 400/230 V, 50 Hz. Tento zdroj, který je možné nastartovat automaticky dálkovým povelem, umožní spuštění vody z horní nádrže, roztočení jedné z turbín a postupné nabuzení linky bez napětí, která vede přes rozvodnu v Krasíkově až do Elektrárny Chvaletice. Celý proces podání napětí z Dlouhých strání až do Chvaletic zabere méně než půl hodiny.
Technické úpravy v souvislosti se zavedením „startu ze tmy“ přišly Dlouhé stráně zhruba na 11 milionů korun.
Blackout je přerušení dodávek elektrické energie na rozsáhlém území, který vzniká z důvodu mimořádné události v přenosové nebo distribuční soustavě. U dodávek elektřiny totiž musí být v každém okamžiku vyrovnaná bilance výroby a spotřeby elektrické energie, v případě nerovnovážného stavu způsobeného například silnou vichřicí, povodní, kybernetickým či teroristickým útokem nebo přetížením soustavy může vzniknout dominový efekt, který automaticky vyřadí elektrárny z provozu. Ty pak nejsou schopny bez cizí pomoci obnovit výrobu.
V tu chvíli pomůže „start ze tmy“ neboli black start, tedy obnova napájení systémové elektrárny nebo částí elektrické sítě do provozu, bez nutnosti využít externí přenosovou síť, aby se elektrárna nebo přenosová soustava zotavila z úplného nebo částečného odstavení.
Nejrozsáhlejší blackout v dějinách postihl Indii, kde bylo v roce 2012 dva dny bez dodávek elektřiny více než 600 milionů obyvatel. Rozsáhlý blackout proběhl také letos, 16. června 2019 bylo v Jižní Americe, konkrétně v Argentině a Uruguayi, bez proudu kolem 48 milionů lidí.
Česko zatím skutečný blackout nepoznalo, přesto se na tuto hrozbu systematicky připravuje. Službu black start mohou kromě Dlouhých strání poskytnout také vodní elektrárny Dalešice, Kamýk s Orlíkem, Lipno nebo Hněvkovice.
Elektrárna Dlouhé stráně, jejíž strojovna i další technologie jsou pod zemí, slouží jako obrovský akumulátor elektrické energie. V energetické soustavě má funkci při využití přebytku energie, která se používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, a především v období nedostatku energie, kdy elektřinu naopak vyrábí a prodává za vyšší cenu. Stále větší význam elektrárny rovněž spočívá ve vykrývání nestabilních dodávek z obnovitelných zdrojů energie.
