„Všechny zahraniční akvizice trvale dosahují plánovanou návratnost a již vytváří finanční zdroje pro další růst Skupiny ČEZ. Daří se nám nad očekávání srážet ztráty v sítích, což do budoucna bude stabilně zvyšovat zisky společností. Například v Bulharsku jsme ztráty snížili o více jak 20 procent, za jediný rok v Albánie taktéž o 20 procent, ale reálně spíše o 30 procent, protože výkazy před naším vstupem nebyly příliš korektní,“ uvádí Tomáš Pleskač, člen představenstva a ředitel divize international Skupiny ČEZ.
Skupina ČEZ se v poslední době setkala s mnoha nepravdivými informacemi ohledně výkonnosti svých zahraničních investic. Za příklad jednoho z největších mýtů lze uvést údajnou špatnou výkonnost albánské distribuce. Využitím zkušeností z předchozích akvizic však naopak dosahujeme od počátku vstupu na albánský trh trvalého zlepšení všech ukazatelů. Akvizice by dokonce letos měla v provozním zisku doručit téměř 1 miliardu Kč, nadále zde zlepšujeme ukazatel hrubé marže a trvale snižujeme počet zaměstnanců ve společnosti a ztráty v distribučních sítích.
„Nyní jsou pro nás stěžejní investice v České republice. V zahraničí hodláme rozšiřovat jen vysoce ziskové projekty obnovitelných zdrojů s rychlou návratností, které nám pomohou s financováním i projektů v Česku. Nyní máme v provozu nebo ve fázi realizace obnovitelné zdroje o výkonu 620,5 MW – většinu tvoří největší evropský park větrných elektráren na pevnině v Rumunsku o plánovaném výkonu 600 MW,“ říká Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ.
ČEZ v současnosti vlastní 67 zahraničních společností s více jak 14 tisíci zaměstnanci v 8 zemích střední a jihovýchodní Evropy a Turecku. Do tržeb Skupiny ČEZ přispívají tyto společnosti již 62 miliardami korun a na stálých aktivech se podílí čtvrtinou.
Skupina ČEZ je jedinou z velkých energetických společností, která nebyla nucena odepisovat zahraniční investice a vyprodávat je za nevýhodné ceny. Například německá skupina E.On plánuje do roku 2013 odprodat investice ve výši 15 mld. EUR (cca 375 mld. Kč), italský Enel od roku 2009 již odprodal aktiva v hodnotě 8 mld. EUR, francouzská EdF prodává svůj podíl v německé EnbW a rakouský Verbund byl v loňském roce nucen navýšit vlastní kapitál o 1 mld. EUR. Své plány na prodeje majetku oznámila i v ČR působící německá skupina RWE či španělská Iberdrola.
ČEZ dosud odprodává pouze jedinou ze svých zahraničních akvizic, a to podíl v německém hnědouhelném dole MIBRAG, kde důvodem prodeje je však výměna v rámci širší transakce směřující k získání 100% podílu ve společnosti Energotrans.
Historie zahraniční expanze Skupiny ČEZ
Zahraniční expanzi započala Skupina ČEZ v lednu 2005, kdy po úspěchu v privatizačním tendru převzala majoritní podíly ve třech bulharských distribučních společnostech. Na podzim roku 2005 ČEZ uspěl v privatizačním tendru na koupi majoritního podílu v největší rumunské distribuční společnosti Electrica Oltenia. V roce 2006 přidala Skupina ČEZ do svého zahraničního portfolia tři výrobní zdroje, polské elektrárny Elcho a Skawina a bulharskou Varnu. O rok později se nejvýznamnější akvizicí stalo partnerství s maďarskou ropnou a plynárenskou společností MOL zaměřené na výstavbu plynových elektráren. V roce 2008 se ČEZ podařilo získat významnou akvizici v podobě výstavby největšího evropského větrného parku v Rumunsku. Na konci roku 2008 byl pak ČEZ vybrán slovenskou vládou jako partner pro výstavbu jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. ČEZ také v roce 2008 úspěšně vstoupil na turecký trh či zvítězil v privatizačním procesu na distribuční společnost v Albánii. Obě akvizice pak dokončil právě v průběhu roku 2009, kdy zahraniční portfolio Skupiny ČEZ rozšířila německá těžební a elektrárenská společnost MIBRAG, podíl ČEZ v ní je však nyní v procesu prodeje spoluvlastníkovi společnosti, jenž na tento podíl drží exkluzivní předkupní právo.