„Sokol kolem chladicí věže zrovna poletoval, ale příliš nadějii na jeho zahnízdění právě zde nedávám. Pár totiž víceméně úspěšně vyvádí své mladé na nedalekém komínu, kde má budku již řadu let. Nicméně bude mít alespoň slušnou jídelnu, neboť na plošině jsem objevil spoustu zbytků drobného i většího zpěvavého ptactva, třeba skřivana či drozda a také pochopitelně holubů. A když se v budce zahnízdí poštolky, bude jen dobře, neboť i těch ubývá,“ konstatoval ornitolog Václav Beran, jinak také zoolog a kurátor sbírky Muzea města Ústí nad Labem a výzkumný pracovník ALKA Wildlife, o. p. s.

Sokolí budku nejdříve za pozemní asistence kolegy Michala Porteše snesl s pomocí horolezeckého lan z jedné z původních počeradských chladicích věží, aby ji poté opět vytáhnul na tu poměrně novou, patřící k paroplynovému cyklu. Oba ornitology přitom čekalo během prohlídky zbytků keramzitu obrovské a opravdu nečekané překvapení. Pod jeho tenkou vrstvou bylo totiž v budce zahrabáno několik velikých bílých vajec. „Tak to jsem ještě neviděl, to vypadá na husí vejce,“ zavrtěl nevěřícně hlavou Michal Porteš a stejně tak se k němu přidal i Václav Beran: „Loňská snůška sedmi vajec husy veliké, v sokolí budce, a ještě k tomu sedmdesát metrů vysoko. Tak tomu opravdu říkám ornitologický unikát.“

Aby toho nebylo málo, cestou ke koruně chladicí věže narazil Václav Beran na další zajímavost z ptačí říše – spleť větví nejrůznějších dřevin na poslední nejvyšší žebříkové plošině. Proto se také musel vzdát úmyslu usadit právě tam sokolí budku a raději ji dal o tři schodišťová patra níže. „Krkavčí hnízdo úctyhodných rozměrů, může mít něco přes jeden a půl metru. Rovněž v jeho případě jsem hnízdo na takto vysoké stavbě viděl poprvé. I krkavec veliký patří mezi vzácné, a tudíž ohrožené druhy. Tak mě napadá, že Skupina ČEZ by si klidně mohla před slovo skupina přidat „Záhadný ptačí svět“. Každý rok mě během návštěvy jejích lokalit někde čeká nějaká zajímavost, ba dokonce záhada z říše opeřenců,“ říká s úsměvem a nadsázkou uznávaný ornitolog.

Podle Martina Borovského, vedoucího odboru péče o zařízení a provozu Paroplynového cyklu Počerady, nebude záhadný ptačí svět na chladicí věži nijak ohrožen. „Na chladicí věž se až tak často neleze, maximálně kvůli revizím a opravě jejího pláště. Protože je poměrně nová, není momentálně ani jedno na programu dne. Budeme samozřejmě s napětím sledovat, zda se v budce či v hnízdě někdo objeví. Pokud bychom pak přece jen museli někdy z nějakých důvodů až na její vrchol, tak se před tím pochopitelně spojíme s ornitology, aby nám poradili a případně i doporučili, co a jak,“ uzavřel Martin Borovský.

Ota Schnepp , mluvčí Skupiny ČEZ pro severozápadní a střední Čechy