I přes výrazné dopady finanční krize se podařilo v roce 2009 splnit ekonomické ukazatele a realizovat klíčové změny v souladu s plánem. „Všechny zahraniční akvizice trvale dosahují plánovanou návratnost a již vytváří finanční zdroje pro další růst Skupiny ČEZ. Dosud jsme inkasovali či rozhodli o výplatě dividend v souhrnné částce 5,5 miliardy korun,“ uvádí Tomáš Pleskač, 2. místopředseda představenstva a ředitel divize international.

Na začátku června Skupina ČEZ začala uvádět do provozu první fázi největší pobřežní větrné farmy v Evropě. „V Rumunsku, kde jsme dosud podnikali v oblasti distribuce a dodávky elektřiny, tak nyní vstupujeme i na výrobní trh. Po uvedení celé větrné farmy o instalovaném výkonu 600 MW do provozu v roce 2011 zaujmeme 10% podíl na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Rumunsku,“ dodává Tomáš Pleskač.

PODÍVEJTE SE NA VIDEO Z TISKOVÉ KONFERENCE K HOSPODAŘENÍ ZAHRANIČNÍCH SPOLE4NOSTÍ SKUPINY ČEZ!

Význam zahraničního portfolia Skupiny ČEZ rok od roku roste. Ke konci roku 2009 vlastnil ČEZ 65 zahraničních společností s 15 997 zaměstnanci. Do tržeb Skupiny ČEZ přispívají tyto společnosti již 60 miliardami korun a na stálých aktivech se podílí více než čtvrtinou. Rok 2009  byl navíc rokem dalšího podstatného rozšíření Skupiny ČEZ, když byly dokončeny akvizice v Turecku, Německu a Albánii. Nově tak byly nastartovány restrukturalizační procesy zejména v Turecku a Albánii. „V posledně jmenované zemi  se v souladu s privatizační smlouvou zaměřujeme zejména na zlepšení inkasa pohledávek a potírání černých odběrů elektřiny. Tématem letošního roku, ale i let následujících, je transformace a restrukturalizace tohoto jediného albánského distributora,“ doplnil Martin Pacovský, ředitel útvaru řízení zahraničních majetkových účastí. 

„Naše akvizice řídíme prostřednictvím pouze několika desítek českých zaměstnanců, jejichž počet nadále snižujeme. Trvale se snažíme maximálně zapojit místní lidi a motivovat je tak pro práci ve Skupině ČEZ. Navíc rotací manažerů mezi zahraničními společnostmi i centrálou dosahujeme optimálního přenosu know-how z jedné země do druhé,“ říká Tomáš Pleskač.

V roce 2009 vyrobily zahraniční elektrárny Skupiny ČEZ cca 4,5 TWh elektrické energie a dodaly téměř 4 400 TJ tepelné energie. Společnosti v Bulharsku, Rumunsku  a Albánii ve stejném období prodaly  koncovým zákazníkům 16,3 TWh elektřiny a distribuovaly 20 TWh elektřiny. Pro srovnání celá Skupina ČEZ vyrobila  65,3 TWh elektřiny a 13 040 TJ tepelné energie.

Výsledky zahraničních společností v roce 2009

Poznámka: Tabulka neobsahuje výsledky společností v Turecku a Německu, které Skupina ČEZ kontroluje dohromady s dalšími partnery.

Historie zahraniční expanze Skupiny ČEZ

Zahraniční expanzi započala Skupina ČEZ v lednu 2005, kdy po úspěchu v privatizačním tendru převzala majoritní podíly ve třech bulharských distribučních společnostech.  Na podzim roku 2005 ČEZ uspěl v privatizačním tendru na koupi majoritního podílu v největší rumunské distribuční společnosti Electrica Oltenia. V roce 2006 přidala Skupina ČEZ do svého zahraničního portfolia tři výrobní zdroje, polské elektrárny Elcho a Skawina a bulharskou Varnu. O rok později se nejvýznamnější akvizicí stalo partnerství  s maďarskou ropnou a plynárenskou společností MOL zaměřené na výstavbu plynových elektráren. V roce 2008 se ČEZ podařilo získat významné akvizice v podobě výstavby největšího evropského větrného parku  v Rumunsku, tamtéž se ČEZ stal vybraným partnerem pro výstavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Černavoda. Na konci roku 2008 byl pak ČEZ vybrán slovenskou vládou jako partner pro výstavbu jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích.  ČEZ také v roce 2008 úspěšně vstoupil na turecký trh či zvítězil v privatizačním procesu na distribuční společnost v Albánii. Obě akvizice pak dokončil právě v průběhu roku 2009, kdy zahraniční portfolio Skupiny ČEZ rozšířila německá těžební a elektrárenská společnost MIBRAG.