Skupina ČEZ vítá v zimním balíčku navrhovaná společná pravidla pro vnitřní trh s elektřinou, která ukládají, aby cena silové elektřiny pro konečného zákazníka byla stanovena na tržním principu a tedy aby byla konečně odstraněna jakákoliv regulace cen.
Netržní zásahy do ceny elektřiny jsou dlouhodobým problémem v mnoha zemích EU. Intervence mají být nově možné pouze v obecném hospodářském zájmu, ověřitelné a zaručující rovný přístup všem energetickým společnostem v EU.
Balíček jde správným směrem i z hlediska posílení postavení zákazníka na trhu, přičemž mnohé povinnosti v balíčku jsou již v české legislativě implementovány. V segmentu distribuce je potvrzen trend, který již SKČ promítla do své strategie, reagovat na nové trendy a přizpůsobit způsob řízení a rozvoje další decentralizaci výroby, rozvoji elektromobility a skladování energie.
Pozitivně lze hodnotit i přístup Komise ke kapacitním mechanismům, které budou moci být uplatněny až poté, co budou odstraněny všechny regulatorní distorze a i přesto bude ohrožena bezpečnost dodávek. Podmínkou jejich použití má být nedostatek zdrojů, potvrzený celoevropským hodnocením přiměřenosti výrobních kapacit.
Když SKČ vítala v říjnu 2014 závěry Evropské rady k energeticko-klimatickým cílům do roku 2030, vyjádřila naději, že poskytnou stabilitu a dlouhodobou předvídatelnost. Současné legislativní návrhy vydává Evropská komise v době, kdy však stále není dokončena revize systému ETS. Návrh směrnice o obnovitelných zdrojích postrádá analýzu vlivu cíle na fungování EU ETS a směrnice o energetické účinnosti nadále po roce 2020 požaduje každoroční dosahování nových úspor ve výši 1,5 % a je tak dalším nástrojem s potenciálem stahování investic z ekonomiky a dopadem na fungování systému EU ETS. I nadále tak budou vedle sebe fungovat nástroje s rušícím se účinkem.
Navýšení cíle pro energetickou účinnost do roku 2030 o tři procentní body a povinnost přihlédnout při stanovování národního cíle k evropskému cíli vyjádřenému v konečné a zároveň v primární spotřebě energie, bude výzvou jak pro energetiku, tak průmysl. 30% cíl by znamenal pro Česko až čtyřnásobný růst objemu dodatečných úspor, dodatečné platby z veřejných zdrojů mohou činit až 32 mld. Kč ročně a pro mnohé tradiční průmyslové obory mohou být investice do energetické účinnosti likvidační.
Negativně SKČ vnímá založení unijního fondu pro OZE, kam by ČR byla povinna přispívat, pokud by neplnila svůj cíl v oblasti obnovitelných zdrojů. Domácí finanční zdroje by měly zůstat v rámci ČR.
Pro SKČ nové investice do energetické účinnosti zároveň znamenají novou příležitost pro ČEZ ESCO, která kromě služeb v oblasti energetické účinnosti nabízí komplexní energetická řešení na míru a umožňuje zákazníkům se do trhu aktivně zapojit, např. instalací fotovoltaických panelů včetně dopravy, montáže, zapojení a zprovoznění.