JANTAR = ELEKTRON |
Thales Mil�tsk� (6. stol. p�. n. l., �ek)
popsal jev t�kaj�c� se jantarov�ho n�stroje, kter� byl pou��v�n p�i p�eden� lnu: za�al k sob� p�itahovat r�zn� drobn� t�l�ska, zat�mco vl�kna lnu se za�ala vz�jemn� odpuzovat. �e�t� filozofov� tuto vlastnost jantaru vysv�tlovali jako projev �du�e� jantaru, probuzen� jeho t�en�m. Dnes v�me, �e jantar z�sk�v� t�en�m elektrick� n�boj.
William Gilbert (1540 - 1603, Angli�an)
l�ka� anglick� kr�lovny Al�b�ty, jako jeden z prvn�ch v�dc� po dlouh�ch stolet�ch obr�til ve 2. polovin� 16. stolet� znovu pozornost k vlastnostem jantaru. Zjistil, �e t�en�m z�skaj� schopnost p�itahovat lehk� t�l�ska i jin� l�tky a nazval jejich tajemnou s�lu �elektricitas� podle �eck�ho jm�na jantaru
Odtud vzniklo i �esk� ozna�en� jevu �elektrick�� a �elekt�ina�. Pokusy se statickou elekt�inou, t�ec�mi elektrikami a leydensk�mi lahvemi se staly v 17. a 18. stolet� velmi popul�rn� i mezi p��slu�n�ky nejvy��� �lechty ve �fyzik�ln�ch salonech�.
Prov�d�n�mi elektrick�mi a magnetick�mi pokusy zjistil Gilbert podstatnou v�c - silov� p�soben� zelektrovan�ch l�tek se li�� od silov�ho p�soben� magnetick�ch l�tek, jedn� se o dva r�zn� jevy.
Otto von Guericke (1602 - 1686, N�mec)
byl dlouholet�m starostou n�meck�ho m�sta Magdeburg. Je zn�m� p�edev��m sv�m pokusem s magdebursk�mi polokoulemi a vyn�lezem v�v�vy. Zkonstruoval v�ak tak� prvn� v�konnou t�ec� elektriku (1672). Zdrojem n�boj� v n� byla velk� koule ulit� ze s�ry, upevn�n� na h��deli s klikou. Jednou rukou koul� ot��el, dlan� druh� ruky t�el kouli, kter� se nab�jela. P�itom Guericke objevil do t� doby nezn�m� odpudiv� p�soben� elektrick�ch n�boj�. Jeden z exempl��� t�ec� elektriky v�noval Gottfriedu Leibnitzovi, kter� p�i pokusech s n� pozoroval poprv� elektrick� jiskry. Pr�v� elektrick� jiskry a efekty s nimi spojen� pat�ily k hlavn�m atrakc�m �fyzik�ln�ch sal�n��. Pozd�ji se koule s�ry nahradila prysky�ic� a sklem, ke t�en� se m�sto dlan� za�ala pou��vat r�zn� nat�radla (k��e, srst, ��n� aj.).
Charles Francois de Cisternay du Fay (1698-1739, Francouz)
nav�zal na dosavadn� pokusy a opravil p�vodn� Gilbertovo rozd�len� l�tek na elektrick� a neelektrick�. Zjistil toti�, �e tzv. neelektrick� l�tky se daj� tak� zelektrovat, ale jejich n�boj se rychle odvede na dal�� t�lesa. P�ita�livost a odpudivost vysv�tloval existenc� dvou �fluid� odd�lovan�ch od sebe t�en�m (fluid�m ��kal elekt�ina skeln� a prysky�i�n�). Jin� teorie pou��vala jen jedno fluidum, kter� se m��e pohybovat. Tento omyl byl definitivn� vyvr�cen a� za��tkem 20. stolet�, kdy se poda�ilo zm��it velikost element�rn�ho n�boje.
Pieter van Muschenbroek (1692 - 1761, Holan�an)
se pokou�el roku 1745 zelektrovat vodu v lahvi, do kter� byl pono�en dr�t, p�iv�d�j�c� n�boj z elektrick�ho stroje. Dr�el p�itom l�hev v jedn� ruce a po nab�jen� se pokusil druhou rukou vyjmout dr�t z vody. R�na, kterou neo�ek�van� dostal, byla takov�, �e �ekl sv�mu p��teli R�aumurovi, �e �by necht�l druhou obdr�et za kr�lovstv� francouzsk�. Pokus byl proveden v Leydenu, odtud poch�z� ozna�en� �leydensk� l�hev� jako za��zen� na shroma��ov�n� elektrick�ho n�boje. Pozd�ji byl vnit�n� povrch n�doby polepen staniolem m�sto vodiv� kapaliny.
Benjamin Franklin (1706 - 1790, Ameri�an)
poch�zel z Bostonu a vyu�il se u sv�ho bratra tiska�em a knihkupcem. Fyzice se za�al v�novat a� ve v�ku 40 let, byl ov�em mu�em mnoha z�jm� a pozd�ji se aktivn� zapojil do politick� �innosti v obdob� vzniku Spojen�ch st�t�. Stal se spoluautorem Deklarace nez�vislosti a p�sobil jako vyslanec Spojen�ch st�t� americk�ch v Evrop�. U� kolem roku 1747 popisoval ��inky kovov�ch hrot�, jak �p�i vytahov�n�, tak odvrhov�n� elektrick�ho ohn�. Od t� doby se za�aly hroty pou��vat na elektrick�ch stroj�ch jako sb�ra�e n�boje (kolektory). Roku 1749 p�i�el s my�lenkou, �e blesk je toto�n� s elektrickou jiskrou:
�Elektrick� fluidum se shoduje s bleskem v t�chto sm�rech: 1. d�v� sv�tlo, 2. m� barvu sv�tla, 3. m� k�ivolak� sm�r, 4. m� rychl� pohyb, 5. vod� je kovy, 6. p�i v�buchu vznik� praskot nebo hluk, 7. trv� ve vod� nebo v ledu, 8. �t�p� l�tky, jimi� proch�z�, 9. ni�� �ivo�ichy, 10. tav� kovy, 11. zapaluje ho�lav� l�tky, 12. zap�ch� po s��e�
Tyto sv� �vahy potvrdil velmi nebezpe�n�m pokusem s drakem, vypu�t�n�m do bou�kov�ho mraku. Vynalezl tak� nov� typ kondenz�toru pro shroma��ov�n� elektrick�ho n�boje, kter� byl po n�m pojmenov�n jako Franklinova deska. Jej�m z�kladem je sklen�n� deska polepen� z obou stran kovovou f�li�, pro zv�t�en� kapacity se desky zapojovaly paraleln� jako baterie kondenz�tor�.
Prokop Divi� (1696-1765, narozen v Helv�kovic�ch u �amberka, vlastn�m jm�nem V�clav Div�ek)
byl mimo��dn� vzd�lan� kn�z, kter� z�skal doktor�t filozofie na olomouck� univerzit� a stal se i doktorem bohoslov� salzbursk� univerzity. Vyu�oval fyzice a p��rodn�m v�d�m v premonstr�torsk�m kl�te�e v Louce u Znojma a pozd�ji se stal far��em v P��m�tic�ch u Znojma. Proslul sv�mi pokusy s elekt�inou, kterou l��il lidi, studoval jej� vliv na rostliny a dokonce vynalezl elektrick� strunn� hudebn� n�stroj, nap�jen� z leydensk�ch lahv�. Sv� elektrick� pokusy p�edv�d�l i u v�de�sk�ho dvora c�sa�sk�mu p�ru, Marii Terezii a Franti�ku �t�p�nu Lotrinsk�mu, a za svou experiment�torskou pr�ci byl odm�n�n zlat�mi medailemi s jejich podobenkami. Divi� nez�stal ve sv�m experimentov�n� nijak izolov�n, dopisoval si s matematikem a p��rodov�dcem, �lenem Akademie v�d v Berl�n� Leonhardem Eulerem, s Akademi� v�d v Petrohrad�, o sv�ch pokusech informoval pra�sk�ho profesora Anton�na Acrinciho. Nejzn�m�j�� je konstrukce bleskosvodu (na obr�zku). 15.�ervna 1754 postavil Divi� bl�zko sv� fary 15 metr� vysok� �stroj pov�trnostn� s mno�stv�m hrot�, jejich� �kolem bylo vys�vat z bou�kov�ch mrak� elektrick� n�boj. I kdy� se pokou�el prorazit se svou my�lenkou u c�sa�sk�ho dvora, nepoda�ilo se mu to. Za p�t let ho m�stn� lid� po��dali, aby �stroj� odklidil, proto�e je p���inou sucha. Kdy� to neud�lal, sami jej r. 1760 strhli, ale kdy� t�ho� roku byly velk� bou�ky, ��dali Divi�e, aby jej znovu postavil. Ten to v�ak odm�tnul.
Charles Auguste de Coulomb (1736 - 1806, Francouz)
po studiu na vojensk� �kole se stal specialistou na vojensk� stavby, dev�t let vedl opev�ovac� pr�ce na ostrov� Martinique. R. 1776, v dob� jeho n�vratu do Francie, vypsala pa��sk� Akademie sout� na zdokonalen� naviga�n�ch za��zen�. Coulomb m�l �sp�ch, byl zvolen za �lena Akademie a n�sledovalo 13 plodn�ch v�deck�ch let. V roce 1777 vynalezl velmi citliv� torzn� v�hy, s jejich� pomoc� odvodil roku 1784 z�kon silov�ho p�soben� elektrick�ch n�boj�. M�sto pouh�ho pozorov�n� elektrick�ch a magnetick�ch jev� od t� doby nastoupilo v�deck� zkoum�n� a m��en�, prov�zen� matematick�m zpracov�n�m. V obdob� fracouzsk� revoluce po roce 1789 se Coulomb uch�lil do �stran� a do Pa��e se vr�til a� s p��chodem Napoleona. V�znam Coulombov�ch objev� byl ocen�n pojmenov�n�m jednotky pro elektrick� n�boj - 1 coulomb (C).
Luigi Galvani (1737 - 1798, Ital)
tento l�ka� a profesor anatomie koncem 18. stolet� zjistil, �e spojen�m dvou r�zn�ch kov� prost�ednictv�m �ab�ho steh�nka do�lo k trhav�mu stahov�n� sval�. Do�el k myln�mu z�v�ru, �e p���inou je �ivo�i�n� elekt�ina v nervech a svalech ��by. Tento omyl vyvr�til sv�mi pokusy Galvaniho rod�k
Alessandro Volta (1745 - 1827, Ital)
profesor fyziky a �len v�znamn�ch evropsk�ch v�deck�ch spole�nost� na�el skute�nou p���inu tohoto jevu. Sestrojil prvn� trval� zdroj elektrick�ho proudu vytvo�en� dv�ma kovov�mi elektrodami odd�len�mi elektrolytem. Dvojice zinkov�ch a m�d�n�ch elektrod prolo�il kousky flanelu navlh�en�ho slanou vodou a uspo��dal do tvaru sloupu (tzv. Volt�v sloup, na obr�zku). Dal�� vyn�lezci tento primitivn� galvanick� �l�nek zdokonalovali a� do jeho sou�asn� podoby.
Volt�v vyn�lez zdroje trval�ho elektrick�ho proudu znamenal z�sadn� krok k vyu�it� elektrick� energie.