| |
Představa o složení látek z atomů pochází už z 5. století př. n. l. z antického Řecka. Zakladatelem filozofického směru - atomismu - byl starověký filozof Leukippos z Milétu a jeho pokračovatelé Demokritos z Abdér a Empedoklés. Po dlouhá staletí se však představy o stavbě látek nijak nevyvíjely. Základy moderních představ o atomech položil na začátku 19. století anglický chemik J. Dalton. Roku 1869 zveřejnil ruský chemik a fyzik D.I. Mendělejev periodický zákon, vyjádřený ve slavné a nepostradatelné Mendělejevově periodické tabulce chemických prvků.
Výzkum stavby atomů, podložený výsledky nespočetného množství důmyslných experimentů, začal koncem 19. století a pokračuje stále intenzivněji dodnes. Na rozdíl od současných výzkumníků však dávné zásadní objevy vznikaly jen s minimálním technickým vybavením. K základnímu vybavení laboratoří patřily především:
fotografická deska, vákuové trubice, lístkový elektroskop, stínítko pokryté luminiscenční látkou, Ruhmkorffův induktor, Whimshurstova indukční elektrika, deskový kondenzátor, vývěva apod.
Tehdejší „moderní“ přístroje najdeme dnes nanejvýš v muzejních vitrínách a nechce se ani věřit, že umožnily objev elektronu, radioaktivity nebo štěpení jader. Vyvolají ve vás následující obrázky pobavený úsměv, nebo naopak obdiv k vynalézavosti předchůdců dnešních fyziků, pracujících u obřích urychlovačů a obklopených nejmodernějšími měřicími přístroji?
 |
 |
 |
| Objevitelé ve svých laboratořích: A. H. Becquerel, J. J. Thomson, P. Curie |
 |
 |
| Tady se ani nevaří mýdlo, ani se nestáčí z demižonů ovocné víno - spolupracovníci manželů Curieových tímto primitivním způsobem zpracovávají jáchymovský smolinec, ze kterého byl získán nový prvek - rádium |
 |
 |
 |
| Ani se nechce věřit, že se takto před 70 lety pozorovaly a urychlovaly částice! |
Měřicí aparatura, kterou používal při svých experimentech objevitel štěpení jader uranu O. Hahn (1938) |
|
|
