JADERNÍ PRŮKOPNÍCI
I když se představy o částicovém složení látek objevily už v 5. století př. n. l., byly to jen filozofické úvahy. Jediným přínosem starověkých „atomistů“ pro dnešek zůstal název pro tyto hypotetické nedělitelné částice, atomy (z řeckého slova atomos - nedělitelný).
Ve středověku se o složení látek zajímali jen alchymisté, výroba kamene mudrců nebo zlata pro ně byla silným motivem. Ke zlomu došlo teprve koncem 18. století, kdy vznikla chemie. K jejím průkopníkům patřili A. L. Lavoisier, J. Dalton, A. Avogadro a zejména D. I. Mendělejev. Prvky, molekuly a atomy už nebyly jen filozofické spekulace, ale staly pro chemiky běžnou realitou. Nejvýznamnější objev z „předjaderné“ doby učinil Mendělejev, který sestavil v roce 1869 periodickou tabulku prvků.
Koncem 19. století se podařilo dokázat, že atom není nedělitelný, že existují částice ještě menší. Dostaly název elektrony a jejich objev přispěl ke vzniku nové vědecké disciplíny - atomové fyziky.
