|
Fyzikální principy | |||||
|
Pro zjišťování, registrování a pozorování ionizujícího záření se používají různé typy detektorů. Jejich funkce je založena na využití řady fyzikálních jevů. Jejich podrobnější vysvětlení uvádí každá středoškolská učebnice fyziky. Ionizující záření  Proud částic nebo elektromagnetické záření, které způsobuje ionizaci. Ionizují elektricky nabité částice, např. radioaktivní záření alfa (a) a beta (b), protony apod., silně ionizuje také elektromagnetické záření (rentgenové nebo gama (g)).
Ionizace Za normálních podmínek jsou molekuly a atomy plynů elektricky neutrální. Dodáním energie se neutrální molekula nebo atom rozštěpí na kladný a záporný iont, dojde kionizaci plynu. Spojením kladného a záporného iontu dojde k jejich rekombinaci a vznikne opět neutrální molekula nebo atom. Lavinová ionizace Jestliže při ionizaci vznikají ionty s dostatečnou energií, mohou i tyto ionty způsobovat další ionizaci neutrálních molekul a atomů. K tomuto jevu dochází např. v silném elektrickém poli, kdy vzniká v plynu samostatný výboj. Luminiscence  Záření některých látek (luminoforů), které je vyvoláno například působením světla nebo ionizujícího záření. Dělí se na fluorescenci a fosforescenci. K luminiscenci dochází např. na stínítku obrazovky: částice luminoforu vydávají světlo po dopadu urychlených elektronů.
Fotoelektrický jev Působením fotonů elektromagnetického záření se uvolňují z povrchu kovu nebo z krystalové mřížky polovodičů elektrony. Jejich energie je nepřímo úměrná vlnové délce záření. Fotoelektrický jev se zvlášť výrazně projevuje v polovodičích. Fotonásobič Velmi citlivá elektronická součástka k registraci slabého záření. Záření dopadající na fotokatodu z ní uvolní několik primárních elektronů. Tyto elektrony jsou urychlovány k dalším elektrodám (dynodám) a na každé z nich uvolní další sekundární elektrony. Vzniká stále silnější proud elektronů, který vyvolá v měřicích obvodech fotonásobiče elektrický impulz.
Kondenzace par Klesne-li teplota páry pod tzv. rosný bod, dojde k její kondenzaci (kapalnění). Páry jsou tvořeny jednotlivými molekulami, jsou tedy neviditelné. Kondenzací vzniknou drobounké kapičky mlhy, které můžeme přímo pozorovat. Ke kondenzaci dochází na tzv. kondenzačních jádrech, kterými mohou být prachové částice, kouř nebo ionty. Var kapaliny  Dosáhne-li kapalina teploty varu, začnou v celém jejím objemu bouřlivě vznikat bublinky par. Teplota varu závisí na vnějším tlaku. Změnami tlaku je možno dosáhnout zvláštního stavu kapaliny, kdy se v ní tvoří bublinky na iontech, vzniklých působením ionizujícího záření.
|
|||||
|
