Ano, rozdíl mezi malým a středním reaktorem je dán čistě výkonem. Dle MAAE (mezinárodní agentura pro atomovou energii) je malý reaktor takový, který má méně než 300 MWe, a střední reaktor takový, který má do 700 MWe. Výkony SMR záleží na designu technologie, v našem výběru technologického partnera se pohybujeme výkonově od 77 MWe do 470 MWe.

Zásadní výhodou SMR není snížený výkon, ale modularita při výstavbě. Moduly umožňují sériovou výrobu v kontrolovaném továrním prostředí včetně návazných verifikací komponent a následný převoz menších komponent a modulů na lokalitu, čímž se minimalizují možné časové průtahy a maximalizuje se výsledná jakost výrobku.

Stejný, jako je používán v námi provozovaných elektrárnách neboli palivem by byl obohacený oxid uraničitý UO2.

Předpoklad nakládání s použitým palivem je stejný jako u velkých bloků, tzn. použité palivo se při jeho výměně několik let chladí v bazénu vedle reaktoru a teprve poté se přemístí do meziskladu použitého paliva. Nakládání bude řešeno dle taxonomie EU, která udává buď uložení nebo přepracování a následné využití.

Varianta č. 1: Soukromá společnost či konsorcium.

• Minimální angažovanost státu, projekt realizován a financován za pomoci komerčních úvěrů a vlastních zdrojů investora.

Varianta č. 2: Soukromá společnost či konsorcium s podporou státu.

• Financování ze soukromého sektoru, úvěrové garance ze strany státu, obchodní modely se zajištěním návratnosti, finanční výpomoc ze strany státu či poskytnutí lokality vlastněné státem.

Varianta č. 3: Státem vlastněná společnost.

• Možnost nabytí jaderných aktivit v ČR do výhradního vlastnictví státu (investorem přímo stát).

Varianta č. 4: Alternativní investorské modely a modely spolupráce.

• Skupina investorů, kteří spolupracují za účelem financování a realizace projektu (primárně neziskového charakteru) pro naplnění vlastních energetických potřeb, financování projektu kombinací vlastního, případně cizího kapitálu.

Zdrojem financování mohou být i finanční fondy (Evropské fondy a národní fondy, Modernizační fond, Fond spravedlivé transformace), Národní plán obnovy, REPowerEU, Evropská investiční banka, komerční banky i penzijní a jiné fondy či technická podpora EU, mezivládní smlouvy a financování, úvěrové záruky, exportní financování.

ANO, SMR mají stejné nároky na bezpečnost jako velká jaderná elektrárna. V ČR je využívání jaderné energie řízeno atomovým zákonem a příslušnými prováděcími předpisy. Účinné právní předpisy platí pro všechna jaderná zařízení bez rozdílu velikosti a výkonu, tedy i pro malé a střední reaktory.  Jedná se o reaktory generace III.+, které aplikují nejnovější poznatky z hlediska bezpečnosti a mají v sobě zahrnutá postfukušimská opatření.

Lokality musí splňovat požadavky atomového zákona a jeho vyhlášek – jsou posuzovány přírodní a lidské vlivy. Předpokladem pro SMR je využívat především brownfieldy, které vzniknou dožitím stávajících uhelných zdrojů. Zvažované lokality pro umístění SMR v ČR jsou jaderná lokalita Temelín a nejaderné lokality Tušimice, Dětmarovice, případně lokality Prunéřov, Ledvice a Mělník, které jsou momentálně lokalitami záložními.

Aktivity přípravy nejaderných lokalit:

• Geologické průzkumy (ověření geologických, geotechnických a hydrologických parametrů lokalit)
• EIA (obálka EIA pro řešení oznámení EIA a limity lokalit, studie výpustí, koncepce SaVI, radiační monitoring, předběžná studie dopravitelnosti NTK)
• Koncepce lokalit (sumarizace aktuálního stavu přípravy záměrů v lokalitách)
• Inženýrské studie (studie pro první inženýrský pohled na SMR v rámci lokalit)
• Předběžná studie proveditelnosti (pFS – sumarizace známých dat o lokalitách a technologiích SMR ke konci) 

Výstavba SMR v ČR není omezena zprovozněním jednotek jinde na světě. Spuštění SMR jinde ve světě představuje výhodu z hlediska licencování a sdílení zkušeností, ale nejedná se o nutnou podmínku pro výstavbu v ČR.

První uvedení SMR do provozu je předpokládáno v roce 2032 v jaderné lokalitě Temelín.

Záleží na konečném výběru technologického partnera, ale délka výstavby (od zahájení výstavby po zahájení provozu) se u všech společností, se kterými jednáme, pohybuje od 3 do 5 let.

V rámci vyjednávání se zahraničními designy požadujeme co největší lokalizaci českého průmyslu s tím, že bude potřeba dbát na jeho dostupné kapacity a limity.

O podobě dodavatelského řetězce momentálně jednáme, rozhodně počítáme s významnou oporou od Škody JS, ÚJV Řež a dalších firem v rámci Skupiny ČEZ a ČR.

Plánujeme využít i Roadmap využití možností českého průmyslu pro výstavbu jaderných zdrojů, která byla vytvořena ve spolupráci s českým průmyslem pro tendr na dostavbu elektrárny Dukovany 5.

Z hlediska technologie řešíme 7 společností v rámci uzavřených memorand a smluv o zachování mlčenlivosti.

Očekáváme, že pro všechny nové jaderné zdroje bude potřeba okolo 16 000 osob. Jedná se o pozice od vysoce specializovaných po dělnické. Po naplnění cílů už nyní organizujeme například SMR Camp nebo se účastníme pracovní skupiny na lidské zdroje vedenou ministerstvem průmyslu a obchodu.

Prostřednictvím akcí pořádaných ve spolupráci s kraji, univerzitami a vzdělávacími centry snažíme o zvýšení povědomí o energetice, což se mimo jiné projevuje i v zájmu studentů, jež se uplatní v jaderné energetice a může jim posloužit například i stipendium, které je SKČ nabízeno nadaným studentům technických oborů. Bude však zapotřebí postupně cílit i na kvalifikovanou pracovní sílu ze zahraničí.

Na základě našich analýz očekáváme, že SMR budou konkurenceschopná technologie se všemi ostatními zdroji, které budou v budoucnu užívány, tzn. velké jaderné zdroje a OZE.

U jaderných zdrojů není vždy zásadní počáteční náklad, ale zajištění stabilních a dlouhodobých dodávek elektrické energie a tepla.

Dle studie MAF od ČEPS hrozí, že bez výstavby 3GW v SMR bude nedostatek elektrické energie v ČR a nastanou nedodávky elektrické energie. Hodnota nedodávky elektrické energie je v současné době odhadována na přibližně 4 000 EUR/MWh (cena současné energie je obvykle do 100 EUR/MWh). Do budoucna se očekává růst cen emisních povolenek a s nimi spojené zvýšené provozní náklady, které jaderné zdroje neovlivní, jelikož za provozu neprodukují CO2.