Galvanické články využívají chemickou reakci, při níž se
uvolňuje energie ve formě elektrického
pole. Při chemické reakci má molekula nově vzniklé sloučeniny menší energii
než součet energií částí, z nichž vznikla. Galvanických článků existuje mnoho
druhů. Některé se dají opakovaně nabíjet, protože elektrochemické děje, které v
nich probíhají, jsou vratné. Galvanické články patří mezi primární články -
můžeme z nich elektrický proud odebírat, aniž jsme ho
předtím “dodali“. Nejjednodušší galvanický článek se skládá z elektrolytu a dvou elektrod. Jako
elektrolyt se používá kyselina sírová. Kladná elektroda je z mědi a záporná ze
zinku. Po zředění kyseliny sírové vodou uvolňují molekuly vody pevnou vazbu molekul
kyseliny, která se rozštěpí na kladné a záporné ionty. Mezi náboji je ale
rovnováha a elektrolyt zůstává elektricky neutrální. Po ponoření zinkové
elektrody do elektrolytu se začne zinek rozpouštět a jeho kationty nabíjí elektrolyt
kladně. Zinková elektroda se nabíjí záporně a mezi kladnou a zápornou elektrodou se
objeví napětí 1,05 V. Jestliže na svorky galvanického článku připojíme
spotřebič, poruší se rovnovážný stav, elektrony se přes spotřebič odvádějí ze
zinkové elektrody na elektrodu měděnou a vzniká tak elektrický proud.
Původní články byly mokré s tekutým elektrolytem. Dnes se nejvíce používají
suché články, které mají mezi elektrodami pórovitou hmotu nasycenou elektrolytem.
- Typy galvanických článků: suché Leclanchéovy články, alkalické a rtuťové
články
- Tvar: válcový, plochý a hranatý
- Použití: kapesní svítilny, rozhlasové přístroje, přenosné vysílače a
přijímače, další drobné přístroje denního použití.
|
První zdroje galvanického proudu: Článek Leclancheův, Bunsenův a
Meidringův (zleva). |
© Copyright Simopt, s.r.o. 1999
|
|